Proměny měny

Ekonomika není hodnotově neutrální záležitostí. Její mechanismy jsou vždy užívány v rámci určitých politických a etických systémů, které určují, jestli budou sloužit všem, nebo jen některým.

V souvislosti s ekonomickými problémy, kterým čelí některé země eurozóny, se objevují úvahy o možnostech zavedení staronových měn, jako byly řecká drachma nebo německá marka. Spolu s regulacemi finančních toků by to mohl být prostředek jak omezit vliv trhů a spekulantů, vůči kterému je současná politika více méně bezmocná. Vzhledem k dosavadním reakcím evropských vlád na ekonomickou krizi a její dopady to nevypadá na to, že by politici jednali preventivně. Nejspíš k radikálním změnám dojde teprve tehdy, až už nebude možné ani tiskem peněz ani virtuálními finančními operacemi překonávat další a další systémové krachy. K tomu může dojít dost brzy.

Není nutné čekat na to se založenýma rukama – naopak je třeba připravovat alternativní koncepty pro makro i mikroekonomické změny. O tom autoři Deníku Referendum dost často píší (Ilona Švihlíková, Tomáš Tožička, Adam Votruba, Táňa Fišerová i další), a tak nám na těchto stránkách vzniká pozoruhodná čítanka textů, které mohou sloužit jako zdroj inspirace pro politickou práci i pro lokální iniciativy. Kéž by tomu tak bylo.

Přičiním dnes další sloupek do této sbírky. Jedním z mnoha ohnisek alternativ je Social Trade Organisation (STRO), síť, která propojuje teorii, výzkum a praxi v oblasti takové rozvojové spolupráce, která neodpovídá definici strejčka Zé na straně 566 v románu Tam kde jsou tygři domovem (napsal Blas de Robles, vydal Host v roce 2010): „Dokonce i pomoc rozvojovejm zemím, víš jak to funguje? Berou prachy chudejm lidem z bohatejch zemí a dávaj je bohatejm v chudejch zemích…Bludnej kruh to je…“

Rozetnout bludný kruh dluhů, bídy a závislosti chce STRO pomocí ekonomických nástrojů. Síť spojuje iniciativy z Uruguaje, Brazílie, Hondurasu, Kostariky a El Salvadoru s partnerskými podpůrnými organizacemi v Nizozemí, Španělsku, Norsku, Rakousku a Portugalsku. Nejstarší z nich, nizozemská organizace STRO se sídlem v Utrechtu pracuje už od roku 1970 a vyvíjí inovativní ekonomické nástroje, jako jsou ekologické daně nebo lokální měny. Kromě finanční podpory poskytují evropské články sítě právě výzkum nových postupů a metod podpory malých a středních podniků a místních komunity. Na straně latinskoamerických zemí partnery představují iniciativy solidární ekonomiky, která se tu šíří už několik desetiletí a dnes má v řadě zemí i vládní podporu.

Jedním z hlavních témat sítě STRO je podpora lokálních měn v kombinaci s Keynesovým a Schumacherovým konceptem Mezinárodní clearingové unie a mezinárodní měny bancor (ICU/Bancor). Je to jeden z Keynesových návrhů z konference v Bretton Woods v roce 1944, který nebyl při vytvoření systému Mezinárodního měnového fondu a Světové banky přijat. Důležitým prvkem navrhovaného systému bylo i zdanění nadměrného exportu a podpora optimalizace domácí ekonomiky.

STRO doporučuje používat několik rovin měn, tak aby jednotlivé regiony mohly optimalizovat svou vnitřní cirkulaci v souladu s místními specifiky a vyhnuly se zejména externím vlivům úrokových sazeb. STRO patří k zastáncům myšlenek Silvio Gesella, a oponuje úročené tvorbě peněz. Je to koncept, který se lokálně osvědčil už ve třicátých letech v době krize a nabízí znovu řešení v situaci, kdy nejsou výrobní kapacity dostatečně využívány, je vysoká nezaměstnanost a úvěry jsou málo dostupné.

Ve světě fungují v současné době stovky lokálních (alternativních, komplementárních) měn na všech kontinentech, jen ve Spojených státech jsou to desítky. Neúplný přehled poskytují specializované webové stránky. V řadě zemí vlády a centrální banky tyto iniciativy trpí, ale jsou už i země, kde se jim dostává podpory. V Brazílii po období sporů centrální banka zaujala pozitivní postoj k tzv. „sociálním měnám“ používaným v chudinských čtvrtích. V Uruguaji STRO spolupracuje s levicovou vládou při zavádění komplementární měny a další země oblasti projevují o spolupráci zájem. Spolupráce s vládními orgány pomáhá zaručit kvalitu a transparentnost systému.

Organizace STRO vytvořila i celý systém rozvoje místní ekonomiky a komunit (C3 circuit), který je patentovaný. Patentová ochrana nemá sloužit generování zisku, ale chce zajistit, aby systém používaly jen transparentní a odpovědné komunity, aby úspěšnější komunity podporovaly ty slabší a aby investice byly používány k podpoře férových a udržitelných cílů. STRO podporuje projekty, které tvoří konsorcia složená z partnerů, kteří zastupují vládu (národní nebo lokální), obchodní organizace, zkušená kreditní družstva a komunitní organizace. Součástí metody je opatření k tomu, aby kupní síla byla co nejvíce využívána ke stimulování místní ekonomiky. Jak se to dělá, to vysvětluje v češtině publikace Penězům na stopě, kterou vydal Trast pro ekonomiku a společnost a lze ji stáhnout zde.

STRO nabízí také program Cyclos, software pro lokální měny, zabývá se systémy mikrofinancování a vyvíjí platební systém využívající platbu pomocí mobilních telefonů. To je inovace, kterou zavedly komerční telekomunikační firmy v Africe, jak o tom před časem informoval časopis Spiegel.  Více než osm milionů uživatelů v Keni svými mobily nejenom telefonuje, ale užívá je jako bankovní účet, z kterého může přijímat a vydávat bezhotovostní platby a systém se dál šíří. Telekomunikační firmy tak objevily novou možnost zisku, ale stejný systém lze použít i pro podporu solidární a udržitelné ekonomiky. Jako v řadě jiných případů (viz článek Tomáše Tožičky o mikrokreditech minulý týden) se ukazuje, že ekonomika není nikterak hodnotově neutrální záležitost. Její mechanismy jsou vždy užívány v rámci určitých politických a etických systémů, které určují, jestli budou sloužit všem, nebo jen některým.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.