Deset otázek pro kandidáty na předsedu ČSSD

Otevřený dopis čtrnácti osobností adresovaný oběma kandidátům na předsedu ČSSD zveřejňujeme v dohodě s jeho organizátory jako dokument. V Deníku Referendum samozřejmě zveřejníme i případné odpovědi všech kandidátů.

Česká strana sociálně demokratická se na sjezdu v březnu 2011 může pokusit o zásadní programovou i personální obrodu. Ve vedení strany dojde ke generační výměně, neboť do pozice předsedy bude téměř jistě zvolen mladší politik. To je příležitost, aby ČSSD vykročila novým směrem. I proto jsme se odhodlali zformulovat deset otázek, které předkládáme formou veřejného dokumentu kandidátům na předsedu ČSSD. Jejich odpovědi by jistě posloužily jak delegátům sjezdu, tak širší veřejnosti v pochopení pozic, které budoucí předseda ČSSD hodlá hájit.

1. Sociální demokracie, nejenom v České republice, se v době ekonomické krize ocitla v defenzivě. Proč tomu tak podle vás je a co musí sociální demokracie na evropské úrovni i u nás udělat, aby zatlačila do defenzivy pravicové strany, které vesměs nabízejí neoliberální agendu?

2. Sociálně demokratické strany v 80. letech minulého století pod heslem modernizace opustily reformismus jako postoj ke kapitalistickému systému a nahradily ho konformismem. Je návrat k reformismu možný, a pokud ano, jak? Má být součástí případných „reforem“ nabídnutých sociální demokracií přehodnocení sociálního státu? Pokud ano, v jakém směru?

3. Současná Evropská unie vychází ve svých řešeních ekonomické krize vstříc neoliberální logice. Jste pro „internacionalizaci“ sociální demokracie na evropské úrovni a hledání odpovědí na nápor globálního kapitalismu společně s ostatními levicovými stranami v Evropě? Jakými cestami přispěje česká sociální demokracie k prosazení sociálně demokratické agendy v EU?

4. Moderní společnosti mají jinou sociální strukturu než společnosti, z nichž sociální demokracie ideově vyrostla ve 20. století. Jak chce ČSSD reagovat na úbytek dělnické třídy, vznik nových profesí a nových forem práce, které v současnosti vedou k nejistotě práce a potenciálně k trvalé vyšší míře nezaměstnanosti? V čem by se měl ekonomický program ČSSD nejvýrazněji lišit od současné neoliberální politiky pravice?

5. Vedle sociální demokracie existuje v české společnosti segment levicových liberálů, jsou zde také směry křesťansko-sociální a zelené. Chce sociální demokracie oslovit tyto občany, a pokud ano, jak?

6. Někteří teoretici tvrdí, že jedním z problémů moderních sociálních demokracií je skutečnost, že se staly de facto součástí systému neoliberálního kapitalismu tím, že přijaly „růst Růstu“ (spojený s mantrou „konkurenceschopnosti), oddělenost politiky od občanské sféry, systémovou korupci působenou prorůstáním kapitálu s politikou, jakož i pojetí společenské solidarity coby pouhé technologie redistribuce. Je podle vás žádoucí návrat k prosazování hlavních hodnot sociální demokracie jako svébytných etických principů a jako hodnot, jež by se měly vrátit „do hry“ i v jazyku politickém, kulturním a sociologickém? Jak tomu může sociální demokracie napomoci?

7. Politické strany se v neoliberálním prostředí mění v komerční organizace obchodující s vlivem, státními zakázkami a pozicemi ve státní správě. Tento systém legitimizuje rozsáhlou korupci, přičemž korupce ve velkém rozsahu je vlastně plíživý státní převrat. Jak chce sociální demokracie zabránit pervertování liberálně demokratického systému v tento mafiánský kapitalismus?

8. Upadají tradiční hodnoty života středních vrstev. Příslušníci střední třídy jsou stále více využíváni jednorázově, nemají před sebou jasnou profesní perspektivu. Jaký je program sociální demokracie pro střední třídu?

9. Jak se chce ČSSD postavit k tendencím „rozeštvávat“ společnost jejím rozdělováním na „úspěšné“ a „pracovité“ na jedné straně a na lidi bez práce, sociálně slabé, cizince apod. na straně druhé? Jaký program má sociální demokracie pro ty, kdo se vymykají kategorii „většinové společnosti“?

10. Jak řešit praktické globální problémy – znečištění, změny klimatu, sociálně-ekonomické nerovnosti mezi různými částmi světa apod., když neexistuje řádný demokraticky založený globální mechanismus takového rozhodování? Neměla by právě sociální demokracie prosazovat co nejrychlejší vytvoření systému globálního vládnutí (global governance), který by dostal pod kontrolu z řetězu utrženou ekonomickou globalizaci?

Pavel Barša (politolog), Václav Bělohradský (filosof), Jan Beránek (ekolog), Michael Hauser (filosof), Václav Hořejší (biolog), Jan Keller (sociolog), Jakub Patočka (novinář), Jiří Pehe (politolog), Anna Šabatová (právnička), Pavel Šaradín (politolog), Ivan Štampach (religionista), Jan Štern (scenárista), Ilona Švihlíková (ekonomka), Milan Znoj (filosof)

A co si myslíte vy? Diskuse (39 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Středa, 26.Ledna 2011, 02:45:25

Dobrý a záslužný koncept. Mám ale jednu prosbu. Jako sociální demokrat jsem neuvěřitelně alergický na třídní vidění společnosti. Otázka, "co bude dělat ČSSD pro střední třídu" v mých očích znamená bohužel jediné, že autoři otázky v evropském rozměru podceňují sociální demokracii a manévrují jí přesně tam, kde jí sami nechtějí vidět. Žádné třídy neexistují a jestli ano, je to přesně to, čemu se sociální demokracie nikdy nebude přizpůsobovat, ale s čím bude naopak bojovat, jelikož mravnost, solidarita, svoboda, rovnost, ekologie života a duchovní rozměr našeho bytí nelze kastovat, třídit a škatulkovat do tříd. Sociální demokracie preferuje beztřídní společnost rovných šancí rovných, neohnutých, svobodných občanů a rozhodně nebude na občany nahlížet dle majetkového klíče.

