Vláda, která vyhlásila boj proti korupci, právě prochází korupčním skandálem, který je na demisi nejen neschopného ministra, ale i premiéra. Úplatek pro ODS z čističky podpořené rudomodrou pražskou koalicí měl činit částku, která se rovná porodnému pro třetinu narozených dětí v České republice. Chce-li Nečas vědět, jak ušetřit peníze vládnímu rozpočtu, měl by se ptát především revizorů ve vlastní straně, a ne škrtat ve státním rozpočtu.

ČSSD by měla v rámci tohoto korupčního skandálu začít přemýšlet o tom, nakolik je dobré mlčet k praktikám oblastních buněk, které jsou schopné schválit zakázku předraženou o dvouletý rozpočet na porodné.

Intelektuální špičky, patřičně otupené vlastní konformitou, by měly uvažovat o tom, kdy už bude možno nazvat špinavost špinavostí, a ne  omlouvat hanebnost jako „vlastní názor nebo svobodné jednání, které má jistou podporu v realitě dané kontextem..." nebo jiným, ještě důmyslnějším výrokem.

Pravice se může zamyslet nad tím, jestli je pro ni akceptovatelné, aby poradcem premiéra byl Roman Joch. Ten ve svém posledním dílku pro premiéra označil domácí násilí za nesmysl a místo toho prosazuje klasickou patriarchální rodinu. V dokumentu, který předložil Nečasovi, se zamýšlí i nad tím, že by bylo dobré zákonem schválit, do jaké míry je možné mlátit děti, aniž by se kvůli pár hloupým modřinám musela obtěžovat sociálka.

Aféra v Novém Bydžově, kde Rom znásilnil Češku, dala konečně lokálním politikům statečně vyjádřit, co si o té pakáži myslí: „Roztahují se ve městě, otravují, kradou, znásilňují. Čas, kdy slušný občan pracuje, Cikáni tráví rozvalení na lavičkách na náměstí a spokojeně klábosí," praví se v prohlášení radnice Nového Bydžova. Připomíná to trochu hilsneriádu, kdy se ve jménu ochrany národa před pakáží pro změnu židovskou zvedlo mezi Čechy obrovské antisemitské hnutí.

Není to veselá situace. Ovšem český intelektuál nezoufá. Rozhodně sepsuje každého, kdo si dovolí mluvit o fašismu či hnědnutí v naší společnosti. Vždyť nejde o nic jiného než o nějakou „ultra-hyper-konzervativní-pravicovou-neoliberální-sociálně-antagonistickou úchylku". Když se spojují v koalicích ODS s ČSSD, jde o „rozumné a pragmatické řešení, které povede k naději na obrodu". Neustálé omílání dob před dvaceti či čtyřiceti lety není propagandou, ale jen dobrou reflexí připomínající, jak to bylo tehdy strašné a o co se máme teď lépe. Český intelektuál si rozhodně vede dobře, pokud jde o hlubokou analýzu, která nikomu nic neřekne, ale zato nikoho neurazí. Cokoli ostatního je „nemístné vyprazdňování pojmů".

A tak mě nářky nespokojených občanů — obelhávaných a neinformovaných, ve škole nezasažených hledáním souvislostí, natožpak byť jen trochu holistickým viděním — jak je slýchám kolem sebe, vedou k černým myšlenkám. Jak jim jednou Jochové, Mackové, Vandasové nebo podobné typy z tzv. levice rozdají pušky. Intelektuálové nám sice zakážou je připodobňovat k Freikorps či Lidovým milicím, protože to správně nereflektuje historické souvislosti, ale zřejmě i tak dostanou brzy pažbou po papuli.

Ale do té doby s nimi rád zajdu na pivo, proberu analýzy, pojmy i rodinu, musíme si to ještě užít. No přeci se nebudeme hádat.