Protestní shromáždění se před jedenáctou dopoledne vydalo od místního hřiště směrem k nahlášené trase pochodu DSSS a neonacistů. Shromáždění bylo z původního záměru před začátkem změněno na náboženské shromáždění a na místě byla přítomna také farářka Církve československé husitské, která stanula v čele průvodu.

Od začátku bylo shromáždění pojaté jako nenásilné a mírové, na což byli účastníci opakovaně upozorněni stejně jako přítomní policisté. Po několika desítkách metrů, v těsné blízkosti ohlášené trasy pochodu DSSS, bylo shromáždění zastaveno Policií ČR.

Policie byla zjevně překvapena právní úpravou náboženského shromáždění a tím, že takové shromáždění nepodléhá ohlašovací povinnosti. Na několik desítek minut se tedy celý průvod zastavil a během vyjasňování zákonné úpravy mezi členy antikonfliktního týmu, policie a nakonec i zástupci města, proběhla společná modlitba pod otevřeným nebem.

Policie se chovala korektně, i když po celou dobu žádnému z účastníků nedokázala uvést jediný právní důvod, proč shromáždění vůbec zastavila. Z blízkého domu starší obyvatel křičel směrem k průvodu rasistická hesla, policie ani přes opakované upozornění členů shromáždění na toto porušování zákona nikterak nereagovala.

Jeden z policejních těžkooděnců, kteří zastavili shromáždění, neměl viditelné označení služebním číslem, a policie ani členové antikonfliktního týmu na opakované upozornění na tuto skutečnost také nikterak nereagovali. Nakonec farářka musela prokázat, že je opravdu farářkou a shromáždění bylo umožněno pokračovat ulicí Na Šarlejích až ke kostelu, který se nachází v těsné blízkosti Bydžovského náměstí.

Policie po celou dobu shromáždění chránila i přes snahu o provokaci ze strany příznivců DSSS a neonacistů, kteří se u kostela snažili vmísit mezi shromážděné. Po několika krátkých projevech se shromáždění vedené farářkou vydalo stejnou cestou zpět. Policie stále shromáždění chránila před provokacemi okolo postávajících skupinek neonacistů a příznivců DSSS.

V ulici Na Šarlejích, v místě, kde žijí místní Romové, a přímo v trase ohlášeného pochodu DSSS a neonacistů, se shromáždění zastavilo a farářka jej oficiálně ukončila a opustila. Cestu zpět k náměstí zahradili policejní těžkooděnci, z nichž někteří měli celokovové teleskopické obušky. Mezi shromážděné přišli členové antikonfliktního týmu Police ČR.

Antikonfliktní tým se snažil shromážděné upozornit, že stojí ve vozovce a že pokud chtějí, tak mohou stát na úzkém chodníku, někteří ze shromážděných si sedli na zem. I přes opakovaná ujištění od antikonfliktního týmu však nebyl umožněn průchod uličkou těm, kteří shromáždění opustili a chtěli se do něj zpět vrátit.

Na místo dorazil Ondřej Liška, Michael Kocáb, Džamila Stehlíková a další aktivisté a ochránci lidských práv. Shromáždění tvořili převážně místní Romové, zelení, členové pirátské strany, romští aktivisté a ochránci lidských práv. Shromáždění se chovali pokojně, na policisty žádným způsobem neútočili, ani s nimi nevyvolávali fyzické ani ústní konflikty.

Pouze několik jednotlivců se ptalo členů antikonfliktního týmu policie, proč podává nepravdivé informace o možnosti stání a průchodu na chodníku a jak tedy následně mohou shromáždění dalším výrokům členům tohoto týmu věřit. Na to policisté nedokázali odpovědět.

S přibývajícím časem viditelně přibývalo policejních těžkooděnců, kteří zatarasili ulici Na Šarlejích směrem k náměstí a také dorazili policisté na koních. Kolem jedné hodiny dorazila mezi přítomné zpráva, že DSSS odmítla změnit trasu pochodu a všem tedy začalo být jasné, že dojde k policejnímu zásahu proti pokojnému shromáždění před romskými domy v ulici Na Šarlejích, aby DSSS a neonacisté mohli projít okolo romských domů.