Oto Novotný - politický analytik

Dobré otázky. Středa, 26.Ledna 2011, 07:53:57

Dobré otázky. Aby na ně ovšem kandidáti na předsedu ČSSD odpověděli, to aby si k tomu přizvali profesory z Harvardu, Cambridge nebo Oxfordu. Každopádně jde o vítanou výzvu pro sociální demokracii, aby se zamýšlela poněkud hlouběji nad svým smyslem. Tak do toho přítelkyně a přátelé!

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

dobré otázky, přidal bych otázku k demokracii a občanské společnosti Středa, 26.Ledna 2011, 10:07:11

Myslím, že u nás je patrný deficit demokracie, slabá občanská veřejnost a společnost, pozitivně bych to pojmenoval občanská emancipace a participace, tedy zeptal bych se, zda a jak to chtěji kandidáti na předsedu podporovat. Okrajově se téma objevuje v otázkách 5 a 8. Myslím, že slabá občanská společnost a liberálně ekonomicky pojatá demokracie je jedním z kořenů našeho neblahého vývoje, nejméně od roku 1992 - také je to jeden z kořenů toho, proč sociální demokracie hraje v polistopadovém vývoji vedle Klause a neoliberálů přinejlepším druhé housle.

Nesouhlasil bych s kolegou Novotným: na odpovědi na otázky netřeba profesory z Harvardu, Cambridge a Oxfordu, stačí spolupráce s těmi, kdo otázky položili a s intelektuálním a občanským potenciálem naší demokratické levice

Oto Novotný - politický analytik

ad Šimsa Středa, 26.Ledna 2011, 11:08:49

Já to myslel, samozřejmě s nadsázkou, ale faktem je, že ani v oněch nejvyšších intelektuálních kruzích jasné odpovědi na některé tyto otázky neexistují. Každopádně je musíme hledat, protože jsou to většinou dobré otázky.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

ad LK Středa, 26.Ledna 2011, 11:17:34

Střední třída je přece běžný sociologický koncept, který je ideologicky poměrně neutrální. A hlavně, sociální demokracie sice může usilovat o beztřídní společnost, ať už ale bude usilovat o cokoliv, musí to dělat v reálné společnosti a brát v úvahu její reálnou podobu, reálné faktory. Mezi ně nepochybně patří něco jako třídní rozdíly. Politika nemůže viset jenom na hodnotách, musí se opírat i o hmotné zájmy lidí.

Jinak si myslím, že v otázkách absentuje téma vztahu ke KSČM a jejím voličům, jejichž zájmy jsou izolací komunistů misreprezentovány a levice díky tomu nemá vlastní koaliční potenciál.

Oto Novotný - politický analytik

ad Škabraha Středa, 26.Ledna 2011, 12:31:29

Můžete Martine stručně načrtnout, jak by se podle Vás měla ČSSD ke KSČM chovat? A přitom brát v úvahu onu reálnou společnost, ve které se pohybujeme?

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 26.Ledna 2011, 15:48:59

Já bych to zredukoval na dvě otázky : 1. Jaký budete prosazovat vztak k vládnoucí pravici - půjdete to přímého střetu, ve kterém budete prosazovat sociálně demokratickou politiku, bez ohledu na současnou vrtkavou přízeň voličů, nebo s pravicí budete lehce kolaborovat, vždyť budoucnost patří chytrým/bohatým/ a hlupáci ať trpí?
2. Jakým způsobem vrátíte občanům důvěru v ČSSD, co uděláte pro to, aby 40 % nevoličů, kteří jistě nejsou pravicového smýšlení, uvěřilo tomu, že ČSSD je pro ně správná volba?

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

KSČM Středa, 26.Ledna 2011, 16:17:48

Pokud jde o vztah sociální demokracie k této straně, myslím, že je načase přestat ji vnímat jako stranu jiného typu, než jsou ty ostatní. Otázka, zda s ní na politické úrovni spolupracovat, by se měla vázat čistě na programové shody a neshody. Je to strana, kterou lidé volí a která neporušuje Ústavu ČR.

Je to asi i dost generační problém, já chápu resentiment, který tady existuje, ale mě osobně už ta otázka minulosti vůbec nezajímá a jsem přesvědčen, že ve skutečnosti nemá význam ani pro společnost, jenom se to uměle rétoricky rozdmýchává. Opravdového vyrovnávání se s minulostí se tohle netýká.

Samozřejmě, že ta strana je až nemožně zatuhlá, částečně i díky té izolaci, do které byla zatlačena. Měla by se pokud možno změnit, např. co se týče vztahu k Evropě nebo k ekologii. Ale další izolace, myslím si, k této proměně nepřispěje, to už by k ní dávno přispěla.

Taky je tu otázka širší teoretické platformy, na níž by se dalo spolupracovat i nezávisle na té platformě politické.

Ideální to jistě není, ale musíme pracovat s tím, co máme...

Obecně na mne celá ta kauza působí dojmem, že jsme si tady po Listopadu zvolili "sametovou" cestu vypořádání se s komanči - nebudeme jako oni, nebudeme je zakazovat (ostatně, ani nemohli, Havla zvolil prezidentem komunistický parlament, v přímé volbě by dost možná neuspěl), prostě je porazíme ve svobodné politické soutěži, přesvědčíme lid, aby už je nevolil. A když to časem nevedlo k úspěchu, tak se mají změnit pravidla hry během té hry, protože nevyhráváme?

Klíčové je: bez KSČM není možné sestavit levicovou koalici, čili ČSSD musí při hledání partnerů jít do středu, což z dlouhodobého hlediska jen prohloubí její krizi identity.

Zajímavá je otázka možnosti vzniku nové levicové strany. Nevím ale, z jakých zdrojů - kromě národovectvím šmrcnutého populismu - by se mohla rekrutovat a jaká by byla.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Středa, 26.Ledna 2011, 16:48:19

Pane Krausi, to je jedno velké nedorozumění. Nakolik znám signatáře, jsou to humanisté jako Vy a nikdo z nich si nepřeje třídní antagonismus a třídní boj.

Výraz "střední třída", jak už tu někdo vysvětlil, nepatří ke klasické třídní teorii. Je to obecně přijímané sociologické zařazení. A pokud jde o klasické třídy, popírat jejich existenci a jejich antagonistický vztah, to by bylo jako kdyby lékař řekl těžce nemocnému pacietovi: "To je dobré, nic vám není, jděte domů, to přejde." Byl by humanista? Je dobré neříct pacientovi krutou pravdivou diagnózou protože ho rozpláče a připraví mu bezesné noci? Stačí utěšovat a není třeba diagnostikovat a léčit?

