Příliš drahá energie?
Milan SmržJaký smysl a spravedlnost mají vysoké výkupní ceny fotovoltaiky?
Kampaň, která se zdvihá proti obnovitelným zdrojům, má společný jmenovatel — strach před decentralizací. Obnovitelná energie je základem lokální a regionální energetické autonomie. Proto se nechtějí velcí energetičtí hráči dělit o svůj monopol, zisky a politickou moc, proto se snaží obnovitelné zdroje pomlouvat. Nezapadají do jejich zvyklostí, podnikové struktury, přenosových sítí ani do jejich infrastruktury.
Není asi náhodou, že články o velkém finančním zatížení obyvatelstva výkupními cenami fotovoltaicky generované elektřiny se objevují v českých mediích krátce po zveřejnění fosilně jaderné Státní energetické koncepce. Tažení proti obnovitelným zdrojům v naší zemi dávno zdomácnělo a pohříchu získává stále nové body. V České republice má jaderná energetika podporu více jak poloviny obyvatel, zatímco v SRN, v zemi s třetí nejsilnější ekonomikou na světě a nejsilnější v EU, pouhá čtyři procenta.
Úvahy o cenovém zatížení obyvatel fotovoltaikou, které se objevily v našem tisku a na webu, mají mnoho nectností, především nezahrnují vliv cenové degrese výkupních cen, protože jistě nebudou všechny elektrárny vystavěny v jednom roce, ale postupně, tak jak se bude adaptovat síť. Uvádí se zatížení jedné domácnosti o tisíce za rok. Kdybychom se ale podívali na německou analogii, tam se podle výzkumů Svazu pro obnovitelnou energii (BEE) v současné době pohybuje příplatek na obnovitelné zdroje mírně přes šest procent z celkové ceny elektřiny a v roce 2013 stoupne k necelým osmi procentům. Pak ale opět bude klesat, až v roce 2020 dosáhne přibližně čtyři procenta. V rozmezí let 2010 až 2020 se bude průměrné navýšení na jednoho občana SRN pohybovat kolem 140 Kč měsíčně. U nás tomu nebude jinak. Za vícenáklady si kupujeme snížení emisí skleníkových plynů i dalších škodlivin a odpadů, eliminujeme dovoz fosilních paliv, zlepšujeme lokální životní prostředí a snižujeme nemocnost a alergie, to všechno v míře odpovídající objemu náhrady konvenčních zdrojů. Nebo chceme mít nesporně pozitivní změnu zadarmo? Kdyby ale nenechával německý spotřebitel své domácí spotřebiče v pohotovostním režimu — v modu „stand by“, tak by jeho úspora dosáhla jedenácti procent. Každý zdražující se vstup je pochopitelně výzvou k úsporám. Vytáhnout zástrčku ze zdi nebo vypnout zásuvkový panel jistě není žádná veliká oběť. Ani v tomto případě tomu u nás nebude jinak.
Čím více se bude do fotovoltaiky investovat, tím rychleji bude její cena klesat. V zákoně 180 z roku 2005 jsou dvě ustanovení, které se změny týkají. Pětiprocentní snížení každý rok a klauzule o tom, že investice musí zajistit přiměřený zisk. Obnovitelné zdroje mají kardinální důležitost, protože v budoucnosti budou muset nahradit veškerou energetickou spotřebu. Jaderná energie to ve světovém měřítku nebude, protože i podle konzervativní Mezinárodní energetické agentury (IEA) by mělo v horizontu 20 let dojít k jejímu zdvojnásobení až ztrojnásobení, což by znamenalo zvýšení podílu jaderné energie ze dvou procent současné celkové energetické spotřeby světa na pouhých čtyři až šest procent. I tento, energetiku ani klima neřešící příspěvek ale zásadně zpochybňuje nejnovější studie evropské organizace PROGNOS, která naopak předpokládá snížení počtu jaderných elektráren do roku 2020 o 22 % a do roku 2030 o 29 %.
Fotovoltaika má největší šance stát se vedoucí technologií obnovitelných zdrojů. Má dnes sice vysoké náklady, protože je novou technologií, ale s ohledem na její nárůst bude její cena rychle klesat. Vyrábí se převážně z křemíku, který tvoří asi 27 % zemské kůry, a k její výrobě je třeba navíc energie a stopová množství dopujících prvků. Velké fotovoltaické firmy se již nyní zavazují k 85% recyklaci svých výrobků. Fotovoltaika se začíná integrovat do nových ambiciózních představ a projektů, plánuje se, že by mohla být vedle větrné energetiky součástí nejdelší severojižní německé dálnice A7. V USA zase existuje projekt, na nějž již přispěla americká vláda, kdy by velkoplošné fotovoltaické panely byly přímo na dálnicích jako pojezdová vrstva. Kapacitně by byl tento povrch schopen pokrýt celou americkou spotřebu.
Podle předpovědí a výzkumů největších světových fotovoltaických výrobců dojde během několika let k tzv. „grid parity“, tedy ke chvíli, kdy bude cena fotovoltaického proudu z vlastní elektrárny na střeše stejná jako cena elektřiny dodané distributorem do zásuvky. To ale ještě neznamená, že by bylo výhodné se v tuto chvíli odstřihnout od sítě.
Mnozí kritici podpory obnovitelných zdrojů možná neví, jak je podporována jaderná energie: za posledních 50 let bylo do výzkumu jaderné energetiky v zemích OECD investováno zhruba 90 % celkové částky na energetický výzkum. Jednalo se o cca 800 miliard dolarů. Na obnovitelné zdroje byla ve stejném období poskytnuta pouhá tři procenta. Další podpora, která již trvá více než 50 let a není nijak časově omezena, je definována smlouvou EURATOM. Jedná se o různá privilegia, například o daňové úlevy při neplacení DPH z materiálu pro výstavu JE, či daní ze záloh na krytí budoucí likvidace jaderné elektrárny. To všechno je krácení veřejných prostředků.
Je pozoruhodné, s jak malým respektem pro souvislosti se v České republice uvažuje. Žehrá se na stokoruny měsíčně za zvýšení cen elektřiny díky obnovitelným zdrojům, ale tisíce za zvyšování nájmů ve velkých městech, které jsou rovněž náklady na bydlení, se již tolik nediskutují. Přitom čisté životní prostředí by mělo podle zdravého rozumu být mnohem důležitější než zisky majitelů nemovitostí. A nejsou to jenom náklady na bydlení. Technologie životního prostředí se brzy stanou vedoucím průmyslovým oborem; podle odhadů kolem roku 2017 předčí automobilový průmysl a kolem roku 2030 budou mít ve srovnání s ním obrat téměř dvojnásobný. Současně stoupne příjem z přímých i nepřímých daní z výroby zařízení i výroby elektřiny a poklesnou sociální výdaje na podporu v nezaměstnanosti. Obnovitelné zdroje mají významný mírový potenciál — nikdo, na rozdíl od ropy, nebude bojovat o slunce a vítr — a poskytnou stabilní pracovní místa ve výrobě zdrojů, jejich instalací a provozu.
Ještě snad jeden námět na závěr: kdo se nemůže smířit se zisky provozovatelů fotovoltaických elektráren, ať neváhá a postaví si vlastní na své střeše. Nebo v jiné variantě se může spojit se sousedy a postavit větší fotovoltaickou nebo i jinou obnovitelně pracující elektrárnu. Nebylo by to ostatně žádnou výjimkou.