Bankéři z Wall Streetu dostanou opět vyšší odměny

Roman Bureš

Úhrnná výše finančních odměn newyorských bankéřů sice za uplynulý rok poklesla na dvacet miliard dolarů, zvýšil se ale objem benefitů ve formě cenných papírů. To odporuje pomalému zotavování ekonomiky a finančním injekcím státu.

Celková výše finančních odměn bankéřů z Wall Streetu sice oproti roku 2009 poklesla o osm procent, neznamená to ale, že bankéři dostali méně. Podle zjištění newyorské kanceláře finančního kontrolora totiž americké finanční instituce přehodnocují systém odměn a místo proplácení bonusů v penězích volí častěji odměňování v cenných papírech. K dvaceti miliardám dolarů vyplacených na odměnách přímo tak v roce 2010 přibyly nepeněžní benefity, po jejichž přičtení se souhrnná částka o šest procent zvýšila.

Stalo se tak i navzdory tomu, že se americkému hospodářství stále nedaří plně zotavit z ekonomické krize.

„Wall Street jen mění svoje kompenzační praktiky v odpovědi na regulační reformy, které byly přijaty po největším propadu finančních trhů od Velké hospodářské krize,“ uvedl pro média newyorský finanční kontrolor Thomas DiNapoli.

Podle DiNapoliho přináší nový mechanismus i jistá pozitiva banky teď váží benefity na delší dobu a jejich bankéři tímto získávají osobní zájem na výhledové stabilitě a prosperitě odvětví, nejen okamžitých ziscích.

Morální rozměr vysokého odměňování osob, jež svými rozhodnutími výrazně přispěly k vážnosti stávající krize, je ale pořád pochybný.

Takzvané odložené kompenzace v podobě cenných papírů navíc dle DiNapoliho sníží daňové příjmy Spojených států za tento rok. Spojené státy i město New York by měly získat stabilnější příjem, až začnou bankéři platit daně za výdělky z odložených bonusů.

Problém i v Británii

Komentátoři hospodářských rubrik v amerických médiích si novou praxi vysvětlují tím, že se bankovní domy snaží předejít stejné kritice jako vloni. Na počátku roku 2010 se totiž ukázalo, že benefity bankéřů za uplynulé období vzrostly o sedmnáct procent, přestože mnoho institucí dostalo finanční injekci z peněz daňových poplatníků.

Kritiku médií a veřejnosti si vysloužila také britská Royal Bank of Scotland, která přestože v roce 2010 vykázala ztrátu více než miliardy liber vyplatila svým zaměstnancům odměny ve výši 950 milionů.

Výkon banky, jejíž akcie patří dnes ze čtyřiaosmdesáti procent státu, se ale i přes ztrátu zlepšuje. V roce 2009 vykázala celkovou ztrátu 3,6 miliardy liber, rok předtím dokonce rekordních 24 miliard liber.

Odměnu ve výši dvou milionů liber dostane také nový ředitel banky Stephen Hester. Peníze budou po dohodě s britskou vládou v rámci takzvaného Projektu Merlin uloženy v podílové bance po tři roky a vyplaceny podle dalších výkonů.

Odměňování je ale navzdory novým mechanismům stále běžnými Brity i Američany odsuzováno. Média se pro kritické názory obrací především na odbory. V souvislosti s Bank of Scotland se takto například objevilo vyjádření generálního ředitele odborové organizace Unite Lena McCluskeyho, jenž doslova uvedl: „Daňoví poplatníci asi dost dobře nerozumí tomu, jak je možné, že i když z této banky většinu vlastní stát, pokračuje v takovém odměňování svých investičních bankéřů. Tato instituce přitom propustila jednadvacet tisíc řadových zaměstnanců a stále odmítá půjčovat menším podnikatelům.“

„Díky našim penězům se RBS postupně dostává z problémů, které jí způsobili chamtiví bankéři. Přesto ministr financí toleruje odměny ve výši 950 milionů liber viníkům namísto toho, aby zaručil, že naše daně nepřijdou vniveč,“ dodal McCluskey v rozhovoru pro deník Guardian.

Další informace:

Wall Street Journal More Evidence Wall Street Pay at Near Record Levels

BBC News Wall Street cash bonuses down 8%

The Guardian RBS bankers get £950m in bonuses despite £1.1bn loss