Nikdo z nás asi nechce vést třídní boj. Ale čím jiným jsou zákonná opatření zaváděná jedno po druhém na omezení lidí práce, co znamená státní podpora lichvy, co znamená stále posilované asociální uspořádání. Čím jiným je zdánlivě celonárodní boj proti dlužníkům? To jsou možná poněkud zamaskované formy třídního konfliktu. A nám, domnívám se, že Vám i mně a sognatářům otáztek jde o to demokratizací ekonomicko-sociálních vztahů překonat třídní antagonismus a dopřát všem nejen deklarovanou, nýbrž reálnou rovnost šancí.

Vy to možná v norském socialistickém království tak nevnímáte, ale to, co se děje tady musí být jasně diagnostikováno a je nutná radikální (což neznamená násilná) terapie.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Středa, 26.Ledna 2011, 22:11:21

Přátelé Ivane, Martine a další, souhlasím a díváme se na to stejně. Co můžeme ale udělat již dnes, jako angažovaní občané, nepoužívat jazyk, který rozděluje společnost na kasty. Jistě, třídy existují, přinejmenším ve střední Evropě mají velmi ostré hrany a mantinely. Tady to tak patrné není. Rétorikou bych tedy začal. Dělnickou třídu bych směle vyměnil za segmenty zaměstnanců, střední třídu za středové segmenty a hned se tím trochu uvolní opratě vykolíkované normalizace. Jazyk nás nic nestojí, proto si dovolím v dalším článku nejen odpovědět na ty otázky, ale věnovat se i "třídní" rétorice na levici. Já se obávám, že takto formulované některé otázky bych asi nepodepsal.
S přátelským pozdravem
Lukáš Kraus

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Středa, 26.Ledna 2011, 22:42:51

Nedávám Norsko jako příklad, snažím se vám pouze naznačit, že to vnímání, ta jiná optika (řekl bych především úcty k bližnímu) ve společenském diskursu možná je a nestojí nikoho ani korunu. To není o penězích. Hovořím o komunitě, státu, kde není nikdo sociálně vyloučen, kde za každý plat, za každou práci se dá důstojně a svobodně žít a svobodu a život předávat, kde existují max. profesní rozdělení na segmenty. Kde si nevykáme, nikomu nemusíme lézt do pozadí, kde si nikdo nepíše tituly před jméno, kde jsou přísné normy na šikanu v zaměstnaneckých vztazích, kde je diskriminace potírána, kde jsou lidé především lidmi a každý člověk má pro společnost svou nezpochybnitelnou hodnotu, kde o tom Hlava státu specielně mluví v novoročním projevu. Sociální demokracie má myslím hlavně říkat, že lidé mají být loajální hlavně ke své komunitě lidí - to lidí zdůrazňuji - ve které aktuálně žijí, půdě, která jim po staletí dává obživu, přírodě, která je obklopuje, společnosti, jelikož úplně nejhorší lidský stav je osamocení. To platí pro miliardáře stejně jako pro zaměstnance. To znamená nekrást, netunelovat, nespekulovat, ale snažit se individuálním přínosem pomáhat blahu celé komunity. Zamezit sociálním propadům, potírat lichvu, zvedat lidi opět na nohy a to nejen z nějakého idealismu, ale proto, že se to vyplatí, sakra se to vyplatí celé společnosti. Tuším pan Štern včera zmínil ve svém článku Švédsko, které má druhou nejkonkurenceschopnější ekonomiku, přesto jde o nesmírně bytelný sociální stát. Čím jsou zdejší lidé jiní než třeba v Anglii či USA? Žijí více v komunitě a to je klíč. Celé třídní vidění společnosti je dávno nefunkční i z jiného úhlu. Kapitál je globalizovaný. Chce mi někdo v tomto vláknu tvrdit, že východní Evropa je nižší třídou než lidé v západní Evropě? Já takto na své krajany rozhodně nenahlížím a nikdy, nikdy nebudu, jelikož lidé žijí všade stejní, se stejnými charaktery, pouze systémy a společenský diskurs je jiný. Já osobně používám pro popis reality "segment" Segment doktorů, segment hráčů fotbalu, segment předškolních dětí, segment čtenářů poezie. A jelikož se třeba segment čtenářů poezie ve svém volném čase nevěnuje třeba tolik burzovním spekulacím, ale svému duchovnímu rozvoji, dá se předpokládat, že jejich materiální blahobyt bude matematicky měřitelně průměrně menší. V mém viděni světa ovšem velmi relativně. Rozhodně to ale neznamená, že je automaticky budu řadit dle materiálního klíče do nějaké nižší třídy a ještě tu budu před volbami zdůrazňovat, dělat na tom volební kampaň. Socialisté v rámci PES říkají už léta, rovnost šancí, prostupnost a svoboda. Třeba zavedením školného na VVŠ se razantně sníží prostupnost mezi sociálními skupinami a segmenty občanů, sníží se rapidně rovnost šancí a to je přesně téma hodně sociální demokracie. Jsem v cizí zemi, přesto zde cítím rovnost. Jde totiž o to, že když bude někdo vytržen z kontextu společnosti, bude např. brát méně za stejnou práci, bude sociálně vyloučen, vymstí se to celé komunitě, jelikož jsme na stejné lodi. Vnímání toho, že jsme na stejné lodi je to nejvíc, co dle mého názoru chybí české společnosti masírované z Hradu, že žijeme pouze "za sebe a pro sebe", jak říká tatíček Klaus. Já říkám, žijme více v komunitě, méně v ghettech, méně v kastách a třídách, jelikož to se celé společnosti nesmírně vyplatí. Mluvme o tom a snažme se jazyk přizpůsobovat realitě. Každý se může podívat do Lidových novin referujících o "čtrnácti osobnostech", jak tam je záměrně, téměř tučně zvýrazněná ta „dělnická třída“.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

To jsou opravdu těžké otázky Středa, 26.Ledna 2011, 22:49:41

Jestli dokáže některý z kandidátů na tyto otázky odpovědět, aniž by použil politických floskulí, klobouk dolů. Eda Milibanda a Martine Aubryové se ptají na takové věci opakovaně a s výjimkou bodů 5) a 8) to zatím nedokázali. Jen bych prosil, aby případní komentátoři oněch odpovědí vnímali reakci dotázaných opravdu jen jako počátek debaty a ne hotovou pozici kandidáta. Vždyť když si člověk odmyslí tu přímou apelaci na ČSSD, jsou to nejzásadnější otázky dneška! Každý jeden bod je na cyklus znaleckých seminářů, a odpověď politika v normálním rozsahu bude (krom jiného) velmi lákavou porcí pro všechny internetové odborníky na levici ... a zvláště pro ty, co ve všem hledají argumenty, proč sociální demokracii a priori odepsat.

