Vladimír Špidla vítá ustavení Charty sociálních práv

ČTK, Hana Holcnerová

Chystané změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením vyburcovaly výrobní družtva a pracovní asociace k vypracování Charty sociálního podnikání. Návrhy ministerstva práce a sociálních věcí považují za likvidační.

Až 40 000 lidí může ztratit zaměstnání a propadnout se do sociální sítě, pokud ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uskuteční plánované změny v oblasti zaměstnávání lidí se zdravotním postižením (OZP). Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR, Svaz českých a moravských výrobních družstev a Nadační fond pro podporu zaměstnávání OZP proto připravily Chartu sociálního podnikání. Řekl to její mluvčí Petr Herynek.

„Je to reakce na pracovní materiál, který prošel médii počátkem tohoto roku a ve kterém byly jasně deklarovány určité změny týkající se zákona o zaměstnanosti,“ řekl Radiožurnálu Petr Herynek. „Ty změny jsou zásadní v tom, že svým způsobem likvidují určité příspěvky na sociální podnikání a výrazným způsobem negativně ovlivní sociální podnikání,“ dodal.

MPSV totiž zvažuje, že zruší kategorii zdravotně znevýhodněných osob. Jde o lidi, kteří mají určité zdravotní problémy, ale nejsou zdravotně postižení. Jejich zaměstnavatelé tak například přijdou o příspěvek na jejich zaměstnávání či o daňové zvýhodnění.

Někdejší premiér a ministr práce a sociálních věcí za ČSSD, místopředseda Strany evropských socialistů Vladimír Špidla považuje rušení kategorie znevýhodněných osob za naprosto nepřijatelné. Deníku Referendum k tomu v pondělí uvedl: „Že něco vymažeme ze zákona, neznamená, že to vymažeme i ze života. Lidé se zdravotními problémy jsou skuteční a není možné je ignorovat.“ Ustavení Charty sociálního podnikání Špidla podporuje a vnímá ji jako správnou reakci na velmi citlivý problém.

Podle Herynka mohou dosud pracovně zvýhodnění lidé přijít o možnost pracovat v chráněných pracovních dílnách a ocitnou se na volném pracovním trhu. „Jsou to například epileptici nebo lidé po onkologických chorobách," řekl Herynek. Týkat se to ovšem může i mentálně postižených či lidí s psychiatrickým onemocněním. Mnozí z nich přitom prý ještě před dvěma roky byli částečně invalidní, ale se změnami v posuzování zdravotního stavu ztratili nárok na invalidní důchod.

„Nechápu, jak by normální zaměstnavatelé mohli zaměstnávat člověka, který potřebuje zvláštní pracovní režim, například čtyři přestávky během pracovní doby,“ uvedl Herynek. Zdravotně znevýhodněným tak prý hrozí, že ztratí práci a začnou být v daleko větší míře závislé na sociálních dávkách.

MPSV dále navrhuje zrušení takzvaného náhradního plnění. To mohou v současnosti využít firmy, které z nějakých důvodů nemohou zaměstnávat zákonem stanovený počet zdravotně postižených. Náhradní plnění potom spočívá v nákupu zboží nebo služeb od firem, které je zaměstnávají. Do budoucna ale budou muset zdravotně postižené buď zaměstnat, nebo odvést určitou částku do státního rozpočtu. I to by mohlo podle zástupců charty vést k znevýhodnění zdravotně postižených.

„Dílčím způsobem by to mělo dopad i na průmyslové firmy, protože by to vedlo ke zvýšení jejich nákladů," řekl Antonín Šípek ze Svazu automobilového průmyslu. Přijetím těchto opatření by se jednalo o další firemní daň.

    Diskuse
    VH
    January 31, 2011 v 14.56
    Spojte své síly!
    Přimlouvala bych se za to, aby iniciátoři Charty sociálního podnikání spojili své síly i s Akčním spolkem nezaměstnaných (akcnispolek@email.cz) - v jednotném postupu by se dalo dosáhnout více.