Sekyra Group tlačí na zbourání žižkovského nádraží

Nákladové nádraží Žižkov na pozemcích drah a Sekyra Group je největším potenciálně rozvojovým územím v Praze. Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) v nejbližších dnech rozhodne, jestli se stane památkou, nebo zbourá, jak žádá investor.

Guth

Jiří Guth

12.01.2011 12:49

Getfile10

Jedna ze studií nové zástavby Nákladového nádraží Žižkov, která ukazuje, že by v lokalitě měla vzniknout výstavba i dvanáctipatrových mrakodrapů pro až třicet tisíc nových obyvatel. Repro: Zeleni.cz

Ministerstvo kultury (MK) vyhlásilo 3. prosince 2010 jádro nákladového nádraží Žižkov v Praze za kulturní památku. Rozhodnutí se týká trojkřídlé hlavní budovy, dvou symetricky umístěných vrátnic a dochovaného oplocení podél ulice Jana Želivského.

Za nádraží jedná Sekyra Group
Rozloha celého areálu bývalého nákladového nádraží Žižkov je více než třiatřicet hektarů, nejcennější budovy zaujímají jen jeho menší část. Většina areálu je od roku 2002, kdy byl v budově nádraží ukončen provoz, více méně opuštěná. V hlavní budově sídlí několik menších firem a v někdejších překladištích a skladech obchody se spotřebním zbožím.

Vedení městské části Praha 3 i pražského magistrátu plánují přeměnu areálu v novou městskou čtvrť s obchodními domy, kancelářemi a byty. Hlavní budova by podle těchto plánů měla být zbořena kvůli prodloužení Olšanské ulice, označovanému také jako Jarovská spojka.

Státní podnik České dráhy nemá zájem obnovit dopravní funkci nádraží a chce se celého areálu zbavit, ovšem co nejvýhodněji. Podmínkou je změna územního plánu, respektive předepsaného využití území. Podle dřívějších vyjádření tehdejšího mluvčí Českých drah Petra Šťáhlavského by pro ně bylo prohlášení území kulturní památkou velmi problematické. Hůře by se pak nádraží prodávalo a novému vlastníkovi přestavovalo a zastavovalo. Zájem však již tehdy projevila developerská společnost Sekyra Group, s Českými drahami se dohodla a založila spolu s ČD firmu Žižkov Station Development a. s.

Podle Rádia Česko není jisté, jak se postoj Sekyra Group změní, když se skutečně nákladové nádraží Žižkov stane kulturní památkou. I když pozemky odkoupí a bude tam něco budovat, bude lokalita zatížená památkovou ochranou.

Největší funkcionalistická budova u nás
Hlavní budova bývalého nádraží sestává ze šestipodlažního administrativního křídla a dvou provozních křídel, mezi nimiž jsou koleje s nakládacími a vykládacími rampami. Obě křídla, dlouhá přes tři sta metrů, jsou konstrukčně spojena v suterénu a také ocelovými mostky nad kolejištěm.

Návrh na památkovou ochranu předložilo pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). NPÚ ve svém stanovisku připomíná, že stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na sto milionů korun, byla ve své době (dostavěna v roce 1935) nejmodernější svého druhu v Československu a jednou z technologicky nejpokročilejších v evropských souvislostech. „Objekt nádraží je dokonalou realizací stavby plně stavebně i funkčně propojující celý stavební koncept a organismus budovy. Je zároveň dokladem racionalizace provozu navazující na vývoj tohoto typu, zejména na nákladové nádraží v Curychu z r. 1896 a řadu meziválečných realizací v Evropě (Drážďany, Lipsko, Mnichov, Milán, Varšava)," píše se ve stanovisku, které má Deník Referendum k dispozici.

Žižkovské nádraží je podle názoru památkářů jednou z „nejzachovalejších a nejpromyšlenějších pražských industriálních staveb". „Novinkou oproti starším typům těchto budov byly patrové objekty skladišť propojené výtahy včetně suterénního patra s propojujícími tunely nekolidujícími s drážní manipulací v přízemí objektu," dokládá své hodnocení stanovisko NPÚ. Podle památkářů je navíc významným argumentem i to, že se dochoval původní rozsah i charakter budov bez podstatných novodobých zásahů.

S tím souhlasí i členové Klubu Za starou Prahu. Zachování a vkomponování nádraží „do nové výstavby Žižkova pomůže této čtvrti zachovat její původní industriální tvář. Nákladové nádraží Žižkov s novým využitím a v nových urbanistických souvislostech může být pro moderně se rozvíjející čtvrť hodnotným souborem budov, který může organicky vytvořit její nové přirozené centrum", píší ve své analýze.

Odpůrci tvrdí, že areál nejde bez asanace využít
Vyhlášení památky především nedoporučil odbor památkové péče pražského magistrátu: „Zachování areálu v rozsahu původního záměru je neřešitelným úkolem. Hodnota a autenticita průmyslové lokality se odstraněním strojního zařízení či jeho části mohou výrazně snížit,“ uvedl ve svém stanovisku Kněžínkův odbor.

