Výstava Daniela Balabána (1957) přináší návštěvníkům této malostranské galerie výjimečnou příležitost prohlédnout si na vlastní oči (nejen na webových stránkách) téměř dvacet pozoruhodných obrazů z let 2009—2010. Jejich autor v Praze vystavuje jen vzácně, není zde tudíž příliš známý i přesto, že patří k předním osobnostem současné české malby.

Daniel Balabán, absolvent malířského ateliéru na pražské AVU (1979—1984), se po studiích zúčastňoval řady významných výstav progresivních prací umělců generace osmdesátých let, které organizovali Jana a Jiří Ševčíkovi: např. 5 + 3 v Lidovém domě ve Vysočanech (1988), pět repríz přehlídky Popis jednoho zápasu anebo Příspěvek ke štěstí (Mnichov 1991).

Jeho domovským kulturním centrem se však od devadesátých let stala především Ostrava, kde působí (podobně jako malíři a performeři Jiří Surůvka a Petr Lysáček) jako pedagog a zároveň zaujímá výraznou pozici v okruhu respektovaných konceptuálních tvůrců severní Moravy.

Současná výstava potvrzuje, že je pro Balabána podstatná figurální malba, která mu umožňuje vyprávět s humorem a ironií zhuštěné sekvence příběhů o lidech a pokaždé znovu se ptát po smyslu lidské existence i po smyslu obyčejných věcí.

V souvislosti s malířským rukopisem, v němž převažují spontánní gesta abstraktní formy s plnou škálou barevných emocí, dosahuje umělec silného napětí ve výrazu, které se projevuje v komplexním (promyšleném i iracionálním) přístupu k formální stránce obrazu i ve zpracování námětu.

Ve většině vystavených obrazů objevíme postavu (V listí, v procesu Přerůstání či Přistání na Měsíci), často jenom hlavu nebo zástupné atributy postav. V kontextu obrazu Balabán záměrně mísí vážné i banální věci, kulturní paměť s prožitkem přítomnosti obrácené k horizontu, ale také vizuální zobrazení, znaky a písmo a především posvátné i světské významy.

Za každou spolehlivou a „vžitou“ jistotou, ať už duchovního, nebo každodenního života, najdeme v následujícím kroku evidentní reálnou nejistotu, tedy vydanost a nezajištěnost člověka, které stojí bytostně v základu křesťanské cesty.

Překvapivé je, že namísto marnosti čiší z Balabánových pláten absurdní a nezničitelná radost. To, co vnímáme před jeho obrazy, není však jen nesporná estetická hodnota, tj. radostný pocit z vynikající malby nebo dobře vykonané práce. Jde o radost, která v obraze zpřítomňuje kousek přirozeného světa jako mytický zdroj a sakrální ohnisko veškeré radosti.

V posledním týdnu výstavy, ve čtvrtek 29. ledna, se v Galerii Millenium uskuteční setkání s Danielem Balabánem. Večer proběhne jako čtení k poctě letos zesnulého spisovatele Jana Balabána. K oslavě dne jeho nedožitých padesátin bude vydán sborník jeho textů.

Daniel Balabán: El a Op, obrazy z let 2009—2010. Galerie Millenium, Tržiště 5, Praha 1, otevřeno denně 12—18 hod. Výstava potrvá do 30. ledna 2011.