Ministerstvo spravedlnosti na svém webu zveřejnilo seznam soudců a státních zástupců, kteří byli podle dostupných údajů před 17. listopadem 1989 členy KSČ. Tento krok učinilo na základě nálezu Ústavního soudu (ÚS) z loňského listopadu, informovala dnes ČTK mluvčí úřadu Tereza Palečková. Podotkla, že seznam není úplný. Je na něm 618 soudců, což je zhruba pětina z celkového počtu, a 359 státních zástupců, tedy téměř 30 procent.

Podle senátu ÚS nejsou informace o členství soudců v KSČ před rokem 1989 citlivým údajem podle zákona na ochranu osobních údajů. Představují podklad pro diskusi občanské společnosti o nezávislosti a nestrannosti soudců, uvedl soud.

„V souvislosti s tímto nálezem obdrželo ministerstvo od občanů desítky dotazů na předlistopadovou politickou příslušnost konkrétních soudců či soudců jednotlivých soudů," uvedla Palečková. Seznam, který úřad na základě těchto požadavků zveřejnil, však není podle mluvčí úplný. Nachází se však v něm například jména předsedy Vrchního soudu v Praze Vladimíra Stiboříka či předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka.

Informace podle Palečkové pocházejí z podkladů zpracovávaných soudy po roce 1989 v souvislosti se jmenováním kandidátů do funkcí soudců, kde byla v charakteristikách jednotlivých kandidátů zaznamenávána jejich politická příslušnost.

Kandidáti KSČ uváděni nebyli. Od roku 1996 do roku 2006 pak uchazeči o funkci soudce předkládali jako součást podkladů ke jmenování „Čestné prohlášení uchazeče o jeho politické příslušnosti".

Stejným postupem získalo ministerstvo podle mluvčí i informace o státních zástupcích. Podle prezidentky Unie státních zástupců Lenky Bradáčové se však nedá na žalobce s komunistickou minulostí pohlížet tak, že by v současnosti museli být špatnými státními zástupci. Šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník již dříve deníku Mladá fronta Dnes řekl, že stranická minulost soudců není podstatná.

Komunistickou minulost má například celé vedení Vrchního soudu v Praze, kromě šéfa jde také o tři místopředsedy — Stanislava Bernarda, Jaroslava Bureše a Vladimíra Vočku. Celkově byla před listopadem 1989 v komunistické straně více než třetina soudců vrchního soudu. Podobný poměr vykazuje i Vrchní soud v Olomouci, z vedení soudu však podle dostupných informací nebyl v KSČ nikdo. Z funkcionářů Nejvyššího soudu má komunistickou minulost předseda civilního kolegia František Ištvánek.

Na seznamu se objevila také více než čtvrtina soudců Městského soudu v Praze. Patří mezi ně i místopředsedové Luboš Vlasák, Jan Ryba a Naděžda Javůrková či soudci Martin Valehrach a Jaroslava Lobotková, kteří soudí spory bývalých spolupracovníků StB. Ze státních zástupců byl v komunistické straně například nový náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž.

Údaje o stranické minulosti svých soudců zveřejnil na internetu již dříve i Ústavní soud. Čtyři z nich byli v minulosti členy komunistické strany. Soudci Pavel Rychetský, Jan Musil a František Duchoň vstoupili do KSČ v 60. letech a na začátku normalizace vystoupili. Místopředseda soudu Pavel Holländer byl v KSČ i v listopadu 1989. Někteří soudci prošli různými polistopadovými stranami.