Přímá volba prezidenta zvolna mizí z obzoru

Ústavní změny vyžadují dohodu mezi koalicí a opozicí. V případě přímé volby prezidenta se taková dohoda zatím nerýsuje. Snižující se pravděpodobnost úpravy připustil pro iDNES.cz i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Navzdory mnoha slibům a závazkům je pravděpodobné, že v roce 2013 bude prezidenta republiky volit opět Parlament, a ne občané v přímé volbě.

Vládní koalice totiž nedávno zamítla návrh z dílny sociální demokracie a vlastní dosud nepředložila. K jeho schválení bude navíc potřebovat i souhlas opozice. Ke změně ústavy je totiž potřebná mj. třípětinová většina senátorů přítomných na příslušné schůzi. ČSSD má v Senátu těsnou absolutní většinu.

Podle návrhu ČSSD by se měly poněkud změnit pravomoci prezidenta: například by sám rozhodoval o jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, naopak jmenování členů bankovní rady ČNB by musel spolupodepsat člen vlády.

„Budu zcela upřímný. ČSSD se pouští do změn pravomocí prezidenta. Při více změnách těžko dosáhneme shody ústavní většiny ve Sněmovně i v Senátu. Takto je ohrožen vůbec samotný návrh," připustil pro server iDNES.cz ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Času na potřebnou dohodu přitom není mnoho. „Aby mohl být návrh projednán do konce roku 2011, měl by být předložen v první polovině příštího roku," cituje iDNES.cz poslance Jeronýma Tejce z ČSSD. „Pak se budou blížit volby. Čím blíže jim budeme, tím účelověji se strany budou snažit ten zákon sestavit," vysvětlil Tejc.

Podle něj sociální demokraté zvažují předložit svůj návrh znovu, ale bez kritizovaných částí. Stejně by ale nebyla podpora vládní koalice jistá. „Byl by v tom stejný problém, jako když nám koalice předloží svůj vlastní hotový návrh,“ upozornil Tejc. „Buď si sedneme a dohodneme se předem, co chceme, nebo se nad tím pak budeme přít. Ministr Pospíšil by si ale měl ujasnit, co vlastně chce zda měnit ústavu postupně po kouscích, nebo jít cestou komplexní změny."

ČSSD navrhuje dvoukolovou volbu prezidenta republiky, přičemž do druhého kola by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. ODS několikrát uvedla, že upřednostňuje jednokolovou volbu.

V návrhu sociálních demokratů je také možnost odvolání prezidenta během funkčního období, a to lidovým hlasováním čili referendem na základě usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu. Kdyby občané nesouhlasili, znamenalo by to naopak rozpuštění Sněmovny.

„V Rakousku to funguje tak, že dolní komora parlamentu navrhne referendum nadpoloviční většinou všech a zároveň dvoutřetinovou většinou přítomných členů. O vypsání referenda pak rozhodují obě komory dohromady," popsal pro iDNES.cz situaci v sousedním státě odborník na volební systémy politolog Tomáš Lebeda. On sám však s takovou úpravou nesouhlasí. „Nemyslím si, že by možnost odvolání prezidenta z politických důvodů byla správná. Jsou věci, které se dají populisticky velmi snadno zneužít," argumentuje. Něco jiného podle něj jsou trestní důvody. „Myslím, že absolutní beztrestnost prezidenta také správná není, to se hlava státu stává monarchou," řekl Lebeda iDNES.cz.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Peter Zborník - Praha 6

Prima demokracie ve Švycarsku Úterý, 28.Prosince 2010, 12:42:22

Přímá volba prezidenta by zajistě byl jeden krok k zavádění přímé demokracii v ČR. Další nástroj je celostátní referendum.

Inspirace pro zavedení přímé demokracie v ČR můžeme najít ve Švýcarsku, kde lid má široké pravomoce přímo řídit svou země. Švýcarsko nemá zavedenou přímou volbu hlavy státu. Funkce hlavy státu nese Spolková rada (7-členná vláda) kolektivně. Spolková rada je volená z parlamentu na základě principu konkordance, tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Prezident Švýcarska nemá žádné větší pravomoce než řadový člen Spolkové rady. Prezident je volen parlamentem na období jeden rok.

Pokud se nedohodne parlament na přímou volbu prezidenta, mohou politické strany (např. ČSSD a VV) vyhandlovat ústavní zákon o celostátních a krajských referend dle Švýcarského vzoru.

Švýcarsko má následné instituty přímé demokracií:
- Ústava se může měnit pouze referendem. Pro platnost referenda je nutná dvojnásobná majorita - majorita hlasů a kantónů (švycarské kraje, je jich 26).
- Referendem se schválí mezinárodní smlouvy o připojení k mezinárodní organizaci nebo ke kolektivní bezpečnostní organizaci. Pro platnost referenda je taky nutná dvojnásobná majorita hlasů a kantónů.
- Referendum o změně Ústavy se musí konat, pokud se seženou 100.000 podpisů (cca 2% všech oprávněných voličů).
- Referendum o zamítnutí parlamentem přijatého zákona se musí konat, pokud se zeženou 50.000 podpisů (cca 1% všech oprávněných voličů). Platnost zákona se odkládá do konání referenda. Pro schválení zákona stačí většina hlasů.
- Žádná pravidla pro platnosti referenda co se týče minimální volební účasti nebo minimální účasti voličů které získali majoritu hlasů.
- Stát nebo parlament nemůže vyhlásit referendum, pouze občané.
- Vláda může navrhnout protinávrh o kterého se hlasuje spolu s původním návrhem. Volič může hlasovat jak pro původní návrh tak pro protinávrh vlády. V tomto případě určí volič který z dvou návrhů preferuje více.
- Kantony mají vlastní ústavou, legislativou, mohou vybírat daně, řídí zdravotnictví a školství (rodiče volí ředitele škol).
- V kantonech mají občané právo navrhnout a schválit zákony pro daný kanton referendem.
- Referenda jsou v některých kantonů povinné při větších výdajů nebo pro platnost zákona na úrovni kantonu.
- Ústava švýcarska přímo upravuje jak se může část kantonu osamostatnit od ostatních částí kantonu.

Odkazy:
http://setfree.sweb.cz/texty/svyc_demokracie.htm
V AJ dále:
http://en.wikipedia.org/wiki/Politics_of_Switzerland#Direct_democracy
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantons_of_Switzerland

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.