Dnes po ránu jsem cestou do práce otevřela deník Metro a přečetla titulek: „Jak bude za vlády ČSSD“. Po spuštění internetových portálů se mne Ondřej Kundra v Respektu otázal: „Máme se bát vlády ČSSD?“ Možná bych se raději od pravicově zaměřených novinářů dozvídala o pravici a naopak od levicově orientovaných o levici, napadlo mne. O tom však český občan může jenom snít.

Tento nadstandardní komfort je totiž možný jenom tehdy, když se politici a potažmo i novináři zajímají „o věc“. Nikoliv o jediné vlastnictví pravdy, o body či v první řadě o voliče, ale o věc. A není ani nutné po vzoru Martina Heideggera složitě rozjímat o podstatě či věcnosti věci, jen upřednostnit zájem „obecný“ nad zájmem „osobním“, považovat smysluplné řešení za hodnotu o stupínek vyšší než vítězství, vnímat svou roli také jako službu a ne jen osobní seberealizaci. Samé takové „hloupé, nerealisticky idealistické prázdné plky“, které přeci neodpovídají stavu světa ať z hlediska české levice, či pravice.