Univerzita Úpice

Patrik Eichler

Slezská univerzita v Opavě otevřela pobočku v podkrkonošské Úpici. Neměli bychom vysokoškolské vzdělání přibližovat lidu přeci jen trochu jinak?

Potkal jsem během vánočních svátků dva známé. Jeden začal vyučovat na vysoké škole, o druhém na té vysoké škole vznikla závěrečná práce. Problém spočívá v samotné možnosti takto vyučovat a být zkoumán.

Onou vysokou školou je Slezská univerzita v Opavě, resp. její Fakulta veřejných politik. Univerzita se jako regionální ustavila v létě 1991. Fakulta veřejných politik jako zatím poslední ze tří fakult a dvou dalších vzdělávacích součástí univerzity vznikla k 1. říjnu 2008.

Fakulta veřejných politik (FVP), tak jako celá řada dalších fakult v republice, provozuje kurzy Celoživotního vzdělávání. Její Ústav veřejné správy a regionální politiky takto vzdělává zájemce v Opavě, Táboře a právě podkrkonošské Úpici. Čtyřicet až osmdesát účastníků kurzu Veřejná správa a regionální politika se v dlouholetém bydlišti bratří Čapků schází jednou do měsíce na šest až deset hodin.

Během zimního semestru tak účastníci kurzu absolvují blokové přednášky ze sedmi z patnácti povinných předmětů prvního ročníku prezenčního studia a dva z povinně volitelných předmětů. V druhém — letním semestru pak dle všeho účastníci kurzu absolvují druhou polovinu povinných předmětů, a tak dále.

Kurz je veden v kategorii „A“, takže se podle vnitřních předpisů opavské univerzity může úplně anebo zcela shodovat s jejími řádnými studijními programy. Kurz je dvouletý, samotné studium tříleté. Vše je v nejlepším pořádku. Nabízí se snad jen otázka, zda má univerzita o třech fakultách takto expandovat (Úpice, Tábor), a ne se spíše soustředit na budování své regionální infrastruktury.

„Programy typu A stanoví, které předměty a zkoušky lze uznat, pokud bude absolvent CŽV přijat ke studiu v akreditovaném studijním programu a stane se studentem podle zákona,“ píše se také ve vnitřních předpisech univerzity v Opavě. Uznat lze podle webu FVP 60% ze splněných povinností. Za jasně stanovených podmínek bude absolventu kurzu CŽV také prominuta přijímací zkouška k řádnému studiu téhož oboru téže fakulty, jen v jiném městě, tedy v Opavě samotné.

Vysokoškolský diplom tak můžete získat za tři roky, jako kdybyste od počátku studovali v Opavě samotné. A opět je vše v pořádku. Nabízí se jen otázka, zda jsou účastníky kurzů spíše lidé s dlouholetou praxí, kteří potřebují titul coby doplnění kvalifikace, anebo maturanti, kteří třeba přijímací zkoušku na VŠ nezvládli a na soukromou kvůli výši školného jít nechtějí nebo nemohou. Ptát se můžeme, zda se neztrácejí přijímací zkoušky jako jedno ze sít kvality studentů a absolventů vysokých škol. De facto totiž nejde o kurz, ale o dva placené roky studia běžného. Jde tady o to, jak kvalitní jsou absolventi tohoto studia.

Na území bývalého okresu Trutnov sídlí pět gymnázií. Dlouhá léta se hovořilo o tom, zda některé z těch menších — třeba právě to úpické, nezrušit — koncentrace by vedla ke zkvalitnění výuky atd. Jako první mě tak napadla otázka, zda v milém městečku, kde by bývalo nemuselo sídlit ani gymnázium, má mít svou pobočku byť regionální vysoká škola. Neměli bychom vysokoškolské vzdělání přibližovat lidu přeci jen trochu jinak?