P.s. Pamatuje te si na velký rozhovor s Jiřím Paroubkem z roku 2006 v Literárkách? Dostal ani ne z desetiny tak těžké otázky a ... ještě že se to tenkrát proti němu nevytáhlo.

http://www.literarky.cz/index_o.php?p=clanek&id=3094&rok=2006&cislo=49

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Lukáši Krausovi - i v Norsku je "segment černých ovcí"... Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 05:09:10

"Sociální demokracie má myslím hlavně říkat, že lidé mají být loajální hlavně ke své komunitě lidí ..."

"...úplně nejhorší lidský stav je osamocení. To platí pro miliardáře stejně jako pro zaměstnance."

John Fredriksen se jako daňový poplatník cítil v Norsku tak extrémně osamocen, že vyměnil norské za kyperské občanství. Ke které komunitě je loajální?
(viz: http://www.aftenposten.no/english/business/article1314163.ece)

Možná právě Fredriksen to vidí správně třídně?

Jeho Marine Harvest" v Norsku dodržuje přísné ekologické normy, ale v Chile vesele devastuje svým chovem lososů pobřeží a životy rybářů.

Je snazší být optimistou, žijeme-li v privilegované části světa a nedíváme-li se za humna. Pak se nám třeba zalíbí i roztlemený úsměv Zdeňka Škromacha.

Zdeněk Jehlička - Praha

ad LK Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 14:39:35

Vážím si úpřímné zapálenosti pana Krause s jakou hájí sociální kohezi. Rozumím a souhlasím s tím, že "se to vyplatí, sakra se to vyplatí". Myslím však, že by to neměl být jediný argument pro zachování sociálního státu. Znamená to snad, že když se sociální stát již "nevyplatí", tak že jej zrušíme? A komu se vyplatí? Očividně ne všem! Nelze přehlédnout, že se tímto autor dostává na tenký led právě třídních antagonismů, s kterými tak urputně zápasí.

To, že byla třídní termilogie vysávána normalizací (nikoli jí vymyšlená) ještě neznamená, že třídy a jejich antagonismy neexistují. Můžeme sice před nimi zavírat oči, můžeme je nazývat všelijakými segmenty a zaměstnace lidskými zdroji, avšak jejich projev ve společnosti asymetrické moci a kapitálu máme, zvláště dnes, denně před očima.

Nevyvolávám třídní boj, nejsem hybatelem dějin a laskavost je mi neskonale bližší. Mám však za to, že nazývat věci pravými jmény je předpokladem nejen úspěšného zodpovězení předložených otázek sociální demokracií.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 14:44:40

Pane Kopecký,

jak víte, že se nedívám za humna? Jak víte, že se zde nediskutuje v politickém diskursu i to, co páchá norský kapitál za hranicemi? Já nejsem nějaký zasněný primitiv pane Kopecký. Vím velmi dobře, co soudí o Norsku centrála Greenpeace, ropné písky v Kanadě atd. Přesto platí, že tahle země je při tom globálním bordelu alespoň jistou formou alternativy, pozitivní alternativy, tahounem proti změnám klimatu, investující do nových technologií a výzkumu, které povedou k odklonu od uhlíkaté ekonomiky. Jestli máte chuť pane Kopecký, můžete se stát také "privilegovaným", když to vidíte takto. Hranice jsou otevřené. Uvidíte sám, že si tu nežijeme v konzumním ráji, jak se někteří přátelé ve střední Evropě domnívají a jsem s tímto názorem téměř každý den konfrontován. Život je tu tvrdý, ale svobodný, nenormalizační. Jestli chcete být "privilegovaným", tedy mít stejnou formu státu, zvedněte si tak trojnásobně složenou daňovou kvótu a implementujte zdejší otevřený systém a protikorupční prevenci. V komentáři jsem jasně psal, že nemám iluze, že jsou někde lidé jiní, můj pohled na svět a mé zkušenosti z jiných zemí mi říkají, že všade jsou lidé stejní, stejné rozložení charakterů, specielně v této globální době. A k tomu úsměvu, jsem na facebooku, přítel Škromach mé statusy čte a komentuje. Běžte mu to říct do očí. Jako to dělám já. Moc rádi se zrovna v této době nemáme.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 15:12:53

Dobrý den pane Jehličko,

já neříkám, že neexistují, že to nevidím, sám jsem v tom žil téměř třicet let a byl jsem tím determinován. Stačí se projít po Praze, stačí se projet MHD a člověk velmi dobře ví, v jaké společnosti žije a že to není všechno v ideálním stavu, že se humanita z lidí pomalu vytrácí. I to byl důvod mého vstupu do sociální demokracie, tedy motivace se s tím poprat. To je první věc. Druhou věcí ovšem je, že zde podobný pocit nemám, tedy je tu jisté společenské klima vytvářené elitami, akademickou obcí, žurnalisty, lidmi ve zdejší komunitě jelikož něco jako Norsko neexistuje, existují decentralizované komunity, politiky, stačí se mrknout na ten diametrální rozdíl, co říkala zdejší Hlava státu v novoročním projevu a co zní z Hradu v ČR), tedy mohu ve svobodné zemi uvažovat tak dalece, že mluvím o beztřídní společnosti. Vadí mi třídní rétorika z jednoho prostého důvodu. Já osobně nevím, jak řadit lidi do tříd, budou-li mít zvednutou hlavu a neohnutou svobodnou mysl. Osobně si daleko více považuji třeba segment čtenářů poezie, vás, jako lidí aktivních, zapálených pro věci veřejné, pro humanitu, než mnohých všehoschopných gaunerů v naleštěných limuzínách. Oni nemají morální právo se řadit do nějaké společností privilegované skupiny lidí, když se mnohdy jedná o mravní lůzu. Třídní rétorika je jejich rétorikou, já na lidi budu vždy nahlížet jako na sobě rovné. Možná jsem citlivka, ale kastovní systém mi nevyhovuje. Jednou bych chtěl takovou společnost doma, ve vlasti, mít alespoň stejný pocit i tam. Proto bych ty otázky a jedná se mi o dvě konkrétní, formuloval jinak.

