Chci přispět X

Svědectví o policejní brutalitě v Novém Bydžově

Policisté nepřiměřeně brutálním způsobem rozehnali protestní shromáždění Romů, obhájců lidských práv, zelených a pirátů v Novém Bydžově, píše účastník protestu, plzeňský studentský aktivista, Martin Marek pro Deník Referendum.

Martin_marek

Martin Marek

13.03.2011 16:20

Neoznaceny_policista_2_potreti

Snímek z mobilního telefonu jasně prokazuje, že nepřiměřeného zásahu se účastnili i policisté bez čísel. Foto Martin Marek

Protestní shromáždění se před jedenáctou dopoledne vydalo od místního hřiště směrem k nahlášené trase pochodu DSSS a neonacistů. Shromáždění bylo z původního záměru před začátkem změněno na náboženské shromáždění a na místě byla přítomna také farářka Církve československé husitské, která stanula v čele průvodu.

Od začátku bylo shromáždění pojaté jako nenásilné a mírové, na což byli účastníci opakovaně upozorněni stejně jako přítomní policisté. Po několika desítkách metrů, v těsné blízkosti ohlášené trasy pochodu DSSS, bylo shromáždění zastaveno Policií ČR.

Policie byla zjevně překvapena právní úpravou náboženského shromáždění a tím, že takové shromáždění nepodléhá ohlašovací povinnosti. Na několik desítek minut se tedy celý průvod zastavil a během vyjasňování zákonné úpravy mezi členy antikonfliktního týmu, policie a nakonec i zástupci města, proběhla společná modlitba pod otevřeným nebem.

Policie se chovala korektně, i když po celou dobu žádnému z účastníků nedokázala uvést jediný právní důvod, proč shromáždění vůbec zastavila. Z blízkého domu starší obyvatel křičel směrem k průvodu rasistická hesla, policie ani přes opakované upozornění členů shromáždění na toto porušování zákona nikterak nereagovala.

Jeden z policejních těžkooděnců, kteří zastavili shromáždění, neměl viditelné označení služebním číslem, a policie ani členové antikonfliktního týmu na opakované upozornění na tuto skutečnost také nikterak nereagovali. Nakonec farářka musela prokázat, že je opravdu farářkou a shromáždění bylo umožněno pokračovat ulicí Na Šarlejích až ke kostelu, který se nachází v těsné blízkosti Bydžovského náměstí.

Policie po celou dobu shromáždění chránila i přes snahu o provokaci ze strany příznivců DSSS a neonacistů, kteří se u kostela snažili vmísit mezi shromážděné. Po několika krátkých projevech se shromáždění vedené farářkou vydalo stejnou cestou zpět. Policie stále shromáždění chránila před provokacemi okolo postávajících skupinek neonacistů a příznivců DSSS.

V ulici Na Šarlejích, v místě, kde žijí místní Romové, a přímo v trase ohlášeného pochodu DSSS a neonacistů, se shromáždění zastavilo a farářka jej oficiálně ukončila a opustila. Cestu zpět k náměstí zahradili policejní těžkooděnci, z nichž někteří měli celokovové teleskopické obušky. Mezi shromážděné přišli členové antikonfliktního týmu Police ČR.

Antikonfliktní tým se snažil shromážděné upozornit, že stojí ve vozovce a že pokud chtějí, tak mohou stát na úzkém chodníku, někteří ze shromážděných si sedli na zem. I přes opakovaná ujištění od antikonfliktního týmu však nebyl umožněn průchod uličkou těm, kteří shromáždění opustili a chtěli se do něj zpět vrátit.

Na místo dorazil Ondřej Liška, Michael Kocáb, Džamila Stehlíková a další aktivisté a ochránci lidských práv. Shromáždění tvořili převážně místní Romové, zelení, členové pirátské strany, romští aktivisté a ochránci lidských práv. Shromáždění se chovali pokojně, na policisty žádným způsobem neútočili, ani s nimi nevyvolávali fyzické ani ústní konflikty.

Pouze několik jednotlivců se ptalo členů antikonfliktního týmu policie, proč podává nepravdivé informace o možnosti stání a průchodu na chodníku a jak tedy následně mohou shromáždění dalším výrokům členům tohoto týmu věřit. Na to policisté nedokázali odpovědět.

