Horničtí odboráři plánují stávku za zrušení limitů těžby

Horničtí odboráři plánují stávku proti vládě a v zájmu svých zaměstnavatelů. Podporu mají u Jiřího Paroubka, ale ne u mluvčí ProAlt Terezy Stöckelové či u ekologických organizací. Ti odborům navrhují jiné řešení.

(jp)

09.12.2010 13:59


Spoluautor: ČTK

18379_103023766394033_100000592313598_86492_7986452_n

Rovenský: „Odbory nejsou naši nepřátelé, naopak, ale pokud jde o důl ČSA, vůbec by mi nevadilo, kdyby tu stávku pojaly jako permanentní.“ Foto Josef Hank

Horničtí odboráři na Mostecku plánují na příští rok demonstrace a stávku za zrušení územních limitů těžby uhlí. Pokud se těžba nerozšíří, hrozí propouštění, tvrdí. Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA s tím ovšem nesouhlasí. Podle něj prolomení limitů kromě jiných diskvalifikujících rysů není ani nejvhodnější cestou, jak řešit sociální problémy regionu.

Stávka by se mohla uskutečnit na jaře nebo v létě, sdělili ČTK horničtí předáci. O konkrétní podobě i místě protestu se zatím teprve rozhodují. Nahlas se o možné hornické stávce nebo alespoň demonstraci hovořilo už v létě po vzniku nové vlády. Pak se ale situace pozvolna uklidnila.

„Ale v zapomnění to neupadlo, jen ji využijeme, až když vyčerpáme všechny možnosti. Teď oslovujeme poslance z kraje a snažíme se získat podporu od nich," řekl ČTK odborový předák Jiří Cingr.

Letní termín pro stávku potvrdil ČTK i další odborový předák těžební firmy Czech Coal Jaromír Franta. „Myslím, že to bude ten správný čas," řekl ČTK. Do ledna chtějí odbory jednat s poslanci za kraj a řešit s nimi sociální dopady propouštění. „Pak se uvidí," řekl.

Hornická demonstrace by se podle Franty mohla konat v Praze před některým z ministerstev nebo před úřadem vlády, ale také v Litvínově před Scholou Humanitas. Její ředitel Milan Šťovíček je totiž coby poslanec i starosta Litvínova jedním z hlavních odpůrců rozšíření těžby a Franta jeho jméno zmiňuje v záporných souvislostech prakticky při každém rozhovoru s novináři.

Projekty v Ústeckém kraji, kterým agentura CzechInvest během deseti let udělila investiční pobídky, vytvořily přes sedmnáct tisíc pracovních míst. „To je více než kolik zaměstnávají všechny tamní uhelné společnosti dohromady,“ upozorňuje Kotecký s tím, že právě stanovení těžebních limitů je příčinou, proč i jiná odvětví začala pokládat region za perspektivní.

„Výzkumný ústav hnědého uhlí – firma, kterou vlastní a společně provozují severočeské uhelné společnosti – přiznává, že bourání Horního Jiřetína a Černic nic nevyřeší. Snižování počtu zaměstnanců v dolech pouze odsouvá zhruba o patnáct let,“ doplňuje Kotecký.

S odboráři jednal už i expremiér a poslanec ČSSD za Severočeský kraj Jiří Paroubek. „Pokud vláda dál nebude o těch věcech ochotná komunikovat, pak to (stávku) podpořím. Dokonce počítám se svou účastí," řekl ČTK v pondělí po jednání s odboráři Paroubek.

Naznačil, že demonstrace budou nejspíš až na jaře, kdy má odejít asi 150 zaměstnanců mostecké těžební společnosti Czech Coal, a bude se prý jednat o ještě větších redukcích.

S Paroubkovým postojem principiálně nesouhlasí Tereza Stöckelová, mluvčí iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ ProAlt. „Vyjádření Jiřího Paroubka ukazuje, že má buď na prolomení limitů soukromý zájem, a nebo má opravdu velmi omezenou vizi toho, co je zájem veřejný. Jeho podporu prolomení limitů je třeba jasně odmítnout,“ uvedla Stöckelová pro Deník Referendum.

Tereza Stöckelová přitom chápe důvody, které odboráře ke stávce vedou: „Plánovanou akci musíme chápat jako nástroj, jak inscenovat obtížnou situaci ve veřejném prostoru. Budoucnost horníků ale musí mít jiné řešení než prolomení limitů – to bychom měli jako společnost hledat a podpořit.“

„V případě situace na severu Čech je potřeba změnit podmínky tak, aby se
soukromý zájem horníků dostal do souladu s veřejným zájmem ochrany
krajiny a ovzduší. Jde o to podpořit region v tom směru, aby horníci
utlumení těžby vítali a aby jim to otevíralo nové horizonty pro jejich
životy,“ uvedla Stöckelová.

