Zemřel Jean Dutourd
Jakub VaníčekJean Dutourd patřil k silné generaci poválečných francouzských autorů. Ve svých prózách se nevyhýbal společensky choulostivým tématům. Jeho rozsáhlé dílo u nás bohužel téměř neznáme, výjimkou jsou jen překlady dvou význačných románů.
Novinář, kritik a prozaik, člen Francouzské akademie Jean Dutourd se narodil 14. ledna 1920. Záhy se začal věnovat literatuře, složil doktorát z filosofie a do literatury vstoupil v roce 1946 s čerstvou válečnou zkušeností. Během druhé světové války se Dutourd aktivně účastnil protiněmeckého odboje. V roce 1942 uprchl ze zajateckého tábora a spoluzaložil odbojové hnutí Libération. O dva roky později byl zatčen, po čtrnácti dnech strávených ve vězení se mu však podařilo znovu uprchnout. Aktivně se účastnil osvobozovacích bojů o Paříž.
Dutourdovo rozsáhlé dílo čítající desítky více či méně rozsáhlých próz si poměrně dlouho hledalo čtenáře a zájem kritiky. Třebaže autor získal hned za svou první knihu Caesarovský komplex (1946) Stendhalovu cenu, trvalo dalších šest let, než se jeho jméno začalo častěji objevovat v kontextu tehdejší literatury. Vydobyl si jisté renomé také v USA románem Psí hlava (1951), za nějž získal Courtelinovu cenu. Ve Francii se stal všeobecně známým díky humoristickému románu Vejce pro maršála (1952), který několikrát vyšel i v českém překladu. Francouzská literární kritika teprve později pozvedla Dutourdův román z humoristického na společenský, čímž jej v podstatě uznala za skutečné umělecké dílo. Dutourd v něm zesměšnil Francouze, kteří využili kritických let německé okupace Francie k hromadění vlastního majetku.
Společenské angažmá Jeana Dutourda se závěrem války rozhodně neskončilo. I ve svých pozdějších pracích opakovaně vyjadřoval názory na politickou scénu, na literární kritiku nebo třeba i na jiné francouzské autory. Své sympatie a antipatie dával najevo někdy až nevybíravým způsobem, což se mu pochopitelně vracelo v reakcích dotčených lidí. Několikrát si pobouřil čtenáře a zároveň i získal přízeň kritiky. Bylo-li něčí dílo přijímáno pokaždé rozporuplně, pak právě to Dutourdovo.
Vedle Vejce pro maršála byla v roce 1966 do češtiny přeložena další zásadní Dutourdova próza, Hrůzy lásky (1963). Jedná se o rozsáhlý román, v němž autor využil experimentální formu, a přiblížil se tak k autorskému okruhu francouzského nového románu.
Jean Dutourd zemřel v pondělí 17. ledna 2011.