Miroslav Novák - Praha 9

Ještě k těm deseti otázkám Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 15:54:16

Moc nerozumím tomu, proč tyto otázky kladou ti, od kterých především bych odpovědi na tyto otázky očekával. Nechtějí předčasně prozradit svoje know-how?

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 16:08:52

Tedy formuloval bych je tak, aby už samotný zvolený jazyk vyzařoval odhodlání a touhu po beztřídní společnosti dle mravního klíče a autentických společenských zásluh o blaho komunity, ne dle výsledků spekulací, kupčení a virtuálních machinací. Dneska jsem se bavil s kolegou v práci, jak ničivé na psychiku lidí na Islandu muselo být to zjištění, že jejich stát byl vytunelovaný několika bankovními institucemi, jak šílené muselo být probuzení do reality neoliberalismu, když ještě včera šlo o stát s největší kvalitou života a dnes? Zadlužený na tři generace dopředu virtuálními dluhy. A pozor, když jsem s přáteli Island po krizi projížděl, rozhodně se nedá říct, že tamní lidé si žijí či žili nad poměry. Prosté domečky, ne podnikatelské baroko za Prahou. Dostal jsem se s kolegou do otevřené diskuse nad změnou, že takto už to dál nejde, že to nesmyslné divadlo, kdy objem spekulací násobně převyšuje reálný HDP celé planety, musí skončit. Právě v této době se proto nemáme řadit do tříd dle finančního klíče, když jejich reálná hodnota se rovná roli toaletního papíru. Neříkám rovnou revoluci, ale změnu bezesporu, tedy revolucí srdcí.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Milý Lukáši, Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 19:32:15

Vaše zanícení je vskutku úžasné, leč dopouštíte se jedné zásadní chyby iracionální postmoderní doby: vydáváte své přání (aby neexistovaly třídy) za skutečnost.
Třídy bohužel existují (i když je můžeme chápat různě) a Vás ani mě se neptají na svolení. S těmito fakty musí socdem všude na světě počítat a pracovat.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pokud jde o "otázky" Čtvrtek, 27.Ledna 2011, 19:37:25

myslím, že jsou příliš intelektuálsky formulované (dovolil bych si dokonce tvrdit, že jeden z kandidátů - nejmenovaný pragmatik - u řady bodů ani nechápe, o čem je řeč).
Ale samozřejmě jádro věci je správné a důležité.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pátek, 28.Ledna 2011, 00:19:58

Pokud vůbec budou chtít odpovědět, pomohou jim s neznázemi náročného textu jejich poradci. Dležité je, za čím budou stát, jaké směřování potvrdí svým podpisem.

František Jonáš - Třebíč

Velmi dobré otázky Pátek, 28.Ledna 2011, 06:15:23

Škoda jen, že se na takové otázky nezmůže členská základna. No a odpovědí se nedočkáme i kandidáti na předsedu ČSSD jsou součástí omezené členské základny. Na Sjezdu bude ještě navíc v pozici volitelů výběr z členské základny, kterým se říká delegáti. Opravdu jsou to intelektuálsky propracované otázky, ale třeba již Napolen Bonaparte řekl: "Hloupost v politice není žádný handicap" a ČSSD je politickou stranou a její úroveň morální, intelektuální, politickou určuje členská základna.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

privilegovaní Pátek, 28.Ledna 2011, 12:18:1

Pane Krausi,
těmi privilegovanými jsem mínil TAKÉ Čechy a Slováky.
Zkoušet si to nepotřebuji, protože jsem žil 25 let v Rakousku. Věřte mi, že i navzdory značným rozdílům (ve prospěch Rakouska) také tam může člověk volit sociální demokraty (po éře Franz-e Vranitzky-ho) jen se skřípěním zubů.

Karel Lippmann - středoškolský učitel

Pátek, 28.Ledna 2011, 13:39:4

Až dosud se ČSSD dostatečně nevymezila vůči neoliberálnímu pojetí vzdělání, které redukuje člověka na pouhý lidský zdroj (výstižně tuto podivnou bytost popsal Jan Keller 24. 7. 2002 v Právu). Mnozí straničtí funkcionáři tuto koncepci sdílejí a její prosazení aktivně podporují. Vl. Špidla měl ve své vládě pro rozvoj lidských zdrojů dokonce místopředsedu. Desatero otázek bohužel závažnou problematiku vzdálávání zcela pomíjí.

Bila

Vít Janeček - Praha

jazyk vs segregační mechanismy ve školství Pátek, 28.Ledna 2011, 21:55:11

Přecitlivělost Lukáše Krause na otázky jazyka chápu - je to tkáň veřejného diskurzu a tím pádem nelze říci, že nezáleží na detailech. Souhlasím nicméně s Karlem Lippmannem stran otázky školství. Již druhé desetiletí zde existuje brutální segregační mechanismus jménem desetiletá gymnázia (na spoluvytvoření tohoto systému se přinejmenším částečně podíleli také některé socdem vlády), který už od páté třídy - ale vlastně ještě mnohem dřív - selektuje děti na ty "schopné" a na ty méně schopné. Mám syna ve třetí třídě, má dobré známky a chodí na výbornou základku, která ho baví, poslední týdny chodí zničený z rozhovorů se spolužáky, protože začínají řešit, kdo odejde a kdo zůstane. On sám odcházet nechce, ale pochopil, že celá jejich třída se už poměrně brzy rozpadne (podruhé ještě v půlce druhého stupně) a to podle klíče těch "schopnějších" a těch "méně schopných", kteří zůstanou. Je jasné, že každá škola jednou skončí, ale tato selekce se mi jeví hrubě předčasná a vnáší do dětských srdcí příliš brzo na jedné straně nemístné elitářství, na druhé straně jistě různými dětmi různě intenzivně pociťovaná stigmata méněcennosti. Jak se ukazuje (http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=689089), tento systém navíc dlouhodobě nevykazuje žádné převratné výsledky ani v rovině znalostní. Docela by mě zajímalo, jak se dnešní sociální demokracie postaví k těmto systémovým otázkám, které formují společnost "u kořene" a v jejichž perspektivě se mnohé jiné zde položené jeví už jenom jako léčba symptomů.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Sobota, 29.Ledna 2011, 08:15:43

