Nepokoje v Egyptě pokračují již třetím dnem, přibývá mrtvých

Zejména mladí Egypťané nepřestávají demonstrovat ani po oficiálním zákazu. Policie už zadržela přes tisíc lidí, šest osob bylo zabito. V Káhiře dochází k výpadkům proudu a telefonní sítě, v Suezu byla zapálena vládní budova.

(rbs)

27.01.2011 13:30


Spoluautor: Petr Jedlička

A4

Do protestů se dosud nezapojili ani koptové, ani členové Muslimského bratrstva. Za iniciátory většina médií označuje různé mládežnické spolky. Foto neznámého autora, flickr.com

Demonstrace a násilné střety mezi protestujícími a egyptskou policií pokračují již třetím dnem. Děje se tak navzdory explicitnímu zákazu vlády, rozmístění třiceti tisíc policejních těžkooděnců a hlídek v civilu jen v hlavním městě, i přes varování egyptského ministerstva vnitra, že proti výtržníkům tvrdě zasáhne.

Podle posledních zpráv bylo zadrženo už více než tisíc lidí.

Nejvyhrocenější situace je pravděpodobně ve městě Suez na východě země, odkud bylo v minulých dnech hlášeno nejvíce obětí. Celkově při potyčkách zemřelo již šest osob, neoficiální údaje ale uvádějí další oběti v Suezu, kde je vývoj velice nepřehledný a potvrzených zpráv minimum.

Úřady měly ve východoegyptském městě odříznout veškerou komunikační síť a celé město je také bez proudu. Demonstranti zde napadli a posléze vypálili jednu z vládních budov a zaútočili i na policejní stanici.

Jen o málo klidnější situace je v centru Káhiry, kde podle pozorovatelů vrhají malé skupinky demonstrantů na těžkooděnce Molotovovy koktejly. Střed metropole byl rovněž ve středu několikrát bez elektřiny. Téměř po celý den se nebylo možné se přihlásit k některým sociálním službám a byly hlášeny i výpadky mobilní sítě.

Velké protesty se očekávají i po tradiční páteční ranní modlitbě. Na sociální síti Facebook již přislíbilo účast na pětadvacet tisíc lidí. Zúčastní se jich také pravděpodobně jedna z výrazných postav egyptské opozice, laureát Nobelovy ceny míru a bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN Muhammad Baradej.

„Jdu zpět do Káhiry a zpět do ulic, protože popravdě už není jiná možnost. Vyjdete společně s tímto ohromným množstvím lidí a doufáte, že se situace nevyhrotí, ale zatím to vypadá, že režim tuto zprávu ještě nepochopil,“ řekl doslova Baradej, který žije ve Vídni a do Káhiry by měl dorazit ve čtvrtek večer.

Podle reportérů deníku Guardian a televizní stanice Al Džazíra jsou Egypťané odhodlaní v protestech nadále pokračovat i přes soustavnou represi policejních složek. Situaci v Káhiře popisují jako hru kočky s myší, kdy pokaždé, když se policii podaří rozptýlit část davu, seskupí se protestující na jiném místě.

Nátlak na média
Vedle tisícovky demonstrantů bylo zatčeno nebo zbito deset novinářů a kameramanů, kteří se snažili situaci v hlavním městě zaznamenat. Mezi nimi byl například reportér deníku Guardian Jack Shenker, který byl napaden příslušníky státní bezpečnostní služby v civilním oblečení.

Egyptské úřady ve středu také zablokovaly přístup k několika sociálním sítím, včetně Twitteru, jehož zástupci omezení přístupu potvrdili. Na mnoho egyptských internetových stránek se nebylo možno vůbec připojit. Podle aktuálních informací byl ale přístup na většinu zablokovaných serverů ve čtvrtek obnoven.

Členové mládežnických spolků a internetoví aktivisté, kteří protesty svolávají, tak ale dle Al Džazíry činí spíše jednotlivě, než by byli organizovaní v nějaké rozsáhlé opoziční skupině. Nejsou spojeni ani s islamistickou organizací Muslimské bratrstvo, která je asi nejvýraznější opoziční silou v zemi, ani s koptskými křesťany, kteří v Káhiře a Alexandrii protestovali na začátku ledna.