S přibývajícím časem viditelně přibývalo policejních těžkooděnců, kteří zatarasili ulici Na Šarlejích směrem k náměstí a také dorazili policisté na koních. Kolem jedné hodiny dorazila mezi přítomné zpráva, že DSSS odmítla změnit trasu pochodu a všem tedy začalo být jasné, že dojde k policejnímu zásahu proti pokojnému shromáždění před romskými domy v ulici Na Šarlejích, aby DSSS a neonacisté mohli projít okolo romských domů.

Těsně před půl druhou vystoupil Ondřej Liška, kterému dokonce zapůjčila megafon Police ČR, a informoval shromážděné o tom, že se dohodl se zástupci města a policejním velitelem na tom, že se odeberou na městský úřad podat písemnou žádost o rozpuštění pochodu DSSS pro porušení zákona, zejména Ústavy ČR, což již bylo z projevů, které pronášeli představitelé DSSS na Bydžovském náměstí, a ze způsobu propagace pochodu DSSS, zjevné.

Ondřej Liška za to sklidil potlesk a vyrazil, bohužel však i s řadou novinářů, Michaelem Kocábem a Džamilou Stehlíkovou na městský úřad. Jen několik minut poté se policejní těžkooděnci, řada z nich s celokovovými teleskopickými obušky, před shromážděnými sešikovali do několika zástupů a za nimi se zformovali policisté na koních.

Policie vyzvala přítomné k tomu, aby se rozešli, což většina z nich neučinila a pokusila se vytvořit živé řetězy v několika řadách. Následoval nepřiměřený policejní zásah proti nenásilnému a pokojnému shromáždění. Těžkooděnci se rozestoupili a do pasivně stojících lidí nepochopitelně a agresivně klusem najeli policisté na koních.

Někteří lidé, stejně jako autor článku, skončili na zemi, někteří se nestihli před policejním zásahem ze země naopak zvednout a ocitli se tak přímo pod kopyty policejních koní. Většina ze shromážděných neměla v úzkém prostoru kam ustoupit, a tak dostávala rány policejními obušky a teleskopy.

Skupinku zhruba šesti lidí policisté uzavřeli u stěny jednoho z domů a opakovaně do nich tloukli obušky a najížděli koňmi, než jim umožnili místo opustit. Jeden z policistů bez cizího zavinění a mimo protestující byl sražen koněm a do překvapených a popadaných demonstrantů se rozeběhli těžkooděnci a kromě obušků začali používat dělobuchy.

Po velmi krátké době těžkooděnci shromáždění vytlačili, nikdo z přítomných nekladl odpor, přesto policisté náhodně vybrané účastníky demonstrace zatýkali, mnohé bili obušky a teleskopy, zejména demonstranty opouštějící ulici do nohou.

Při brutálním zásahu navíc neměli někteří těžkooděnci číselné označení, a není je tedy možné identifikovat a stěžovat si na nepřiměřený zásah konkrétních policistů s kovovými teleskopickými obušky. Přitom na neoznačené policisty demonstrující marně upozorňovali ještě před samotným zásahem.

Celá řada demonstrantů si odnesla podlitiny od policejních koní, policejních kopanců a úderů obušky a kovovými teleskopy. Zpráva policejní mluvčí o jediném zraněném demonstrantovi je jako z říše pohádek.

Je nepochopitelné, proč Policie ČR zvolila takto brutální formu zásahu proti neagresivní skupině lidí, kteří nekladli žádný odpor, na policisty neútočili ani se útoku těžkooděnců nebránili.

Je nepochopitelné, proč jízdní policie klusem najela do stojících a sedících lidí.

Je nepochopitelné, proč policie vůbec nasadila těžkooděnce.

Je nepochopitelné, proč těžkooděnci kromě klasických obušků používali celokovové teleskopické obušky.

Je nepochopitelné, proč zasahující těžkooděnci nebyli označeni podle zákona, i když na to byli demonstranty opakovaně upozorňováni.

Je nepochopitelné, proč policie použila výbušky proti nenásilnému shromáždění.

Autor článku sám dostal od policisty velmi silný úder teleskopickým obuškem, zezadu do nohou, přitom místo opouštěl, chránil jednu z dívek a k policistům byl zády. Předtím skončil na zemi s rozbitým kolenem po najetí jízdní policie do stojících demonstrantů.