Vřele souhlasím s příspěvky Karla Lippmanna a Víta Janečka, kteří ukazují, kde se odehrává rozbíjení a devastace společnosti.
(Co se ČSSD týče: stínová ministryně školství paní Vlasta Bohdalová se mi - bohužel - zatím jeví jako další katastrofa na obzoru.)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

víceletá gymnázia Sobota, 29.Ledna 2011, 08:42:26

Chápu tu kritiku víceletých gymnázií, ale sám k tomu mám rozpolcený postoj. Sám jsem totiž jedno absolvoval a mám pocit, že mi to prospělo. Byl to dokonce první rok, co se něco takového dělalo, říkali nám tenkrát, že jsme pokusní králíci :-). Každopádně jsem se díky tomu dostal z vesnice do města, to byl jeden přechod, ne tak podstatný. Podstatnější bylo, že zatímco na základce jsem automaticky byl jedničkář, a to prakticky ve všem, včetně matematiky, na kterou vůbec nemám hlavu, na tom gymplu jsem najednou dostávala dvojky trojky. To byla důležitá zkušenost, na kterou jsem mohl reagovat dvojím způsobem: buď začít hodně makat, abych ty jedničky znova měl, jenže já záhy zjistil, že mi na známkách nesejde; nebo se začít už v tomhle věku profilovat, soustředit se jen na některé předměty (které asi, to si odvodíte z toho, co ze mě dneska je). To bylo podpořeno i tím, že jsem byl v prostředí, kde jsem mohl najít víc spřízněných duší pro své zaměření, které bylo na kluka z "rolnicko-dělnické" rodiny spíš atypické a na vesnici bych s ním asi musel trošku do izolace (i když teď možná přeháním).

Ten první rok jsme na tom ale byli trochu jinak než ročníky po nás. Protože šlo o začátek, dělala se z celého okresu (Vsetín) jen jedna třída, tj. 30 lidí. V praxi to pro mou "rodnou" základku znamenalo, že z ročníku odešli dva žáci (na ostatních školách v okrese to sotva bylo víc, spíš míň; výjimkou byl samozřejmě samotný Vsetín). Později se začalo těch víceletých gymnaziálních tříd dělat víc a víc, což je pak už výraznější zásah. Když ze 30 lidí ve třídě ZŠ odejdou dva, nedá se říct, že odešla elita, prostě odešli dva lidi, kteří se trošku vymykali, případně měli zrovna štěstí. Pořád tam zůstalo pár jedničkářů. Kdyby jich ale odešlo řekněme pět a více, tak už to tak může působit. Ale nevím, kolik teď přesně z těch tříd odchází.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

reakce Ivana Davida Sobota, 29.Ledna 2011, 09:49:30

"... Pro ČSSD jsou cesty jen dvě. Jedna se jmenuje „A třeba i s marťany !“ a vede k vítězství nebo k porážce. Druhá se hlásí k opuštění svých voličů a vede přes lokajství k zániku identity. K té první je třeba odvahy, mapy a kompasu, ne vyplňování dotazníků. Na té druhé (prý moderní), stačí sledovat Jospina, Schrödera, Blaira, ti už cíle dosáhli. ..."
( celý článek: http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/svobodu-jeste-vice-vsem/ )

Bila

Vít Janeček - Praha

víceletá gymnázia Neděle, 30.Ledna 2011, 00:57:4

Váš příklad Martine směřuje k jedinému racionále, které vidím za existencí víceletých gymnázií: podpora zcela nadprůměrných talentů. Těch je v populaci cca 2-3 procenta. Na osmiletá gymnázia plošně odchází cca 10 procent dětí (na šestiletá výrazně méně), přičemž u řady škol ve velkých městech je to až 20 procent, u těch "nejlepších" až třetina tříd. Toto kriterium je jednou z důležitých hodnotících parametrů, které školy samy propagují a pečlivě je sledují i rodiče, kteří v nesmyslně nastaveném systému nechtějí své děti znevýhodnit. Konsekvencí této absurdity je také to, že ty "nejlepší" základky, které jsou úspěšné ve vysílání svých dětí na osmiletá gymnázia, současně docela zásadním způsobem podkopávají svůj druhý stupeň (podporu výjimečných talentů lze podporovat i doplňkovými prvky tradiční výuky, což se na mnohých základkách děje). Ale nechci zde toto téma rozvíjet, jen mi - stejně jako některým dalším diskutérům - přišlo, že jedna oblast zásadních otázek byla trochu vynechána.

jiří koubek - praha 8

otázky s vykřičníkem na konci Úterý, 1.Února 2011, 11:31:59

Daleko spíš než o 10 otázek se podle mě jedná o výzvu - takřka o manifest. Když lidé jako Bělohradský, Barša, a další položí "otázky" takto sugestivně (...každá začíná dost silnou tezí....), neznamená to, že se "neumějí ptát", ale že chtějí něco sdělit. Možná se mýlím, ale čtu za nimi zhruba tento vzkaz: "nebojte se POLARIZACE!" Ne každá polarizace vede ke komunistům (ti se ostatně čím dál více podobají loňskému sněhu, možná proto se po nich otázky - podle mě správně - vůbec netážou). Vyostření jistého typu může dnešním debatám jen prospět. Polarizace naznačená v tomto "desateru" může přinést jasnější perspektivu a umožnit lépe pohlédnout za horizont české kotliny.

