Vietnamští komunisté určili směřování země na dalších pět let

V Hanoji skončil kolosální sjezd Komunistické strany Vietnamu, který se koná jednou za pět let. Země i strana na něm dostaly nové vedení i hospodářský plán. Pozorovatelé však zdůrazňují také závažnost dalších problémů, k nimž se sjezd nevyjádřil.

(pjed)

20.01.2011 20:00

Aktualizováno: 23:25


Spoluautor: Roman Bureš

A4

Ke spletitosti vietnamských poměrů přispívá i fakt, že asi čtyřicet procent populace sdílí příjmení Nguyen. Zde Nguyen Tan Dung, staronový premiér. Foto WEF, flickr.com

Ve středu 19. ledna skončil v Hanoji osmidenní sjezd Komunistické strany Vietnamu. Podobná shromáždění probíhají každých pět let a za účasti bezmála čtrnácti set delegátů se na nich rozhoduje o všech důležitých otázkách směřování země. Letošní – celkově jedenáctý – nebyl výjimkou.

Předně, strana i země, v níž jsou komunisté stále vůdčí a jedinou legální politickou silou, získaly nové vedení.

Ve funkci premiéra a realizátora stranických usnesení byl potvrzen dvaašedesátiletý Nguyen Tan Dung, bývalý guvernér centrální banky. Novým generálním tajemníkem strany, který má hlavní slovo při formulaci strategických cílů, se stal postsovětský ideolog a rovněž šedesátník Nguyen Phu Trong. Tito dva budou mít ve státě největší moc.

Podle pozorovatelů jsou oba muži zástupci konzervativního, leč pragmaticky uvažujícího křídla strany a jejich volba znamená pokračování v takzvané čínské cestě – postupné modernizaci hospodářství bez pluralizace politického prostředí.

Dál bylo navoleno nové členstvo 175členného ústředního výboru, čtrnáctičlenného politbyra a také vybrán nový prezident, jednašedesátiletý Truong Tan Sang. Prezident má ve Vietnamu pouze ceremoniální postavení a nová hlava státu je znalci považována za nejvýznamnějšího stranického konkurenta staronového premiéra. Spolu s kádrovým profilem řídicích orgánů, ve kterých zasednou především starší straníci a úspěšní podnikatelé, je tak odsunutí Truonga na prezidentský post považováno za úspěch premiérovy kliky.

Američtí diplomaté, jejichž názor pronikl na veřejnost v rámci průsaku kabelogramů z WikiLeaks, nicméně konstatují, že oba Nguyenové jsou zahraničním podnikatelům nakloněni. Nadnárodní korporace, jež ve Vietnamu staví montovny a šicí haly, se tedy o investice bát nemusí.

Z vedoucích orgánů navíc úplně odcházejí dosavadní prezident Nguyen Minh Triet a dlouholetý předseda strany Nong Duc Manh. Oba provedli v průběhu sjezdu ukázkovou sebekritiku a vyjádřili novému vedení plnou důvěru.

Hlavní je ekonomika
Dopisovatelé velkých agentur charakterizovali sjezd jako týdenní sled pletich a kuloárních jednání, v nichž se rozhodovalo o dílčích postech. Navenek ovšem strana působila jednotně. Podle Alastaira Leitheada z BBC byly místo sjezdu i celá Hanoj vyzdobeny rudými vlajkami, plenární jednání zahajoval zpěv Internacionály, každý projev se prokládal citáty Lenina a Ho Či Mina a delegáti hlasovali až na úplně okrajové výjimky jednomyslně.

Hlavním tématem alespoň polootevřených debat byla nicméně ekonomika. Hospodářský růst Vietnamu se po deseti letech pomalu zastavuje. Zemi trápí dvouciferná inflace, jež dopadá zejména na chudé lidi, a objevují se také první dělnické stávky. K tomu všemu je třeba připočíst zanedbanou infrastrukturu a potíže s měnou, jež byla od podzimu 2009 třikrát devalvována.

Podle zvoleného vedení má zemi pomoci nová pětiletka, která položí základ proměně Vietnamu na průmyslovou zemi. Tou by se měla stát již v roce 2020. Hlavním pilířem nových reforem má být doslova „rozhodnost vedení státních podniků, jež budou vyrábět efektivněji“. Dále se počítá se zvyšováním kvalifikace pracovní síly a výstavbou zpracovatelských závodů. O problémech jako je vyhánění farmářů z tradičních polí či nárůst průmyslového znečištění se v pětiletém plánu nemluví.

Auditorská firma PricewaterhouseCoopers vydala ještě před sjezdem zprávu, podle níž nemusí být makroekonomické cíle vlády úplně nerealistické - v roce 2050 se má Vietnam dle ní stát dokonce čtrnáctou největší ekonomikou světa.

Jiní z analytiků ovšem upozorňují, že onen sedmiprocentní růst HDP, který by strana ráda Vietnamu vrátila, v minulých letech způsobily především levná pracovní síla a vývoz nezpracovaných surovin. Vlastní vietnamské podniky si dnes nevedou dobře - přestože stále vytvářejí čtyřicet procent domácího produktu, děje se tak za cenu velkého zadlužení. Některým z nich hrozí kvůli dluhům i krach. Velké loďařství Vinashin například dluží částku, odpovídající 4,5 procentům HDP celé země.

Znalci Vietnamu přiznávají, že tržní reformy zaváděné od poloviny osmdesátých let pozvedly miliony lidí z chudoby. Zároveň ale rozšířily sociální rozdíly v místní společnosti a spolu s nimi i všeobecnou atmosféru nedůvěry. Dostat se do perspektivní pozice v širším, neřkuli užším vedení strany se 3,6 milionu členů je pro normálního člověka téměř nemožné a kvůli devalvacím ztrácí hodnotu i běžně vydělaný kapitál. Většina úspěšnějších Vietnamců tak mění výdělek okamžitě na zlato či dolary a zvláště mladí lidé odcházejí za prací do ciziny.


Další informace:
BBC News Vietnam Congress confirms new leadership trio
AFP Vietnam's communists meet to pick leaders
GlobalPost Vietnam party congress: where to go from here?
Viet Nam News Congress ends on high note
The Guardian US embassy cables: Vietnam picks its new leaders


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.