Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo letošní rok rokem za záchranu biodiverzity. Cílem aktu je podle oficiálního komentáře upozornit na význam rozmanitosti druhů a důsledky jejího snižování. Zpravodajský server Environment News Service uvádí názor odborníků, dle něhož dochází k úbytku druhů tisíckrát rychleji, než by tomu bylo bez vlivu člověka.

K slavnostní části vyhlášení dojde v Berlíně 11. ledna. Deset dní nato má následovat první tematická událost roku, pařížská konference svolaná organizací UNESCO, na níž se budou tématem zabývat hlavy států a další vrcholní politici.

Ekologové upozorňují, že jakékoliv přerušení ekologických vazeb může spustit kaskádovitou vlnu reakcí, jejíž důsledek se nedá odhadnout. „Pokud se nějaká část globálního ekosystému poruší, budoucnost života na naší planetě bude ohrožena,“ uvedl dřívější ředitel Programu OSN pro životní prostředí Klaus Töpfer. „To je důvod, proč se chce OSN otázkám biodiverzity věnovat přednostně.“

Světový svaz ochrany přírody zároveň publikoval zprávu, v níž upozornil na deset druhů živočichů, které mohou být nejvíce ohroženy probíhajícími změnami klimatu. Těmito druhy jsou polární liška, kožatka velká, koala, běluha, klaun očkatý, tučňák císařský, aloe rozsochatá, tuleň kroužkovaný, losos a větevník parožnatý.

Pro polární zvířata je největší hrozbou roztávání ledovců. Pokud se zmenší například teritorium tuleně, zasáhne úbytek populace zasáhne celý potravní řetězec. Tuleni jsou totiž významnou potravinou například pro lední medvědy.

Také velryby běluhy budou kvůli ztrátě mořského ledu mnohem obtížněji nacházet potravu. Roztání severních ledovců zpřístupní některé dříve nedostupné oblasti a lodě, znečištění a těžba zemního plynu či ropy zvířata dále poškodí.

Tučňáci císařští zase potřebují ledové kry k páření a výchově mladých.

V tropických oblastech budou ohrožení nejvíce větevníci parožnatí. Ti tvoří korály, důležité až pro sto šedesát dalších druhů. Na větevníky dopadá zvyšování teploty oceánů, kvůli čemuž bělají. Acidifakce moří, která je způsobena větším množstvím CO2 ve vodě, oslabuje jejich schránku.

U klaunů očkatých, živočichů, kteří se proslavili díky filmu Hledá se Nemo, má zase kyselost oceánu vliv na citlivost čichových orgánů.

Stanoviště želvy kožatky jsou poškozeny zvyšující se hladinou moře a větší intenzitou bouřek. Vzestup teplot vede ke snížení poměrného zastoupení samců v populaci.

V uplynulých dekádách se kvůli lidským aktivitám snižovaly i populace lososů. Zde klimatické změny úbytek ještě zrychlí. Fyziologický stres a zvýšená náchylnost k nemocem jsou některé z problémů, jimž musí lososi nově čelit.

Australská koala bude pak trpět podvýživou a hladem. Vinou snížení množství CO2 v atmosféře poklesne nutriční hodnota listů eukalyptů, které jsou nyní jejich hlavní potravou.

Simon Stuart, který předsedá komisi na ochranu druhů při Světovém svazu ochrany přírody, k problému uvedl: „Běžní lidé nejsou bezmocní vůči těmto tragickým procesům. Mohou snižovat vlastní produkci skleníkových plynů a od svých politiků vyžadovat silnou reakci proti probíhajícím změnám klimatu.“

Další informace:

Common dreams 2010 Year of Biodiversity Tries to Rein in Runaway Extinctions