Stanislav Hošek - Český těšín

SUMÁRNĚ. Pátek, 4.Února 2011, 16:24:36

SJEZDOVÁ UTOPIE
Jenom člověk, který nezažil sjezdy stran, se může domnívat, že na nich jde o program. U volebních je to dokonce vyloučeno.
TŘÍDY
Samotní tazatelé pracují s pojmy ledabyle. Nerozlišují mezi třídou a vrstvou. V jediném a tomtéž odstavci píší kupříkladu jak o střední třídě, tak zároveň i hodnotách střední vrstvy. Je naprosto signifikantní, že ortodoxní sociáldemokraté se vzpouzejí užívání termínu třída. To ale proto, že fakticky odmítají všechny sociální teorie, v jejichž základu je potřeba regulovat až zrušit akumulaci kapitálu, jenž je jediným zdrojem veškeré moci.
Celé dějiny lidstva jsou především dějinami mocenských válek, ale stejně tak sociálních bojů. Třídní boj pak není ničím jiným, než konkretizací sociálního boje ve společnosti svobodného trhu s neomezeným hromaděním kapitálu v individuálním vlastnictví. Nejdůrazněji třídní boj popírají ti, kdo ho prakticky provozují. Ti jsou dokonce schopni jej zakázat i právním řádem. Ale pouze jednosměrně, tedy pouze ten, který je namířen proti jejich nadvládě. Pro takový pak mají spoustu operativních názvů od extremismu přes banditismus, až po současný terorismus. V té souvislosti mne osobně docela zajímá praktická otázka, jak lze třeba podle humanistů realizovat rovnost šancí mezi dolarovým miliardářem a singl rodičem se dvěma dětmi!
RADIKÁLNOST A NENÁSILNOST.
Radikální změna bez násilí je protimluv. Podle mne docela stačí, když je změna nekrvavá a v konečném výsledku nezvyšuje počet trpících. Řečeno prakticky, když se kupříkladu pro miliardu lidí nemajících zdravou pitnou vodu tato zajistí, třeba i za cenu že přijde o své bohatství deset milionů spekulativních „investorů“. Amen.
NORSKO
Nic proti nikomu, ale 4 miliony obyvatel v tak rozlehlém území, to je odedávnou motivací pro touhy soudržnosti. Osobně mne spíše zajímá, jak to se zemí bude, až dojdou zásoby ropy, které Norsku umožňují separovat se od Evropy.
ČSSD
Tazatelé nekladou otázky, ale doslova hypnotizují kandidáty. Sice v dost širokém spektru, ale přece jenom jim svými tezemi u každé z otázek vymezují prostor pro odpovědi. Teprve ty ovšem bude možné posuzovat jako sociálně demokratickou orientaci v ČR.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Stanislavu Hoškovi Pátek, 4.Února 2011, 20:02:49

Vaše poznámka o zákazu třídního boje těmi, kdo jej provozují, je velmi trefná.

Za celou touto iniciativou (která začala famózním textem o "radikálním liberalismu") také cítím záměr utvrdit (jak říkáte "hypnotizovat") pseudolevici v ČSSD v představě o kapitalismu s lidskou tváří, která je jí beztak vlastní. ( - Bohuslav Sobotka se může jevit jako "levice" JEN díky kontrastu s děsivými postavami jako jsou Palas, Urban, Hulínský a další, jimiž se obklopuje Hašek. To je čirý optický klam. - Neočekávám, že by snižování daní, jímž se pyšnil při odchodu z vlády, dnes prohlásil za chybu.)

To, že se pod "Desatero" (jako Hašek!) podařilo shromáždit pestrý houfec (co má proboha společného Jan Keller s chameleónem typu Milana Znoje?!) ovšem pro mnohé lidi nejspíš celou věc činí stravitelnější. O obsah až tak moc nejde, hlavní je praporec.

Souchotinářskou buržoazní demokracii budeme teď zarputile nazývat demokracií LIBERÁLNÍ. Ono to líp ZNÍ. Jenže sociální základna veškerá žádná. -- A proto se tomu bude panská jednota jenom smát až se bude za břicho popadat.

J_v_tv

Milan Rokytka - Praha 4

Proč je soc.dem. nedostatečná? Pondělí, 25.Dubna 2011, 18:48:56

Podívejme se na problematiku očima ekonomů: Sociální demokracie tradičně zastává ‘smíšenou ekonomiku’, zmírňování
nerovností kapitalismu pomocí systému progresivního zdanění a sociálních
podpor, parlamentní demokracii a občanské svobody. Ve svých nejúspěšnějších
obdobích sociálně demokratické strany nepochybně dokázaly zlepšit životní podmínky pracujících tříd ve srovnání s neregulovaným kapitalismem;
v Británii je nejtrvalejším památníkem tohoto druhu zlepšení Národní zdravotní
služba (National Health Service). Nicméně velmi závažné problémy zůstávají
neřešeny.
Zaprvé, kapitalistický ekonomický mechanismus má tendenci vytvářet
hrubé nerovnosti příjmu, bohatství a ‘životních šancí’ (o čemž pojednáme
v kapitole 1) a sociální demokracie má na tyto nerovnosti malý vliv, což se za
poslední desetiletí dále zhoršilo. Reálnou perspektivu odstranění těchto hrubých
nerovností nabízí pouze radikální změna ve způsobu rozdělování osobních
příjmů, jako je ta, kterou zdůvodňujeme v kapitole 2. Zadruhé, ‘smíšená
ekonomika’ je problematická ze dvou důležitých důvodů. V dosud existujících
smíšených ekonomikách zůstávaly socialistické prvky podřízeny kapitalistickým
prvkům. Znamená to, že zbožní a mzdové formy zůstaly primárními
formami organizace výroby a placení lidské práce. ‘Socialistické’ aktivity
musely být financovány z výnosů daní vytěžených z kapitalistického
sektoru, což znamenalo, že možnosti rozšiřování ‘sociálních’ opatření a ‘bezplatného’
poskytování základních služeb závisely na zdraví kapitalistického
sektoru a síle daňové základny. Sociálně demokratické vlády jsou schopny
‘dodávat zboží’ pouze tehdy, jestliže kapitalistický sektor vykazuje silný růst.
Tímto způsobem si sociálně demokratické vlády samy inherentně omezují
vlastní schopnost přetvářet třídní strukturu společnosti: pokusy o radikální
redistribuci vždy hrozí, že zničí kapitalistický stroj tvorby bohatství, na kterém
jsou tyto vlády koneckonců závislé.
S předchozím souvisí okolnost, že pokud je smíšená ekonomika směsí kapitalistických
a socialistických prvků, bylo zatím jen málo vážných pokusů
o definování principů, podle nichž funguje socialistický sektor. V celosvětovém
kontextu, v němž se plánované ekonomiky rozpadají, se tím celá myšlenka
smíšené ekonomiky stává zranitelnou. Zastánci ničím neomezovaného
trhu mohou fakticky argumentovat tím, že pokud je plánování zavrhováno
v jeho mateřských zemích, proč by se mělo tolerovat na Západě, byť jen jako
podřízený prvek systému? Pokud západní sociální demokraté nemají promyšlenou
představu o tom, jak mají vlastně vypadat plánované a nezbožní formy
výroby a jak lze posuzovat jejich efektivitu, nejsou způsobilí obhajovat svůj
oblíbený ‘mix’ jinak, než velmi vágním a moralizujícím způsobem.
Z tohoto hlediska lze náš pokus o definování principů socialistického ekonomického
mechanismu chápat jako vytváření socialistické páteře, která tak
nápadně chybí současné sociální demokracii.
W. PAUL COCKSHOTT
A
ALLIN COTTRELL

