Komora architektů kritizuje postup Brna při nákupu startovacích bytů

ČTK, Hana Holcnerová

Způsob nákupů startovacích bytů pro mladé rodiny v Brně vyvolal nevoli České komory architektů. Město podle ní promarnilo šanci získat moderní stavby za pomoci veřejné soutěže.

Komora architektů kritizuje nákup startovacích bytů pro mladé rodiny, který tento týden schválili brněnští zastupitelé. Způsob prý nedal prostor kvalitní architektuře. Podle architektů Brno nehledá, a proto ani nenalezne invenční a inovativní řešení, které by do města přineslo moudrou architekturu.

Primátorovi to v otevřeném dopise napsala ředitelka České komory architektů (ČKA) Tamara Čuříková. Primátorův náměstek Oliver Pospíšil z ČSSD výtky odmítl. Komoru nazval lobbistickou organizací, které jde o co nejvíc zakázek pro architekty.

Pospíšilův výrok označila ČKA za nehoráznou lež. Všechny architektonické zakázky zpracovává architekt nebo autorizovaný inženýr. Komora architektů architektonické soutěže nevypisuje a ani nejmenuje jejich poroty. Pouze dohlíží na základě příkazu zákona na zákonný postup a co největší transparentnost. Komora činí jen to, k čemu ji pověřuje, nebo co jí dokonce přikazuje zákon.

Zastupitelé schválili nákup 84 startovacích bytů za 151 milionů korun bez DPH. Radnice je koupí od dvou developerů. Podle Pospíšila chtěla radnice využít situace na realitním trhu zasaženém hospodářskou krizí. Bytové domy by měly stát na sídlišti Kamechy mezi Bystrcí a Žebětínem.

Způsob nákupu ale komora označila za promarněnou šanci. Podle ní mělo město postupovat transparentní architektonickou soutěží. „Při zadávání veřejných zakázek ve výstavbě by neměla být kritériem nejnižší cena, ale kvalita a udržitelnost zdůrazňující architektonická řešení," napsala Čuříková.

Podle Pospíšila šlo naopak město cestou „za co nejméně peněz hodně muziky". Město prý nemá ambice sbírat za startovací bydlení architektonické ceny. „Jejich logika je, že kdo jiný než veřejný sektor by měl utrácet peníze za krásné věci. Řekl bych, že to jde trochu proti názoru veřejnosti, která je přesvědčena o tom, že by se měly veřejné prostředky šetřit co nejvíce," uvedl.

Posledních architektonických soutěží se účastnilo v průměru 8090 soutěžitelů a z těchto soutěží veřejný sektor naopak těží, řekl Deníku Referendum člen ČKA, který si nepřál být jmenován. Deníku Referendum pak vysvětlil princip architektonických soutěží. „Soutěž umožní účast komukoli, kdo si troufá. Vypisovatel získá za cenu jedné studie mnoho návrhů, ze kterých posléze vybere vítěze.“

Česká komora architektů má čtyři tisíce členů, výzva jen několika z nich je v příkrém rozporu s trendy v západních zemích. V České republice je za rok vypsáno jen okolo deseti soutěží, oproti tomu v Rakousku je jich za rok sto dvacet.

Za údajně příliš malou míru při hlídání výdajů radnici kritizoval opoziční zastupitel Jaroslav Kacer (TOP 09). Nákup označil za šrotovné pro developery s tím, že město nakupuje byty za tržní cenu, navíc i s pozemkem. Přitom má pozemky vlastní, na kterých by mohlo nechat byty postavit.

Radnice původně chtěla do nákupu startovacích bytů dát 300 milionů korun. Asi polovina částky tak zůstává nevyužita. Podle Pospíšila se nabízí několik řešení, jak dál. Buď se nákup bytů zopakuje s jinými pravidly, nebo město postaví další byty na svých pozemcích. Náměstek se po zkušenosti s prvním obchodem přiklání ke druhé variantě. „Určité zklamání z počtu nabídek tam je, očekával jsem mírně lepší výsledek. Ale i tak ceny nejsou špatné," uvedl.

Podle architektů by počet nabídek jednoznačně zvýšila veřejná soutěž, kterou ovšem město nevypsalo, a zřejmě ani v budoucnu vypsat nehodlá.