ČSSD za dva měsíce čeká důležitý sjezd. Poprvé po možná patnácti letech na něm proběhne volba předsedy. Od volby Miloše Zemana na sjezdu v Hradci Králové na konci února 1993 se tato funkce — řečeno novinářskou zkratkou — buď dědila anebo byla k disposici na požádání. Podílem na založení CESTY: Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii Bohuslav Sobotka možná nechtěně podpořil tezi Jiřího Paroubka, podle které je zde ještě prostor pro kandidaturu někoho třetího na post předsedy strany. Někoho, dodejme již bez Sobotkova předchůdce, kdo bude nositelem soudobé sociálně demokratické programatiky vzniklé na půdě české a německé sociální demokracie a Strany evropských socialistů.

Bohuslav Sobotka se samozřejmě může podílet na společenské debatě v celé její šíři. Z titulu své funkce by se ale měl starat o rozvoj programatiky sociálně-demokratické. Všechny funkce CESTY (pořádat veřejné debaty a kolokvia, publikovat studie a odborné publikace, formulovat a prezentovat odborné názory na systémové řešení hlavních politických a ekonomických problémů České republiky) by mu na tomto poli samozřejmě mohla odehrát dlouhá léta existující Masarykova demokratická akademie. Mohla by… Kdyby vedení ČSSD někdy vyjádřilo a uplatnilo politickou vůli ji jako think-tank používat. Kromě drobného finančního příspěvku se ale ona podpora omezuje jen na čl. 52 stranických stanov, kde je MDA společně s Mladými sociálními demokraty a Svazem dělnických tělovýchovných jednot České republiky uvedena jako organizace mimo ČSSD, se kterou ale strana spolupracuje.

Vztah mezi Masarykovou demokratickou akademií a ČSSD ale v posledních letech utvářejí hlavně dvě jiné zákonitosti. Jednak jde o skryté i zjevné pohrdání vlastním intelektuálním zázemím ze strany ČSSD a jednak o neochotu dávat podíl na stranické činnosti organizacím a uskupením, které strana přímo neřídí. Ne náhodou vystupuje bývalý ředitel MDA Lukáš Jelínek v knihách Miloše Zemana a Jiřího Paroubka (ale i v prohlášeních dalších sociálně demokratických politiků) jako obecný organizační neschopa a nemrcouch. Podpora, která je MDA sjezd od sjezdu z pódia vyslovována, zůstává menšinová, a doposud se nepromítla do skutečného a trvalejšího zájmu o její činnost.

Účastí na projektu CESTY Bohuslav Sobotka zjevně vyjadřuje svou otevřenost směrem k občanské společnosti a možným dalším koaličním partnerům. „Věřím, že CESTA poskytne prostor i těm, kdo kritizují neregulovaný globální kapitalismus z křesťansko-sociálních pozic a rovněž z pozice ochrany životního prostředí a obhajoby udržitelného rozvoje,“ říká k tomu na jejím webu. Rozšiřuje tak svůj koaliční potenciál coby uchazeč o post předsedy ČSSD. Na rozdíl třeba od programové konference ČSSD v září loňského roku ale přenechává iniciativu prostředí vně strany. Jako sociální demokrat dává najevo svou otevřenost vstupem do občansko-liberálního kontextu namísto toho, aby jeho zástupce nechával vstupovat na půdu ČSSD.

Poslední blok otázek, které bude svému úřadujícímu předsedovi ČSSD klást, souvisí s podobou jeho angažmá v CESTĚ. Bude moderovat její debaty? Formulovat její program? Zajišťovat její financování, když ho ČSSD nezajišťuje ani pro MDA? Jak pomůže tomu, aby CESTA fungovala skutečně jako think-tank, a ne jen jako diskusní klub? Jak se bude CESTA v běžném provozu odlišovat od Diskusní Osmy, ve které Pehe při pravidelných debatách figuroval ve společnosti Vojtěcha Cepla, Jiřího Grygara, Tomáše Ježka, Tomáše Klvani, Hany Marvanové, Saši Vondry nebo Josefa Zieleniece?

Vznik další platformy, která se hlásí k demokratické levici, každopádně lze přivítat. Je tu MDA, v únoru má za podpory Nadace Rosy Luxemburgové začít svou činnost Pražská škola alternativ, integrující roli na aktivistickém pólu české levice sehrává ProAlt, platformou spolupráce mezi občanskou společností a politickými stranami může být České sociální fórum. Není důvod se obávat, že by si zde CESTA nenašla své místo a své publikum. Otázka je, čemu má napomoci její spojení se jménem Bohuslava Sobotky a v čem jí může pomoci on sám.