Psycho Reloaded, hravost trochu unavená

Divadlo Buchty a loutky uvedlo první díl svého cyklu zaměřeného na filmovou hororovou a sci-fi klasiku, Psycho Reloaded. Zůstalo v něm své dobré pověsti mnohé dlužno.

V_ez

Roman Sikora

15.02.2011 14:00

Psycho_3w

S majitelem motelu v podání Buchet a loutek není něco v pořádku na první pohled. A celou dobu pobíhá s nožem v ruce. Foto Buchty a loutky

Divadlo Buchty a loutky oslaví letos na podzim dvacet let své existence. K výročí připravilo cyklus loutkářských variací na filmovou hororovou a sci-fi klasiku a nedávno představilo jeho první díl, zhotovený podle Psycha Alfreda Hitchcocka. A jak jinak než pod názvem Psycho Reloaded.

Na Buchtách a loutkách byla vždy fascinující chvílemi až zběsilá dadaistická hravost, s jakou se pouštěly do všemožných travestií a parodií filmového braku, ale i uznávané klasiky. Vrhají se ovšem s oblibou i na literaturu a třeba i na artušovské legendy o rytířích kulatého stolu.

Ve zpracování filmových děl stála poetika souboru vždy na přiznané nemohoucnosti a naivitě divadla, která nejzjevněji vyvstává zejména skrze žertovnou, záměrně nemotornou snahu pracovat s filmovým střihem, nebo dokonce převádět na jeviště filmové triky. Charakteristické je pro Buchty a loutky také prosakování pohádkových postav a loutek, které jako by byly sesbírány z popelnic nebo z rezervoáru nepotřebných a zapomenutých hraček, do původně vážných, filmově realistických příběhů. Což vytváří předpoklady pro řadu divokých gagů vystavěných na pnutí mezi dvěma zcela odlišnými médii.

Podobně je tomu i tentokrát v Psychu Reloaded. Z hororu o psychopatickém vrahovi se v podání Buchet a loutek stává veselé vyprávění o několika vraždách s dobrým koncem. Spíš tedy pohádková fraška o hodné Marion, která miluje muže s obřím penisem (je tak velký, že se nikdy na malé jevišťátko nevejde celý) a která se pro budoucnost své lásky rozhodne ukrást peníze ve firmě svého šéfa Ježečka (je to pravnuk onoho ježka, co ho kdysi potkal hladový Meresjev). Na svém útěku s penězi pak v autobazaru potkává jeho židovského majitele, který jí prodá pěknou kraksnu, a na silnici policistu, jemuž místo dvaceti dolarů pokuty nechá celou stovku. V obou se pak zázračně hne svědomí a v návalu poctivosti se vydávají v Marioniných stopách, aby jí peníze vrátili. A všichni, stejně jako Marion, jsou zavražděni a skončí v bažině, která se však ukáže být natolik léčivá, že oběti nakonec obživnou a vyskočí z ní zase ven.

Příběhem provází maňásek s velkou dřevěnou hlavou a hubou, ležérně po chandlerovsku vyprávějící o takovém jednom chlápkovi s divným osudem, ale nakonec ho vlastně ani nedovypráví. Atmosféru hororu se snaží Buchty a loutky přiznaně toporně dotvářet také živou hrou na housle, jejichž vrzání je zjevně zapůjčeno z krváku Vřískot a divoce šmidlající smyčce vhodně poslouží také jako vražedné nástroje, probodávající v průběhu hry onen slavný krví se třísnící sprchový závěs ve vražedné koupelnové scéně.

Té je ovšem v inscenaci věnován mimořádně velký prostor, s řadou divadelních přetvoření legendárních, notoricky známých Hitchcockových detailů z onoho masakru ve sprše. Jako třeba záběr do otáčejícího se zmrtvělého oka zavražděné, na scéně zpodobené skrze velké oko namalované na plátně, s nímž se jednoduše točí rukama, nebo detail v odtoku mizející krve v podobě zatahované červené tkaničky apod.

Zevrubná divadelní rekonstrukce slavné scény jako by tvořila jádro celé inscenace. Ostatní události se ve srovnání s ní ženou kvapem a závěr působí, jako by už bylo prostě nutné končit, a tak se skončilo a jak jinak než happy endem.

I když je v inscenaci k zahlédnutí řada roztomilých a vtipných nápadů, na premiéře působila přece jen unaveně a trochu bez energie. Žádný gejzír nápadů, prudkých proměn scén a naschválů, jako tomu bylo třeba ve slavném Příběhu člověka, na jehož poetiku má podle režiséra a autora scénáře Psycha Radka Berana představení navazovat, nebo jako tomu bývá v Automatu na filmy, se nekonal. Jednotlivé komické nápady se poměrně rychle vyčerpávaly, další se nedostavovaly a proměny scén vázly. Celé to trochu působilo jako narychlo spíchnuté a nedostatečně propracované. A vyvstával nakonec dojem, že Buchty a loutky mohly Hitchcockovi naložit přece jen o dost víc. Ale třeba se tvar nakonec usadí a začne plynout spontánněji. A třeba se dodají i nějaké další dobré nápady, kterými představení nijak zvlášť nehýří.

Psycho Reloaded. Scénář a režie Radek Beran, výprava Buchty a loutky, hudba Tomáš Procházka, hrají Marek Bečka, Vít Brukner, Tomáš Procházka. Premiéra 11. února 2011 ve Studiu Švandova divadla Praha.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.