Ministerstvo kultury (MK) vyhlásilo 3. prosince 2010 jádro nákladového nádraží Žižkov v Praze za kulturní památku. Rozhodnutí se týká trojkřídlé hlavní budovy, dvou symetricky umístěných vrátnic a dochovaného oplocení podél ulice Jana Želivského.

Za nádraží jedná Sekyra Group

Rozloha celého areálu bývalého nákladového nádraží Žižkov je více než třiatřicet hektarů, nejcennější budovy zaujímají jen jeho menší část. Většina areálu je od roku 2002, kdy byl v budově nádraží ukončen provoz, více méně opuštěná. V hlavní budově sídlí několik menších firem a v někdejších překladištích a skladech obchody se spotřebním zbožím.

Vedení městské části Praha 3 i pražského magistrátu plánují přeměnu areálu v novou městskou čtvrť s obchodními domy, kancelářemi a byty. Hlavní budova by podle těchto plánů měla být zbořena kvůli prodloužení Olšanské ulice, označovanému také jako Jarovská spojka.

Státní podnik České dráhy nemá zájem obnovit dopravní funkci nádraží a chce se celého areálu zbavit, ovšem co nejvýhodněji. Podmínkou je změna územního plánu, respektive předepsaného využití území. Podle dřívějších vyjádření tehdejšího mluvčí Českých drah Petra Šťáhlavského by pro ně bylo prohlášení území kulturní památkou velmi problematické. Hůře by se pak nádraží prodávalo a novému vlastníkovi přestavovalo a zastavovalo. Zájem však již tehdy projevila developerská společnost Sekyra Group, s Českými drahami se dohodla a založila spolu s ČD firmu Žižkov Station Development a. s.

Podle Rádia Česko není jisté, jak se postoj Sekyra Group změní, když se skutečně nákladové nádraží Žižkov stane kulturní památkou. I když pozemky odkoupí a bude tam něco budovat, bude lokalita zatížená památkovou ochranou.

Největší funkcionalistická budova u nás