Skupina poslanců včetně předsedy poslaneckého klubu ODS Petra Tluchoře dnes ve Sněmovně předložila zákon o uznání protikomunistického odboje. Tluchoř návrh zákona uvedl slovy T. G. Masaryka: „každý stát se udržuje idejemi, na kterých vznikl“. Tato republika podle Tluchoře stojí na ideálu znovu navrácené svobody. A Tluchoř je přesvědčen, že „služba tomuto ideálu nás mimo jiné zavazuje ocenit všechny ty, kteří se o naši dnešní svobodu zasloužili.“ To je podle jeho slov důvod, proč skupina poslanců předložila návrh zákona o protikomunistickém odboji.

Schvalování zákona ve Sněmovně podle očekávání provázela vyhrocená atmosféra mezi vládními poslanci a KSČM. Zasloužil se o to svým hodinovým projevem bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček, podle něhož je norma „politickou adorací teroristických aktů minulosti“ a aktéři třetího odboje „často byli dobrodruzi na hranici dospělosti“. Koaliční poslanci na protest proti jeho vystoupení, které označovali za demagogické a účelové, opustili jednací sál.

Místopředseda a poslanec hnutí Starostové a nezávislí Stanislav Polčák vzhledem ke komunistickým projevům požádal vicepremiéra a ministra vnitra Radka Johna (VV), aby vláda urychleně projednala a předložila Nejvyššímu správnímu soudu senátní návrh na pozastavení činnosti KSČM. Reagoval tak na projev komunistické poslankyně Marty Semelové, podle níž koalici nejde o pravdu, ale o legalizaci terorismu. „Vy tuto pravdu účelově deformujete, politizujete a falšujete. Naoko bojujete proti terorismu, obsahem zákona ho legalizujete,“ prohlásila.

Vládní poslanci včetně členů kabinetu její projev přerušili bušením do lavic, když mluvila o zvrácených hodnotách předkladatelů normy a o tom, že by si ocenění zasloužili spíše pohraničníci bránící komunistické hranice. „Tak jste si zaplácali,“ komentovala nesouhlas Semelová.

Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik poté nicméně stáhl z debaty další přihlášené komunistické zákonodárce. Učinil tak po rozhodnutí Sněmovny, která na návrh předsedy poslanců ODS Petra Tluchoře schválila, že zákon o třetím odboji dnes v prvním čtení projedná, i kdyby to mělo trvat až do noci.

Grebeníček ve svém projevu mimo jiné obhajoval marxismus, zpochybňoval věrohodnost řady příslušníků protikomunistického odboje, odsoudil členy skupiny bratří Mašínů. Přiznal, že poprava Milady Horákové byla neospravedlnitelnou justiční vraždou. Poznamenal, že tato národněsocialistická politička v květnu 1945 „projevila upřímný zájem o vstup do KSČ“. Šéf bývalé senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina (TOP 09), která pozastavení činnosti komunistické strany požadovala, pak podle poslance patří „k nejvýraznějším příkladům polistopadového morálního a politického kýče“.

Grebeníček podle místopředsedy Konfederace politických vězňů Františka Šedivého ukázal, jací komunisté skutečně byli, jeho vystoupení bylo plné drzosti a lži. „Tak to vypadalo v těch letech čtyřicet osm až do konce roku šedesát osm. To jsme považovali za provokaci z jeho strany,“řekl novinářům Šedivý.

„Můj předřečník nezklamal. Po tomto projevu opět říkám, že komunista se změnit nemůže,“ komentovala Grebeníčkovo vystoupení Jaroslava Wenigerová (ODS). Podle Jana Husáka (TOP 09) předvedl Grebeníček „snůšku demagogie a manipulace v účelově zaměřeném kontextu v duchu komunismu normalizačních a 50. let“. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) by komunisté měli raději mlčet a stydět se. Stanislav Grospič (KSČM) na to řekl, že se nestydí, že je hrdý na členství v předlistopadové KSČ a ztotožnil se s Grebeníčkovou řečí.

Předseda KSČM Vojtěch Filip se k návrhu vyjádřil slovy klasika, který říká, „že právo je vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon. Jistě je možné, že takový zákon bude přijat“. V takovém případě Filip kladl poslancům na srdce, aby se drželi Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, a aby neposunuli demokratickou společnost mimo principy právního státu.

Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák vzhledem k vystoupení komunistů uvedl, že se navzdory svým výhradám rozhodl zákon podpořit. Další sociální demokraté ale byli vůči předloze spíše kritičtí, požadovali například úpravy definice těch, kdo by na ocenění měli mít nárok. Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek nicméně normu označil za právní a ideologický paskvil, její předložení pak za zpozdilé. Podle Jiřího Krátkého (ČSSD) by se měli autoři normy stydět. „Přestaňme si hrát na něco, co nám nepatří,“ dodal. Pro zamítnutí předlohy hlasovalo s dvaceti dvěma komunisty jen sedm sociálních demokratů.