Vláda schválila přehradu na Bruntálsku, starosta i Arnika protestují

Sedm miliard korun hodlá kabinet premiéra Nečase investovat do výstavby přehrad v Nových Heřminovech. Voda zatopí domovy místních obyvatel. Podle místních i ekoaktivistů přitom stačí jako ochrana před povodněmi revitalizovat tok řeky Opavy.

(dar)

17.02.2011 12:14

13707_mediafax_zdenek_figura

Výstavbu přehrady podpořila již předchozí vláda včetně exministra životního prostředí Bursíka. Foto Zdeněk Figura, Mediafax

Na horním toku řeky Opavy u obce Nové Heřminovy má vzniknout přehrada. Vláda ve středu schválila investiční záměr, který předložilo povodí Odry. Na budování nádrže vyčlenila vláda sedm miliard korun. Výstavba vodního díla má být zahájena v roce 2016. Podle názoru koalice zajistí přehrada protipovodňovou ochranu na dolním toku řeky Opavy včetně měst Krnov a Opava.

Občané z Nových Heřminovů se však proti budování přehrady postavili již v referendu uspořádaném před třemi lety. Nádrž by zatopila více než padesát jejich domů a další pozemky. Podle starosty Radka Sijka navíc nemá obec ani možnost postavit si nové domy, neboť nejsou schváleny Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

„Lidé z obce odejdou, protože nemají kde by si postavili náhradní domy. Odchod každé rodiny se přitom projeví v obecním rozpočtu i v dotačních penězích," varoval Sijka.

Obec přitom upozorňuje na studii, podle níž k ochraně před povodní stačí jen opatření na toku řeky. V tom dává obyvatelům za pravdu i sdružení Arnika. Ta připomíná, že revitalizovaný vodní tok s říčními nivami, mokřady a prostorem pro rozliv dokáže v krajině zadržet více vody, než přehrada.

„Přehrada bude znamenat likvidaci části obce a trvalou změnu přírodních podmínek v širokém okolí. Přitom tzv. měkká, tedy přírodě blízká protipovodňová opatření naopak umožní vodě rozliv tam, kde neškodí. Lidé v jejich okolí mohou klidně žít a těšit se z biologicky hodnotné krajiny,“ zdůraznila vedoucí kampaně Arniky „Člověk a voda" Jana Vitnerová.

Rozhodnutí vlády je podle ní o to více překvapující, že se jinde snaží šetřit každou korunou. Přírodní protipovodňová opatření jsou přitom nesrovnatelně nižší. „Miliardy by na ochranu před povodní mohly být vynaloženy rozumněji a bez vyhánění lidí z domovů. Těžko říci, zda jde jen o setrvačnost v pohledu na protipovodňová opatření, či také o moc betonářských lobby,“ dodává Vitnerová.

Arnika opakovaně upozorňuje, že množství vody, které dokáže revitalizovaný tok zadržet, je až stonásobně vyšší, než v případě tzv. napřímeného toku. Umožňuje navíc prostor pro život na vodu vázaných rostlinných a živočišných druhů a zdravá krajina je i lákavější pro turistický ruch.

Jak navíc prokázaly provodně v roce 2002, ani vltavská kaskáda se řadou přehrad nebyla schopna situaci zachránit. Rovněž řada studií mezinárodní organizace International Rivers Network prokázala, že výstavby přehrad jsou neúčinným a zastaralým řešením.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.