Těšínské Slezsko je dějištěm plynoucí problematizace národní identity. O Češích a Polácích sdílejících společný prostor na formálně českém území, o zvláštním jazykovém mixu, kterému směrem na západ Češi přestávají rozumět, a o sporech, které se o území vedly a někde vedou i dodnes, se napsalo a natočilo mnohé.

V novém filmu Hranice po našimu se k výjimečnému prostoru, jímž prochází hranice, která nic nedělí, postupuje nezvyklou formou. Producentka a scenáristka Lenka Zogatová a scenárista a režisér Jan Gogola ml. natočili snímek, jenž vnímá oblast jako místo proměny. V Gogolově režii se  „z celníka stává mystik, ze svářeče hvězdář, z kněze fotbalista, z policistky Matka Tereza, z učitele ladič světa, z šéfkuchaře kuchař písní“. Koncept nechává vyvstat mentálnímu světu bez hranic, který filmem redefinuje význam těšínského Slezska pro ty, kteří zde nežijí.

Pozoruhodné osobnosti těšínského Slezska vyhledávali tvůrci několik let, a podařilo se jim najít velký počet těch, jejichž existence a sebepojetí není až tak odvislé od prostého sebevymezení se. Narušují tím klasickou definici identity, která je na hranicích nejrůznějšího druhu závislá. Ve filmu Hranice po našimu, který názvem ukazuje na místní pojmenování zdejšího nářečí kombinujícího češtinu s polštinou, se hranice mezi lidmi i jednotlivcem a zbytkem světa hravě a živě rozmazávají.

Premiéru hodinového filmu uvede ČT2 ve čtvrtek 20. ledna ve 20:20.