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Milane Rokyto Pondělí, 25.Dubna 2011, 21:09:22

česká verze knihy Kybersocialismus, z níž zřejmě citujete, je vyprodána u Kosmase, jak jsem si právě našla.
Ano, sociální demokracie, tak jak to u nás vypadá není to pravé ořechové, ale v případě brzkých předčasných voleb se zdá, že jsou nejlepší alternativou.
Několik mladých lidí, s nimiž jsem v poslední době mluvila ale říkají, že nejlepší cestou, jak nastartovat změnu by bylo nejít k volbám vůbec - něco jako přemluv bábu, aby volební účast byla pod 5 procent a lidé by tím jasně dali najevo, že se současným politickým systémem nesouhlasí.
Já ale myslím, že by volební účaxt nemohla být až tak nízká, a zadruhé, že by takové situace snadno mohli využít velrybáři velkých stran.

J_v_tv

Milan Rokytka - Praha 4

Podle mě je KSČM lepší alternativou než ČSSD, Úterý, 26.Dubna 2011, 11:35:51

zapracovat by se mělo společně na skutečné Občanské ústavě, jako mají např. ve Venezuele a při příležitosti předčasných voleb ji schválit referendem. Politici si nemohou sami lajnovat hřiště, pak to dopadá tak, jak to dopadá, nalajnovat jim ho musí občané! S podobnou iniciativou v USA přišel i demokratický kandidát na prezidenta, bývalý kongresman Mike Gravel.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 26.Dubna 2011, 12:30:32

Víc by mne těšilo, pane Rokytko, kdybyste místo obsáhlých citací textů, které jsme četli a psal víc svých postřehů a nodnocení. To o sociální demokracii je málo výstižné. Je to paušalizující. Některé strany by asi při dostatečné politické síle zaváděly smíšené hospodářství, některé by demokratickou cestou prosadily socialismus, tedy ekonomickou demokracii.

Pokud smíšené vlastnictví vytýkáte české sociání demokracii, musel byste se podívat do programu Vaší strany. Při četbě komunistických dokumentl jsem vícekrát narazil na požadavek rovnoprávnosti forem vlastnictví státního (veřejného), družstevního a soukromého. Tak kde je rozdíl. Doufám, že nechcete říkat, že KSČM a ještě nějaký druhý, skrytý program, který nepředkládá veřejnosti.

Silně bych zdůraznil, že direktivně řízená ekonomika a socialismus jsou na sobě nezávislé veličiny. Pokud se v poslední době prosazovaly silné záísahy státu do ekonomiky, tak na struktně kapitalistické bázi. Chávez se právem vysmíval Bushovi na konci jeho volebnéího období, že zasahuje do chodu ekonomiky s intenzitou, jíž by si on ve Venezuele nedovolil.

Doufám, že mi dáte za pravdu ve sporu socialistického programu s kapitalistickým nejde o spor plánování versus trh, nýbrž o otázku vlastnictví výrobních prostředků. Vedle nominálně "všelidového" a fakticky státního vlastnictví ještě existuje možnost decentralizovaného, samosprávného vlastnictví výrobních prostředků těmi, kdo s nimi pracují.

J_v_tv

Milan Rokytka - Praha 4

je vidět, Úterý, 26.Dubna 2011, 13:13:56

že jste tu studii prostě nečetl... To se pak těžko diskutuje...

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 26.Dubna 2011, 13:29:11

Znám pár příznivců komunistické ideologire, ať už jsou členy strany nebo jejími voliči a příznivci. Mám z nich dojem, že se stoupenci Vašeho hnutí poučili. Že přemýšlejí, hledají nová řešení, nabízejí společnosti zajímavé iniciativy. SPolupráce s nimi mne vždy těšila.

Vím ovšem, žekroměnich jsou v tomto prostředí (jako ostatně i v jiných) nemyslící fanatici, vyznavači idejí, čtenáři jednoho textu, na který přísahají a jímž vše poměřují. Toto je smutný směr vývoje lidské bytosti. Ale bohužel se s tím musí počítat. Člověk by mohl mlčet, mohl by se spokojit se směsí pobavenosti a opovržení. Jenže já si vážím každého člověka a apeluju na rozum každého. Věřím, že téměř každý je dostupný argumentaci. Proto se překonám a debatuju, dokud to jde. Ve Vašem případě to nejde. Jen napadáte, urážíte a vysíváte se. To je taktika slabochů, lidéí zahnaných do kouta.

Pro mne je tď znovu důležité, jaké typy v komunistickém prostředí převládají. Pokud ten první, jehož pár příkladů znám, jak jsem psal, osobně, mohl bych od fundamentalistů odhlédnout a pokračovat v dialogu a třeba i zkusit v budoucnu nějakou spolupráci. Pokud bych ovšem musel s politováním přiznat, že tam určují směr lidé Vašeho typu, nezbylo by než zbovuotevřít zásadní politický konflikt a od jakýchlkoli pokusů od sblížení ustoupit. Není to jen můj problém, ale problém všech demokratických socialistů. Je na Vás, co předvedete a jak si zasloužíte být přijati za spolupracovníky. TRozhoduje o tom jediné. Co předvedete: a) kritické, tvůrčí myšlení nebo b) fanatické vyznávání idejí. Tertia non datur.

J_v_tv

Milan Rokytka - Praha 4

Nálepkujte si a kádrujte dle libosti, pane Štampachu, Úterý, 26.Dubna 2011, 13:38:29

když vás to baví... Mě zase nebaví religionistika, pitvat mozek pijavky není můj sen. Náboženství je holt ale stále opium lidstva... Narkomani bývají i agresivní , to také víme...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.