Vzniklo sdružení na podporu komunitních rádií

Ve čtvrtek oficiálně zahájilo svou činnost sdružení, které chce změnit české rozhlasové prostředí. Jeho cílem je podnítit vznik komunitních rádií v České republice. Ta by mohla provozovat i občanská sdružení a místní samosprávy.

(red)

09.01.2010 14:39

Strecha_antena

Rozhlasové frekvence unesou i více než jen mainstream. Na snímku Jan Motal ze sdružení Komunitní rádia. Foto Rádio R

Občanské sdružení Komunitní rádia zdůvodňuje svůj záměr tím, že tento typ rádií může díky své otevřenosti přinášet potřebný alternativní a specifičtěji zaměřený obsah, pomáhat občanům s jejich lokálními problémy i podpořit občanskou společnost. Činnost sdružení je také reakcí na fungování mnohých lokálních tištěných periodik, které členové sdružení Komunitní rádia kritizují za přílišné ovlivňování radnicemi.

Občanské sdružení, jehož členy tvoří lidé z prostředí dřívějších i současných komunitních rádií, by bylo rádo, kdyby občanské organizace získaly licence na nízkodosahové FM frekvence.

„Motivací je nedostatečná úroveň veřejné debaty v oblasti nezávislého rozhlasového vysílání, a tedy i neutěšený stav legislativy a přístupu institucí k těm, kteří se snaží v rámci tohoto sektoru prorazit,“ vysvětluje motivaci vzniku sdružení člen výboru Jan Motal, který zároveň vede brněnské studentské Rádio R.

Motal komunitní rádia vnímá rovněž jako alternativní informační kanál, který rozšiřuje pole demokratické diskuse: „Komunitní sektor dává hlas těm, kteří jej v masmediálním prostředí zabetonovaném velkými komerčními subjekty ztrácí, zároveň vytváří čerstvou a nezávislou polemiku k veřejnoprávním médiím,“ doplnil Motal.

V České republice v současnosti neexistuje mnoho rádií tohoto typu. Většina z nich je napojena na některou z univerzit. Masarykova univerzita má své Rádio R, Západočeská univerzita v Plzni Rádio Bomba a ostravská Vysoká škola báňská Rádio Kolej. Existuje taky Rádio ICM pro mladé, které vysílá po internetu.

Dvě významná rádia, jejichž fungování se blížilo pojetí komunitních rádií, již zanikla. Pražské rádio Akropolis, které bylo navázáno na strahovské koleje, nezískalo po mnoho let licenci a muselo vysílat jenom po internetu. Brněnské rádio Student, které bylo otevřeno studentům, ale z pohledu vlastnické struktury bylo spíše rádiem komerčním, bylo kvůli neúspěšnému hospodaření prodáno a změněno na standardní Rádio Free.

Dosavadní rozšíření komunitních rádií téměř výlučně ve studentském prostředí vysvětluje Motal takto: „Jedná se o důkaz, že je pro ostatní velmi náročné do mediálního prostoru vstoupit. Nemáme žádná pořádná rádia občanských sdružení, neziskovek, politických a názorových stran, subkultur, národnostních menšin. Občanská společnost však nezahrnuje jen studenty, i když se to tak u nás bohužel občas jeví.“

Licenci na nízkodosahovu frekvenci přitom vlastní jenom jeden subjekt na jihu Moravy. Očekává se, že se v budoucnu uvolní mnohé frekvence i díky digitalizaci rozhlasového vysílání. Například digitalizace ve Velké Británii přinesla občanským organizacím mnoho nových licencí.

Rozhovor o funkci a přínosu komunitních rádií s Henrym Loeserem, jehož organizace podporuje komunitní rádia po celém světě, čtěte v zítřejším vydání Deníku Referendum.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.