Programová diskuse má první kolo za sebou a bude jen otázkou cti nově zvoleného vedení, zda a jak rychle po sjezdu rozjede kolo druhé. Zasloužila by si je sociální demokracie samotná, ale i skomírající debata mezi světem politiky a širší veřejností. Vyjděme ale pro tentokrát vstříc převažující poptávce a společně zauvažujme, kdo z nabízející se dvojice je pro výkon funkce šéfa ČSSD a v budoucnu možná i premiéra lépe disponován.

Neobjevím Ameriku, když napíšu, že Bohuslav Sobotka a Michal Hašek toho mají v politické rovině víc společného než odlišného. Jsou si blízcí věkem, regionem, z něhož vzešli, znalostí sociálnědemokratických struktur, právnickým vzděláním i mizivou zkušeností z nepolitického profesního života. Nerozcházejí se ani v ideové rovině a jejich různé akcenty týkající se samotného výkonu politického mandátu bych nepřeceňoval. Oba byli viditelnými tvářemi ČSSD po boku Jiřího Paroubka. Sobotka coby tradiční první místopředseda, Hašek jako muž, kterého si Paroubek vybral do čela poslaneckého klubu a na kterého dlouhou dobu sázel.

Sobotka má cennou zkušenost z dob, kdy byl ministrem financí. Hašek sice ve vládě nezasedl, ale řídit Jihomoravský kraj a předsedat všem hejtmanům také není zanedbatelná výbava. Nicméně příběh Stanislava Grosse naznačuje, že partajní a exekutivní praxe zdaleka není zárukou kvality. S Grossem nadto Haška i Sobotku pojí velmi slabé zkušenosti z oblasti zahraniční politiky. V tom se sotva mohou poměřovat s jinými předchůdci — Milošem Zemanem, Vladimírem Špidlou a Jiřím Paroubkem. Dvakrát ale do téže řeky vstoupit nelze a jak Bohuslav Sobotka, tak Michal Hašek se dali do zápasu o předsednické křeslo s vědomím, že budou s Grossem poměřováni. Věřme proto, že sami zapracovali, případně zapracují na minimalizaci rizika případného selhání.