Americké diplomatické depeše dostal norský list Aftenposten

ČTK

250 000 amerických diplomatických depeší nově obdržel i norský list Aftenposten, vlastněný jednou z největších skandinávských mediálních společností. Podle agentury AP to zřejmě znásobí obavy Spojených států z toho, že zveřejnění necenzurovaných depeší ohrozí životy informátorů.

Norský list Aftenposten obdržel 250 000 amerických diplomatických depeší, které postupně zveřejňuje server WikiLeaks. Ten dosud materiály poskytoval jen pěti velkým světovým listům, The New York Times, The Guardian, El País, Le Monde a Der Spiegel. Podle agentury AP to zřejmě znásobí obavy Spojených států z toho, že zveřejnění necenzurovaných depeší ohrozí životy informátorů.

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange v Británii čeká na vyřešení švédské žádosti o vydání kvůli obvinění ze sexuálních deliktů. O jeho vydání ale usilují i USA. Assange řekl ve čtvrtek listu The Guardian, že kdyby byl v USA obviněn, bylo by pro Británii jeho vydání do USA politicky neúnosné. Podle něj bude v případě americké žádosti o vydání o jeho osudu nakonec rozhodovat britský premiér David Cameron.

V rozhovoru také prohlásil, že dokáže duševně unést samotku, ale že v případě uvěznění v USA by s velkou pravděpodobností skončil vraždou „ve stylu Jacka Rubyho". Narážel na to, jakým způsobem byl zlikvidován vrah amerického prezidenta Johna F. Kennedyho Lee Harvey Oswald. Před kamerami ho zastřelil vlastník nočního klubu Ruby.

Assange řekl, že mu v USA hrozí obžaloba z počítačového pirátství a podpory terorismu. WikiLeaks prý nemá dost peněz na placení jeho právních výloh, které se blíží půl milionu liber (15 milionům korun).

Server zatím zveřejnil 1 900 z 250 000 diplomatických depeší. Šéfredaktor norského listu Aftenposten Ole Erik Almlid prý není vázán podmínkami, jak s dodaným materiálem naložit. Hodlá prý v papírové i internetové verzi listu zveřejňovat články o těch dokumentech, které bude považovat za zásadní. Na webové stránce se prý objeví i originály vybraných depeší s vymazanými citlivými informacemi, například jmény. „Dostali jsme ty dokumenty bez jakýchkoli omezení a nic jsme za ně nezaplatili. Svůj zdroj nikdy nezveřejníme," řekl Almlid a odmítl vysvětlit, jakou cestou se k listu dokumenty dostaly.

Jasné není ani to, jak se k nim dostal WikiLeaks. Podezřelý je bývalý analytik americké armády v hodnosti vojína Bradley Manning, který si je mohl stáhnout z armádního serveru.