Podle Koteckého odboráři Czech Coal mohou být zneužíváni vedením svých firem: „Bohužel fungují jako jejich úderné pěsti, i když to nemusí být v jejich vlastním zájmu,“ poznamenal programový ředitel Hnutí Duha.

Vojtěch Kotecký poukázal na příklady ze světa, které dokládají sílící trend sbližování odborů a ekologických organizací, které spolupracují na hledání politiky zaměstnanosti, jež by aktivně vytvářela pracovní místa v zeleném sektoru ekonomiky.

„Je nicméně jasné, že ekologické organizace se s odboráři v uhelném průmyslu na ochraně jejich pracovních míst nikdy dohodnout nemohou. Je třeba jim nabídnout jiné, lepší perspektivy,“ doplňuje programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký.

„Postupný, do několika desetiletí rozplánovaný útlum uhelných dolů oživí Ústecký kraj. Podkrušnohoří se úspěšně zbavuje škodlivého obrazu místa bez perspektivy, kde se nedá žít a podnikat a byla by škoda to prolomením limitů zhatit,“ přesvědčuje Kotecký.

Czech Coal zaměstnává asi pět a půl tisíce lidí a je jedinou ze tří hnědouhelných společností, která má s územními limity problém a tlačí na jejich prolomení. Sokolovskou uhelnou prakticky neovlivňují a chomutovské Severočeské doly mají dostatek zásob až do poloviny tohoto století.

Územní limity platí od roku 1991, kdy vymezily prostory, kam rypadla smějí, a kam ne, aby se do budoucna zabránilo bourání obydlených vesnic a měst.

„Podívejte se na Chabařovice, ty byly před devatenácti lety ve stejném postavení jako Horní Jiřetín dnes,“ líčí Kotecký. „Zastánci těžby rovněž tehdy argumentovali, že útlum dolu vyvolá masovou nezaměstnanost. Ale ve skutečnosti se Chabařovice změnily v prosperující městečko.“

„V roce 1998 v Chabařovicích nebyl ani jeden registrovaný nezaměstnaný bývalý zaměstnanec Palivového kombinátu Ústí nad Labem. Přitom hlavní vlna propouštění začala o pouhé dva roky dříve,“ uvádí programový ředitel Duhy argument, který by odboráře Czech Coal mohl zajímat. Ekologické organizace s nimi ale zatím nejednaly.

I jeho kolega Jan Rovenský z Greenpeace uznává, že ekologické organizace v tomto mají rezervu, kterou ale hodlají vbrzku napravit. „Jednat budeme. Je třeba si ovšem uvědomit, že odbory mlčely, když jejich majitel Tykač v posledních deseti letech propustil deset tisíc lidí. Teď se chystá propustit dalších tři sta a nikdo o tom nemluví. Ale kvůli limitům se křičí,“ upozorňuje Rovenský na nekonzistentnost odborářského postoje.

„Odbory nejsou naši nepřátelé, naopak, chceme je podpořit v legitimních požadavcích na práci, která ale musí být v souladu s veřejným zájmem. Ale pokud jde o důl ČSA, jediný, kvůli kterému se mají bořit vesnice, vůbec by mi nevadilo, kdyby tu stávku pojaly jako permanentní,“ poznamenal Rovenský.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

za co stávkovat Čtvrtek, 9.Prosince 2010, 20:35:53

Je hrubě nesolidární, jestliže odbory stávkují za zboření něčích domovů - vždyť by to mohla být i jejich vesnice. Je naproti tomu legitimní stávkovat proti rušení pracovních míst. Jenže hněv je třeba konstruktivně obrátit jinam: neměla by firma vydělávající na tomto typu podnikání, být zároveň zavázána k tomu, aby řešila i otázku ekonomické restrukturalizace, která nutně bude následovat poté, co (dříve či později) nebude co těžit? Vytlačení jiných možností ekonomického rozvoje tou těžbou je jedním z nákladů na tu těžbu. A vznik nezaměstnanosti v důsledku konce těžby představuje další náklady. Je legitimní, aby firma vytěžila, vydělala a horníky pak zkrátka propustila, a zmiňované náklady přenesla na společnost?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.