A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jakub Malinovský - Praha

Neděle, 13.Března 2011, 23:56:17

Způsobem provedení mi to připomíná zásah proti prvomájové demonstraci Národního odporu v Brně v roce 2007, kde policisté na politickou objednávku (demonstaci rozpuštěl pan Ander, bývalý anarchista, tehdy člen SZ a brněnský lokální ouřada) najeli na koních plnou rychlostí do pokojného davu, který se pořádně neměl kam rozejít a jeho zadní část o rozpuštění akce možná ani nevěděla, řezali přítomné hlava-nehlava a ještě ke všemu do davu házeli nebezpečné rozbušky. Zranili při tom dost nepěkně některé účastníky a nějakého novináře či fotografa. Ostatně i v Janově jde značná část střetů na vrub policejní agresi (např. násilný útok na náměstí při prvních velkých střetech). Ostatně i tam seřezali řadu nenásilně se projevujících demonstrantů či věc dokumentujího novináře Deníku.cz.

Nemám sympatie se Stranou zelených ani s Národním odporem, ale policie by mohla používat zasádu přiměřenosti a především mozek. Jistě občas na policejní násilí musí dojít, aby došlo k ochraně veřejného pořádku, stejně tak nelze se ubránit ani akcím provokatérů, kteří se naschvál nechají zmlátit, aby se v masmédiích zviditelnili, ale často to vypadá, že si těžkooděnci prostě "chtějí bouchnout". Vždy je však třeba rozlišovat odpovědnost konkrétního řadového policisty za své jednání a příkazy, které dostává od nadřízených a ti zas z vyšších míst, kterými rozhodují o zásahu a jeho plánované podobě.

Radek Mikula - Praha

Pondělí, 14.Března 2011, 01:31:52

Provokatéři, kteří se naschvál nechají zmlátit, aby se v masmédiích zviditelnili. Kdo to má být?

Jakub Malinovský - Praha

Pondělí, 14.Března 2011, 12:57:29

SRM: Různí lidé různé politické orientace. Tenhle postup není otázkou ideologie, ale spíše povahových vlastností či politické taktiky.

Samozřejmě masmédia vzhledem ke své ideové orientaci některé policií (ať již oprávněně či neoprávněně) bité preferují a hájí, jiné nikoliv. Typicky násilí vůči nacionalistům, neonacistům, ale i anarchistům je pro ně v zásadě OK, kdežto když dojde na mladé sociální demokraty či členy Strany zelených, hodně se jich vůči policii zastávají.

Radek Mikula - Praha

Pondělí, 14.Března 2011, 23:15:48

Tak jinak. Co přesně znamená "nechat se naschvál zmlátit"? Jak se to dělá prakticky? A hlavně jak poznáte, že to bylo "naschvál"?

Profil_dr

František Janák - student filozofie a teologie, Praha

‎"blahoslavení budiž ti, kdož se odváží k občanské neposlušnosti ve vší slušnosti tam, kde legalita nestačí k prosazování dobra", říkám já Pondělí, 14.Března 2011, 23:31:37

- v první řadě jsme všichni občané, individuality s (minimálně potenciálně) rozdílnými názory a svým cítěním, co je správné, ne nutně shodné s právem, státními zájmy atp..a čas od času je to nutné ukázat, ne jen nečinně přihlížet.

Video z akce je i na youtube:
http://www.youtube.com/watch?v=GsH31hLtTDg

Radek Mikula - Praha

Pondělí, 14.Března 2011, 23:52:10

Nejsem přesvědčen o účelnosti blokády. Na místě jsem ale nebyl, takže mám jen zprostředkované zprávy. Pokud bych na něm ale byl, nejspíš bych se jí nezúčastnil.

Lepenka

Michal Špína - komparatista

S odstupem dvou dnů: Úterý, 15.Března 2011, 01:21:6

Obsazení ulice mělo smysl v tom, že znamená důraznější a přitom nenásilný nesouhlas s tím, co se děje. Jakože: podívejte, policajti, my víme, že nás nejspíš vytlačíte, ale pro nás je neonacismus natolik nepřijatelný (resp. Romové, kteří tu bydlí, mají takový strach), že nám stojí za to udělat přestupek a ulici hájit (a to vlastně jen symbolicky).

(A ten strach měli: mezi romskými účastníky byli snad vesměs dospělí muži; ženy, děti a starce vidět nebylo a někteří říkali, že je raději odvezli pryč z města k příbuzným nebo kam se dalo).

