Po loňské zdařilé fabulaci Deníku Referendum s novoročním projevem Václava Klause se podobný kousek podařil slovenské Pravdě.

Takové žerty mohou být prvoplánové, nebo poukazovat na absurdity reálného světa. Metodu imitace skutečných zpráv a projevů, dováděných ad absurdum, zvládá skvělým způsobem skupina Yes Men. Podle vlastních slov si tak bere na mušku představitele korporací, které dávají přednost zisku za každou cenu. Jménem Americké obchodní komory například vystoupila na tiskové konferenci s prohlášením, že podporuje přísnou legislativu na ochranu klimatu; jménem Světové obchodní organizace navrhla otroctví v Africe za účelem zlepšení sociální a zdravotní péče tamní pracovní síly a později oznámila vlastní rozpuštění, jelikož zjistila, že ekonomická globalizace škodí lidem a jediné řešení je s ní skoncovat; nebo také ústy domnělého představitele ropného koncernu Exxon představila nový produkt vivoleum, získávaný z těl zemřelých lidí.

Mezi takto velmi zdařilé kachny řadím i projekt Cheat Neutral. Názorně ilustruje pokrytectví kompenzace emisí uhlíku — jednoho z takzvaně tržních mechanismů, které byly vytvořeny s údajným cílem snižovat produkci skleníkových plynů. Takovou kompenzaci (offsety) nabízí dnes leckteré firmy — například letecké společnosti, které zákazníkům za mírný příplatek ulehčují svědomí tím, že emise ze spalování benzínu v motorech letadel jakoby kompenzují vysazováním stromů nebo financováním ekologicky šetrných projektů.

Je to ve své podstatě blízké církevním odpustkům ve středověku: zainteresované instituce dostanou z  lidí apelem na jejich špatné svědomí peníze navíc, zákazníci se mohou poměrně snadno zbavit pocitu viny z poškozování životního prostředí — a skutečný efekt je nulový nebo mizivý (například stromy je třeba sázet nikoliv jako náhradu, ale jako souběžné opatření s nezbytným omezováním spalování fosilních paliv v dopravě).

Cheat Neutral, nebo-li kompenzace partnerské nevěry, funguje právě tak. Pokud podvádíte svého partnera, můžete prostřednictvím této agentury darovat drobný finanční příspěvek jinému páru, který se zaváže, že si bude navzájem věrný. Díky tomu, jak vysvětlují tvůrci, si můžete občas užít bokem a zároveň zajistit, aby celková míra nevěry ve společnosti nenarostla. Cituji z webového portálu:

„Jste věrní a loajální? Staňte se naším kompenzačním projektem a získejte peníze za to, že nepodvádíte! Jste záletník? Cheat Neutral vám pomůže kompenzovat vaši nevěru.“

„Co je kompenzace nevěry? Když podvádíte svého partnera, šíříte ve společnosti atmosféru žalu a žárlivosti. Cheat Neutral kompenzuje vaši nevěru tím, že podporuje někoho jiného, aby byl věrný a nepodváděl. Neutralizuje tak vámi způsobené emoce bolesti a neštěstí a umožňuje vám žít s čistým svědomím.“

„Mohu kompenzovat veškerou svoji nevěru? V prvé řadě byste se měli pokusit podvádění omezit. Jakmile v tomto ohledu vyčerpáte své možnosti, můžete využít služeb Cheat Neutral ke kompenzaci zbylé a nevyhnutelné nevěry.“

Můžete si také přečíst, kam vaše peníze jdou — agentura na svých stránkách prezentuje projekty, které financuje:

„Steve a Lisa: Steve a Lisa se potkali na prázdninách ve Španělsku a brzy se do sebe zamilovali. O Vánocích toho roku se Steve na podnikové párty opil a jak to tak chodí, vyspal se s kolegyní Cheri. Zaplatil ale Cheat Neutral dvě libry a padesát peny, které byly investovány do Alexe — nezadaného muže, kterému se nedařilo najít partnerku. Výměnou za peníze se Alex zavázal, že zůstane svobodným mládencem. Díky agentuře Cheat Neutral se mohl Steve očistit od své nevěry a když Lise ukázal náš certifikát, dohodli se na tom, že se spolu vezmou. Svatba se bude konat tohle léto. Steve i nadále občas prožije nějaký ten románek a Cheat Neutral díky tomu může financovat další projekty, jako je Alex.

K dokreslení doporučuji čtenářům i dvanáctiminutový sestřih autentických reakcí lidí, kterým agentura svůj produkt nabízí na ulicích, jakož i vystoupení autorů v BBC a záběry ze zákulisí celého projektu.

Je to celé samozřejmě absurdní parodie, ale na tomtéž principu je bohužel založena řada oficiálně uznávaných a zaběhnutých mechanismů k ochraně životního prostředí. Mnoho z nich, jako je třeba obchodování se škodlivými emisemi, zavedli v minulých dvaceti letech politici v rámci neoliberální doktríny. Svoji roli hraje i tlak průmyslu, který požaduje, aby regulace byla založena hlavně na „tržních“ pravidlech, což ji činí nejen bezzubou, ale často ještě vede k dodatečným ziskům velkých znečišťovatelů.

Mějme se proto na pozoru před neoliberální doktrínou nové vládní koalice, a to nejen v tak zjevných oblastech, jako jsou zdravotnictví, školství, sociální péče nebo kultura, ale také v problematice ochrany životního prostředí.