Veselé Vánoce, vítězové a poražení

Konec roku je poznamenán korupční aférou. Nečas tak půl roku po volbách ztratil kontrolu nad vládou i stranou. To je vcelku obdivuhodný výkon. Ztrátu zaznamenaly i Věci veřejné. Příští rok ukáže, kudy se politická situace bude ubírat. Možností je celá řada.

Zatímco se česká společnost připravovala na vánoční svátky, čeští politici se poklidnému rytmu konce roku odmítali podřídit. Pro mnohé občany to bylo nepochopitelné, takto se důvěra v dolní komoru nezískává, ale ztrácí. Jistě, je tu z hlediska opozice špatné vládnutí a všech pokusů, jak nabourat koaliční spolupráci, je třeba využít, ale. Ale vše se dá dělat kultivovaněji, a tedy i věrohodněji. Značnou míru předvídavosti projevila snad pouze TOP 09, která se k aféře ministra životního prostředí odmítala vyjádřit. Nekomentovala ani spory mezi ODS a VV, takže se plně projevila jako „klidná síla“.

Nejvíce ztratila ODS. Nikoli pouze tím, že se jí korupční aféra bytostně dotýkala, ale hlavně prvotním postojem premiéra Nečase a koneckonců také tím, že se do hry aktivně zapojil Václav Klaus. Při vší úctě k premiérovi, půl roku po volbách ztratil kontrolu nad vládou i stranou. To je vcelku obdivuhodný výkon. Do takové situace, ač k tomu byla několikrát příležitost, se Mirek Topolánek nikdy vmanévrovat nenechal, kromě dvojí prezidentské volby, přičemž zvláště té druhé posléze velice litoval. Petr Nečas na rozdíl od svého předchůdce nemá dobré vztahy ani s předsedou Věcí veřejných, ani s (místo)předsedou TOP 09. Vláda Mirka Topolánka stála na srozumění a loajalitě mezi předsedou ODS, Martinem Bursíkem a Miroslavem Kalouskem. Zvláště loajalita je velmi důležitá, takže se nabízí otázka, kdy bude vlastně nynější premiér obětován? A ve prospěch koho? Minulý týden jsem napsal, že současná vláda, respektive její chyby mohou nahrávat populistickým uskupením, jakým je Suverenita Jany Bobošíkové. Tento týden se narýsoval další možný scénář české politiky: spolupráce mezi ODS řízenou/vedenou Václavem Klausem, Janou Bobošíkovou a další pravicovou stranou.

Ztrátu zaznamenaly i Věci veřejné, sice nakonec uspěly v mnohém, co požadovaly, ale za cenu velmi vysokou. Také Strana zelených až příliš často bojovala proti „své“ vládě a mnohokrát vyhrožovala, že ji opustí. VV to učinily poprvé, v principiálně důležitém momentu, jímž je protikorupční tažení. To je základ politiky této strany, s nímž stojí i padá. Lavírování Petra Nečase v kauze Drobil nemůže být pro VV ničím jiným než důkazem, že v boji proti korupci to bude mít velmi těžké. Ve skutečném boji proti korupci, dodejme.

Zatímco rok 2009 Václav Klaus zakončil velmi špatně, totiž přijetím Lisabonské smlouvy, o rok později je tomu naopak. Slabost Petra Nečase mu umožnila skutečné vítězství a dostal se do stavu, který mu vyhovuje. Samo o sobě by na tom nebylo nic špatného, kdyby ovšem nešlo právě o Václava Klause. On je hlavním politickým vítězem roku 2010, zatímco všichni ostatní se, snad kromě TOP 09, vzpamatovávají z různě velkých proher.

Všem je však jasné, že o tom, zda to byly dílčí porážky, nebo prohrané války, se rozhodne do značné míry až příští rok. Platí to například pro Jiřího Paroubka, pro KDU-ČSL či Petra Nečase.

To bude až příští rok. Teď tu máme Vánoce. Pro všechny dozajista veselé.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.