Slovenská televize a rozhlas hledají po sloučení ředitele, zájem je velký

ČTK, Petr Jedlička

Novou veřejnoprávní instituci, sloučenou v nezvykle krátké době, chce řídit dvacet uchazečů. Řada z nich ale nezvládla ani odeslat žádost ve stanoveném termínu.

O křeslo generálního ředitele sloučené Slovenské televize a Slovenského rozhlasu projevily zájem dvě desítky uchazečů. Vést novou instituci Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) by chtěla například jeho prozatímní ředitelka Miloslava Zemková, ředitel TASR Jaroslav Rezník i bývalý člen Rady pro vysílání a retransmisi Peter Abrahám. Definitivně o řediteli veřejnoprávního média rozhodnou poslanci parlamentu v nejbližších měsících.

„Myslím, že největší favoriti by mohli být lidé, kteří už pracovali v radě (rozhlasové anebo televizní, pozn. ČTK) anebo managementu obou veřejnoprávních médií. Ti mají samozřejmě největší zkušenosti,“ řekla novinářům po otevíraní obálek s přihláškami místopředsedkyně parlamentního mediálního výboru Magdaléna Vášáryová.

Z dvacítky zájemců však pravděpodobně někteří nesplnili stanovené podmínky. Část přihlášek, mimo jiné od někdejšího předsedy Slovenského syndikátu novinářů Jána Füleho, přišla do parlamentu po termínu, další neobsahovaly všechny potřebné podklady. O tom, kolik uchazečů postoupí dál, rozhodne parlamentní výbor začátkem února. Následovat by mělo veřejné slyšení, po kterém budou o generálním řediteli hlasovat poslanci.

O sloučení dvou slovenských veřejnoprávních médií od letošního roku rozhodla vládní koalice, která tak chtěla zabránit dalšímu zadlužování televize. Opozice akt kritizovala, neboť byl připraven za neobyčejně krátkou dobu. Objevila se rovněž podezření ze snah o politickou kontrolu nové instituce.

Po spojení zatím k větším změnám nedošlo, prosazovat by je měl až nový generální ředitel. Dočasná ředitelka RTVS po nástupu do funkce rozhodla, že instituce bude hospodařit s provizorním rozpočtem. To znamená, že proplatí jen nevyhnutelné výdaje a nebude moci uzavírat nové smlouvy. O místa přišli také někteří řídící pracovníci televize.

Projekt spojené televize a rozhlasu do jednoho média není v Evropě ojedinělý. Nejznámější veřejnoprávní televizní a rozhlasovou společností je patrně britská BBC, která funguje téměř od počátku dvacátého století. Další jsou v Německu, Rakousku, Belgii, Slovinsku či ve Švýcarsku.