Slovenská fotografie inscenuje každodennost

Johana Lomová

Deset dní slovenské fotografie uvádějí galerie Hunt Kastner Artworks, galerie VŠUP, Slovenský institut v Praze a zahájen byl v galerii 32m2.

Dvě hlavní události, výstava nazvaná Díra do běhu věci v Hunt Kastner Artworks a Druhý poločas v galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové, představují odlišné póly současné slovenské fotografie. První uvádí tvorbu známých tvůrců konceptuálních prací generace devadesátých let, ve druhé vystavují své snímky čerství absolventi Ateliéru fotografie Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě.

Kurátorka Lucie Gavulová představila v galerii Hunt Kastner čtyři umělce, z nichž ani jeden nepracuje s fotografií jako se svým hlavním médiem. Nejznámější z nich Roman Ondák, jenž reprezentoval Slovensko na posledním benátském Bienále, využívá fotoaparát především k dokumentaci svých instalací.

Dvojice Matěj Gavula a Milan Tittel vystupují jako skupina XYZ, která snímky pohybově animuje, a Cyril Blažo vytváří fotografie bez jakýchkoli postprodukčních zásahů. Drobné snímky a videoprojektory v prostoru galerie jsou rovněž pravým opakem monumentálních snímků v galerii VŠUP.

Výstava Druhý poločas (tj. závěrečné práce studentů) až omračuje svými rozměry. Osm mladých fotografů prošlo pod vedením Filipa Vanča (učitele i kurátora přehlídky) stejným ateliérem, přesto jejich rukopis zůstal silně individualizovaný. Společným momentem je jen velkorysé uvažování a touha nahlížet na svět kolem nás novými způsoby.

Dobrým příkladem je série Jána Šilpocze na téma Město jako ateliér, jehož snímky zaznamenávají místa vizuálně podobná ateliérům, například sametový závěs v divadle. Invenční přístup objevíme i v cyklu Zátiší Dalibora Krupky, jenž do koutů pokojů aranžuje miniaturní scény, které pak spatříme na stěnách galerie jako mnohonásobně přiblížené situace.

Také Šymon Kliman považuje nepřirozené zvětšeniny za důležitou vlastnost svých snímků. Monstrózní portrét malého děvčátka ze série Krásní lidé vzbuzuje hrůzu, když na nás jako figurka panenky shlíží ze své třímetrové majestátnosti.

Lidskou postavu zachycují i další umělci: Juraj Fifik komponuje figury do svých zátiší; fotografka Jana Keketi s jejich pomocí vypráví svůj nejasný příběh, zatímco snímky Jána Palkoviče zaznamenávají postavy ve stavu beztíže.

Konečnou fázi lidského života s lehkou nadsázkou zpracovává Iva Sýkorová ve fotografické sérii Smrt. Za absolutní rozklad existence pak můžeme považovat snímky Maiji Laurinenové, která vytváří černé abstraktní prostory (Shift Space).

Minifestival slovenského umění přináší zajímavý vhled do současné fotografie na Slovensku. Působivá je především rozdílnost obou zmíněných výstav, kterou lze označit za otisk generační odlišnosti. Nabízí se zobecňující konstatování o konceptuální hravosti devadesátých let oproti fascinaci širokými možnostmi technologie a postprodukce u nejmladších fotografů.

Přehlídku slovenské fotografie stojí bezesporu zato vidět, a můžeme jen doufat, že po ní budou následovat další výstavy ze Slovenska, které jsou v Čechách stále vzácné.

Díra do běhu věcí. Galerie Hunt Kastner Artworks, Kamenická 22, Praha 7, otevřeno útpá 1318 hod., so 1418 hod. Výstava potrvá do 19. února 2011.

Druhý poločas. Galerie VŠUP, Náměstí Jana Palacha 80, Praha 1, otevřeno poso 1018 hod. Výstava potrvá do 15. ledna 2011.