Těsně před půl druhou vystoupil Ondřej Liška, kterému dokonce zapůjčila megafon Police ČR, a informoval shromážděné o tom, že se dohodl se zástupci města a policejním velitelem na tom, že se odeberou na městský úřad podat písemnou žádost o rozpuštění pochodu DSSS pro porušení zákona, zejména Ústavy ČR, což již bylo z projevů, které pronášeli představitelé DSSS na Bydžovském náměstí, a ze způsobu propagace pochodu DSSS, zjevné.

Ondřej Liška za to sklidil potlesk a vyrazil, bohužel však i s řadou novinářů, Michaelem Kocábem a Džamilou Stehlíkovou na městský úřad. Jen několik minut poté se policejní těžkooděnci, řada z nich s celokovovými teleskopickými obušky, před shromážděnými sešikovali do několika zástupů a za nimi se zformovali policisté na koních.

Policie vyzvala přítomné k tomu, aby se rozešli, což většina z nich neučinila a pokusila se vytvořit živé řetězy v několika řadách. Následoval nepřiměřený policejní zásah proti nenásilnému a pokojnému shromáždění. Těžkooděnci se rozestoupili a do pasivně stojících lidí nepochopitelně a agresivně klusem najeli policisté na koních.

Někteří lidé, stejně jako autor článku, skončili na zemi, někteří se nestihli před policejním zásahem ze země naopak zvednout a ocitli se tak přímo pod kopyty policejních koní. Většina ze shromážděných neměla v úzkém prostoru kam ustoupit, a tak dostávala rány policejními obušky a teleskopy.

Skupinku zhruba šesti lidí policisté uzavřeli u stěny jednoho z domů a opakovaně do nich tloukli obušky a najížděli koňmi, než jim umožnili místo opustit. Jeden z policistů bez cizího zavinění a mimo protestující byl sražen koněm a do překvapených a popadaných demonstrantů se rozeběhli těžkooděnci a kromě obušků začali používat dělobuchy.

Po velmi krátké době těžkooděnci shromáždění vytlačili, nikdo z přítomných nekladl odpor, přesto policisté náhodně vybrané účastníky demonstrace zatýkali, mnohé bili obušky a teleskopy, zejména demonstranty opouštějící ulici do nohou.

Při brutálním zásahu navíc neměli někteří těžkooděnci číselné označení, a není je tedy možné identifikovat a stěžovat si na nepřiměřený zásah konkrétních policistů s kovovými teleskopickými obušky. Přitom na neoznačené policisty demonstrující marně upozorňovali ještě před samotným zásahem.

Celá řada demonstrantů si odnesla podlitiny od policejních koní, policejních kopanců a úderů obušky a kovovými teleskopy. Zpráva policejní mluvčí o jediném zraněném demonstrantovi je jako z říše pohádek.

Je nepochopitelné, proč Policie ČR zvolila takto brutální formu zásahu proti neagresivní skupině lidí, kteří nekladli žádný odpor, na policisty neútočili ani se útoku těžkooděnců nebránili.

Je nepochopitelné, proč jízdní policie klusem najela do stojících a sedících lidí.

Je nepochopitelné, proč policie vůbec nasadila těžkooděnce.

Je nepochopitelné, proč těžkooděnci kromě klasických obušků používali celokovové teleskopické obušky.

Je nepochopitelné, proč zasahující těžkooděnci nebyli označeni podle zákona, i když na to byli demonstranty opakovaně upozorňováni.

Je nepochopitelné, proč policie použila výbušky proti nenásilnému shromáždění.

Autor článku sám dostal od policisty velmi silný úder teleskopickým obuškem, zezadu do nohou, přitom místo opouštěl, chránil jednu z dívek a k policistům byl zády. Předtím skončil na zemi s rozbitým kolenem po najetí jízdní policie do stojících demonstrantů.