Radek Mikula - Praha

Úterý, 15.Března 2011, 02:49:33

Zní to skvěle... Ale výsledek? Zatímco předtím se Romové báli nezranění, následně se řada z nich bála s modřinami od obušků. Policie si je vychutnala a účastníci pochodu si večer u zpráv vychutnali zásah policie. Stálo to za to?

To k praktickému hledisku. Právní aspekt je ještě jednoznačnější. Jestliže byl pochod v souladu se zákonem, pak jeho omezování představovalo ohrožení svobody shromažďovací. Policii tím byl dán zákonný důvod k zásahu. Jinou otázkou je jeho přiměřenost. Riskovat nepřiměřený zákrok má ale smysl, když policie porušuje zákon nejen způsobem provedení zákroku, ale i jeho samotným účelem. Účel tohoto zákroku však v souladu se zákonem byl.

Lepenka

Michal Špína - komparatista

Ještě pár poznámek Úterý, 15.Března 2011, 11:27:1

Chápu. Na místě to přece jen nebylo tak jednoduché: jednak prostě proto, že to bylo na ulici. Jednak nebylo tak úplně jasné, že zastánci "sociální spravedlnosti" ulicí nakonec půjdou. Peripetii představoval moment, kdy se tam objevil Ondřej Liška a prohlásil, že jde na policajtárnu podat podnět k rozpuštění a mluvil o porušení ústavy. Tím samozřejmě přinejmenším u jeho stoupenců, ale asi celkově posílilo přesvědčení, že případný zásah neoprávněný bude. A zásah přišel chvilku po tom, co Liška a Kocáb zmizeli (byť by si veřejnost zmláceného Kocába jistě taky vychutnala). No a za třetí ke zjednání průchodu není nutno vyklízet celou šířku ulice.
To už je snad všechno, co bych k tomu měl.

Profil_dr

František Janák - student filozofie a teologie, Praha

Úterý, 15.Března 2011, 12:31:19

K tomu jestli to "stálo za to" by nám musel říct někdo, kdo byl těm koním, obuškům a rozbuškám vystaven.
Museli k tomu zkrátka přistoupit tak trošku existenciálně, ne vždy se dá operovat v rámci zákona, což v ten den ostatně ukázala i policie - i na videu je dostatek neoznačených policistů a znemožňování průvodu, který povolení ze své právní úpravy nepotřebuje a to bez vysvětlení je znakem spíše Kocourkova než právního státu.
"Pokud jste ochotni odhodit vaše zásady kdykoli, kdy mají projít zkouškou, pak to nejsou zásady, ale záliby."

Radek Mikula - Praha

Úterý, 15.Března 2011, 13:54:13

Michal Špína: To je veselé, tak O. Liška nejprve podněcuje k občanské neposlušnosti a pak v kritický okamžik zmizí. Jeho arhumenty o porušování ústavy účastníky pochodu DSSS mi přišly absurdní - arumentovat, že je protiústavní, protože na něj zval i Národní odpor je to samé jako kdyby někdo chtěl zakazovat akce Strany zelených s tím, že na ně rozesílá pozvánky i nějaká militantní ekologická organizace.

Jestliže poukazujete na to, že policie mohla nechat protestující na chodnících, tak proti tomu nic nenamítám. Tam by nebránili oznámenému pochodu a zároveň by mohli dát najevo své názory. Policie ovšem může tvrdit, že byli součástí blokády, takže pro pochod představovali nebezpečí. To by ale nemohla, pokud by předtím nedošlo k onomu beznadějnému zablokování trasy.

František Janák: Myslím, že určitý obrázek si můžeme udělat i na základě zpravodajství.
Já nejsem principiálním odpůrcem občanské neposlušnosti. Jen se domnívám, že je třeba s ní nakládat obezřetně. Nese v sobě totiž nedemokratický prvek - popírá obecně dohodnutá pravidla, tedy zákony.
Pochod DSSS pro mne důvod k občanské neposlušnosti nepředstavoval. Mohu se ovšem mýlit. Svůj názor jistě změním, pokud mě k tomu přesvědčíte.
To se Vám ale může podařit jen konrétními fakty (obsah hesel, transparentů, projevů nebo případné projevy násilí), nikoli obecným filosofováním.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.