Společnost Žižkov Station Development, a. s. (ŽSD) ve svém dopise zaslaném ministru kultury uvádí jako hlavní důvod údajně obtížné komerční využití budovy bývalého nádraží. Zdůrazňuje, že nádraží „přestalo plnit svoji hospodářskou a dopravní funkci", naopak že ve svém původním rozsahu a podobě představuje zásadní překážku urbánního vývoje celého území, zejména brání „přirozené prostupnosti území a vytváření souvislé městské zástavby“.

Sekyrův ŽSD naopak připomíná záměr samosprávy na výstavbu kapacitní silnice, tzv. Jarovské spojky.

Ministerská komise rozhodla pro nádraží jednomyslně
Pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku má ministerstvo kultury zvláštní komisi. Rozsáhlé skladovací prostory, splňující extrémní statické požadavky, je podle komise možno využít pro depozitáře kulturních institucí, které trpí chronickým nedostatkem depozitárních prostor – knihovny, archivy a podobně. Výhrady k dopravním omezením podle komise posouzení z hlediska památkové péče nepříslušejí. Komise nakonec jednoznačně dospěla k závěru, že „areál nádraží nemá svou koncepcí na území České republiky srovnání". Celý soubor vykazuje podle komise takové hodnoty, které „nesporně zdůvodňují prohlášení kulturní památkou“.

„Chránit soubor v navrženém rozsahu pozemků a staveb, uchovávajících část pevně zabudovaného technologického zařízení, je plně v souladu s doporučením Mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví (TICCIH),“ dodala za ministerstvo vedoucí oddělení ochrany kulturních památek Petra Ulbrichová.

Historik architektury Zdeněk Lukeš navíc záměr Sekyra Group a Českých drah ve svém komentáři v pondělním vydání Lidových novin označuje za příklad nerozumného „dálničního urbanismu“ a upozorňuje, že hrozí opakování špatného dopravního řešení v podobě pražské magistrály. „Naddimenzovaná Olšanská ulice není zatím příliš využívána. Stane-li se ovšem součástí atraktivní průjezdné trasy, řidiči si sem cestu jistě rychle najdou. A pak se objeví nezbytné protihlukové bariéry," napsal Lukeš.

Obhájci nádraží také upozorňují, že pokud budoucí zástavba zachová urbanistické parametry současného Žižkova, je možné obslužnou komunikaci s kapacitou úměrnou zastavěnosti území vést např. podél severních zdí Vinohradských hřbitovů, případně podél jižního či severního provozního křídla budovy bývalého nádraží.

Ministr pod tlakem vlastníka, radnice i opozice
Vlastník nemovitostí, akciová společnost České dráhy (ČD), podal proti rozhodnutí MK tzv. rozklad (odvolání). „Odvolání přišlo někdy mezi vánočními svátky. Musí se na to sejít rozkladová komise a naši odborníci to nějakým způsobem budou řešit. Já chci jen říct, že to je zcela běžný postup; že se České dráhy odvolaly v zákonné lhůtě zcela podle pravidel, jak se to má dělat,“ uvedl pro Rádio Česko mluvčí MK Stanislav Brunclík. Jak doplnil, definitivní verdikt by mohl být znám zhruba v polovině ledna: „Pokud do toho zahrnu i různé zákonné lhůty pro odvolání a podobné věci, tak to je maximálně v řádech několika málo týdnů.“

Šestnáct opozičních zastupitelů z různých stran k tomu zároveň tento týden poslalo ministru kultury Jiřímu Besserovi (TOP 09) dopis, v němž jej žádají, aby neustupoval tlaku developerů a nádraží památkou vyhlásil. Zastupitelé sociální demokracie a koalice Žižkov (nejen) sobě se v něm zároveň distancují od stanoviska Rady MČ, odmítajícího vyhlášení památkové ochrany, a upozorňují na bezpředmětnost některých argumentů městské části, vlastníka i developera proti samotnému zachování souboru budov bývalého nádraží.

„Může zde vzniknout nové centrum moderní kultury, které bude díky své specifické a unikátní architektuře atraktivní pro místní i zahraniční návštěvníky. Dle existujících průzkumů terénu je možné v okolí vybudovat rozsáhlý park s vodními plochami i střídmou bytovou zástavbu, respektující výšku původní okolní výstavby. Alternativou podle nás zůstává i modernizace areálu pro obnovení jeho původní funkce v přiměřeném rozsahu,“ uvádějí opoziční zastupitelé.

Ministr Jiří Besser již jmenoval novou komisi pro opětovné posouzení, její složení ovšem není zatím známo. Podle neoficiálních informací jsou tlaky na zbourání nádraží zejména ze strany developera na ministra obrovské.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

žižkov21? Středa, 12.Ledna 2011, 22:12:50

Vždyť ta čára prodloužené Olšanské by na mapě vypadala tak úhledně, tomu přece nějaké staré nádraží nemůže bránit, žejo.

Co by mě ale zajímalo: jakou podporu má zachování budovy nádraží mezi samotnými občany Prahy 3? Zdalipak by šli svoje nádraží bránit tak jako stuttgartští ( http://taz.de/1/zukunft/schwerpunkt-stuttgart-21/ )? Je ale pravda, že ve Stuttgartu jde o víc (princip je sice stejný, ale tam se jedná o úplnou přestavbu žel. uzlu, kdežto na Žižkov se ani kloudně nejezdí).

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.