Egypťanům vzrostlo po protestech sebevědomí, volají po zvýšení platů

Roman Bureš

Egypt zasáhla nová série stávek v dopravě, bankovnictví, ropném i ocelářském průmyslu. Armáda vyzvala k okamžitému návratu do práce, výslovně ale stávky doposud nezakázala.

Egypťané využívají nově nabytého sebevědomí, aby si po letech zvyšujících se cen potravin vymohli na vládě zvýšení mezd. Nejvyšší rada ozbrojených sil, která situaci v zemi nyní kontroluje, v pondělí znovu naléhala na občany, aby se vrátili do práce.

Pondělní stávky zaměstnanců v dopravě, bankovnictví a turistice, které podpořili také pracovníci ocelářského a ropného průmyslu, opět ukázaly, že ani armáda to s navracením země do normálního stavu nebude mít snadné, píše ve shrnující zprávě Chris McGreal v listu The Guardian.

Země se nachází stále v počáteční fázi politické transformace. Podle pozorovatelů jsou dosud cítit revoluční nálady, které podnítily tři týdny intenzivních lidových protestů a páteční rezignace autoritářského prezidenta Husního Mubaraka.

Nejvyšší rada ozbrojených sil se snaží nové sociálně-protestní vlně prozatím čelit domluvou a výzvami. Bankovním úředníkům dala na pondělí volno; na zbytek národa se obrátila tematickým apelem:

„Drazí Egypťané, uvědomte si, že v tomto ožehavém čase vedou stávky k velmi negativním důsledkům (...) Vraťte se ihned do práce (...) Stávky ohrožují bezpečnost země,“ vybírá z prohlášení rady egyptská státní televize.

Podle agentury Reuters volají někteří generálové po využití stanného práva, v rámci něhož je možné stávky zakázat. Většinovou podporu v radě však tento postup zatím nezískal.

Armáda také žádala ukončení všech politických protestů a z dopravních cest přes náměstí Tahrír vzápětí vykázala další demonstranty. Ti odmítali odejít do doby, než armáda předá moc civilní prozatímní vládě. Přítomným televizním štábům vojáci zakázali průběh zásahu natáčet.

Předáky mládežnických organizací se přitom armádní velení pokusilo získat slibem, že do dvou měsíců uspořádá referendum ohledně ústavních změn. Stále však není jisté, kdo konkrétně bude ústavní změny připravovat a do jaké míry uvolní egyptskou politickou scénu.

Nejpalčivějším problémem nových vládců nicméně zůstává zmírnění frustrace chudších Egypťanů ze zhoršujících se životních podmínek, způsobených převážně stále stoupajícími cenami potravin.

Více než polovina Egypťanů žije za méně než jeden dolar denně a jsou často velmi závislí na dotovaném jídle, převážně chlebu, protože ceny ostatních potravin jako rýže nebo těstoviny v posledních letech prudce vzrostly.

Policie sympatie nezískala

Ke stávkám a doznívajícícím politickým protestům na náměstí Tahrír se také v pondělí připojili stávkující policisté. Stovky uniformovaných a civilně oblečených policistů provolávaly hesla jako „My a lid jsme zajedno“ nebo „Ctíme mučedníky revoluce“. Snažili se vysvětlit, že byli přinuceni jednat proti vlastnímu přesvědčení, když používali sílu k rozehnání protirežimních protestů v počátečních fázích revoluce.

Většina Egypťanů ale k policejním složkám stále cítí nenávist a opovrhuje jimi, prohlásil dopisovatel BBC z Káhiry Jon Leyne s tím, že náprava vztahů bude pravděpodobně trvat velmi dlouhou dobu.

Většina z tisíců demonstrantů opustila centrální káhirské náměstí v neděli večer - poté, co vedení armády slíbilo, že rozpustí parlament a dočasně zastaví platnost ústavy.

WikiLeaks: Armáda změnám neholduje

Egyptu po Mubarakově pádu vládne Nejvyšší rada ozbrojených sil. V jejím čele stojí polní maršál a ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví, jenž nyní zastupuje zemi i navenek. O moc by se měl — alespoň formálně — dělit s generály.

Ve funkci zároveň zůstal i premiér Ahmad Šafík a většina členů vlády jmenované Mubarakem 26. ledna. Ti mají v příštích týdnech provizorně spravovat hospodářství a sociální oblasti.

Nic, co egyptská armáda za poslední roky udělala, ovšem dle deníku Guardian nenaznačuje, že by měla kapacitu nebo byla nakloněna rychlým změnám a přechodu k demokratickému systému.

Američtí diplomaté podle uniklých depeší amerických ambasád nejvíce kritizují pětasedmdesátiletého Tantávího. V depeši z března 2008 píše americký velvyslanec v Káhiře Francis Ricciardone, že Tantáví je „starý a změny odmítá“.

Velvyslanec také prohlásil, že Tantáví využíval svůj vliv na vládu, aby se postavil proti ekonomickým a politickým reformám, které viděl jako oslabující pro centrální moc. „Jeho hlavní starostí je národní jednota a snaží se odporovat politikám, které by uvolnily politickou nebo náboženskou atmosféru v egyptské společnosti,“ píše se v depeši doslova.

Další informace:

BBC News Egypt crisis: Protests switch to demands on pay

The Guardian Egypt's army calls for end to strikes as workers grow in confidence

Al Džazíra Army urges Egyptians to end strikes

The Guardian WikiLeaks cables: Egyptian military head is 'old and resistant to change'