Jako v Tunisku?
Západní analytici jsou prozatím v hodnocení egyptských nepokojů opatrní a většinou se neodvažují odhadnout, zda budou mít podobné důsledky jako v Tunisku, kde měsíční protesty vedly až k útěku prezidenta Zína Abidína bin Alího 14. ledna a změně režimu.

Podobně jako v Tunisku byly egyptské protesty vyvolány zejména zvyšujícími se cenami základních potravin, nedostatkem práce pro mladou generaci, odporem ke korupci a také třicetileté autoritářské vládě dvaaosmdesátiletého prezidenta Husního Mubaraka.

Egyptská populace roste každým rokem o dvě procenta. Dvě třetiny z ní jsou lidé do třiceti let, kteří tvoří devadesát procent veškerých nezaměstnaných v zemi. Čtyřicet procent Egypťanů si musí vystačit s méně než dvěma dolary denně a třetina z nich je negramotných.

Menší gramotnost a schopnost organizace po sociálních sítích je podle analytika Al Džazíry Alá Bajúmího jedním z důvodů, proč je pozice protestujících v Egyptě horší než v Tunisku. Egyptská populace je podle něj také známá svojí apatií a skepticismem, když jde o politické změny.

Dalším rozdílem od Tuniska je pozice islamistických a jiných náboženských organizací. Podle Bajúmího poznamenává Egypt tradiční náboženský konflikt mezi křesťanskými kopty, kteří tvoří asi desetinu z osmdesátimilionové populace, a islamistickými organizacemi. Ty navíc soupeří i mezi sebou.

USA mění přístup
Světová média si v souvislosti s protesty všímají taktéž změny rétoriky Washingtonu vůči svému dlouholetému spojenci Mubarakovi. Americká ministryně zahraničí vyzvala egyptskou vládu, aby přijala potřebné reformy a přistoupila na požadavky protestujících.

„Věříme, že egyptská vláda má nyní důležitou příležitost k přijetí politických, ekonomických a sociálních reforem tak, aby odpověděla na legitimní požadavky a zájmy egyptského lidu,“ řekla Clintonová doslova.

„Zdá se, že Washington má páky, aby přinutil egyptskou vládu nezasahovat proti protestům,“ prohlásila washingtonská zpravodajka Al Džazíry Patty Culhanová s odkazem na množství vojenské pomoci, kterou Spojené státy svému spojenci na Blízkém východě každý rok poskytují. Zda těchto pák využijí, se teprve uvidí, dodala Culhanová.

Tvrdý zákrok proti demonstrantům dále odsoudili i mnozí zástupci Evropské unie. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle označil situaci za extrémně znepokojivou a apeloval na obě strany konfliktu, aby jednaly umírněně.

V Egyptě se budou letos v září konat prezidentské volby. Předpokládá se, že dvaaosmdesátiletý Mubarak bude buď kandidovat sám, anebo místo sebe postaví svého syna Gamála.

Ten podle některých egyptských zpráv v úterý odletěl i s rodinou a 97 kufry do Londýna. Není ale jisté, zda uprchl před protesty, jak tvrdí některá opoziční média, nebo odjel jen na výlet, anebo zda vůbec opustil Egypt. Zemi údajně opustili i někteří členové vládnoucích elit.

Podle Terezy Spencerové z Literárních novin, která je v Káhiře právě na dovolené, má zpráva o Gamálově odletu na demonstranty podobný účinek, jako zpráva o ubití studenta Šmída na Národní třídě v listopadu 1989 u nás. O její věrohodnosti ale bývalá zpravodajka ČTK z Egypta pochybuje.


Další informace:
The Guardian Egypt protests continue into second day despite ban and police presence
The Guardian Egypt protests: 'We ran a gauntlet of officers beating us with sticks'
Al Džazíra Egypt protesters defy crackdown
Al Džazíra Can Egyptians revolt?
The Guardian Egypt blocks social media websites in attempted clampdown on unrest
The Raw Story Reports of ‘massacre’ in Suez as protests in Egypt move into third day
FAZ.de Wieder Tote in Ägypten


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.