Cílem Brna je mít 1 000 kontejnerů na každý druh tříděného odpadu

ČTK

Brněnští radní tento týden schválili umístění dalších 80 nádob na PET lahve, plechovky a nápojové kartony a 140 kontejnerů na papír. Město se tak blíží svému cíli mít pro každou ze tří hlavních sběrných komodit víc než 1 000 nádob.

V Brně přibylo kontejnerů na tříděný odpad. Radní tento týden schválili umístění dalších 80 nádob na PET lahve, plechovky a nápojové kartony a 140 kontejnerů na papír. Město se tak bude blížit cíli, jímž je mít pro každou ze tří hlavních sběrných komodit víc než 1 000 nádob, řekl ČTK primátor Roman Onderka (ČSSD). Na konci listopadu bylo nádob na papír 884, kontejnerů na PET lahve, kartony a plechovky 802 a dalších 889 na sklo.

Odpad do zvláštních nádob doma třídí stále víc lidí. Jen PET lahví se v roce 2006 v Brně vytřídilo 570 tun. Loni jich obyvatelé naházeli do speciálních nádob 836 tun. Letos a příští rok by množství mělo růst ještě rychleji. Od září městská firma Spalovna a komunální odpady zprovoznila dotřiďovací linku, která umožnila rozšířit spektrum surovin vybíraných v kontejnerech na PET lahve o nápojové kartony a hliníkové plechovky.

Hliníkové plechovky od piva, limonád i dalších nápojů začaly odebírat firmy vyrábějící hliník. Kartony od mléka, džusů, vína či kefírů nakupuje firma v Hrušovanech u Brna. Vyrábí z nich desky pro použití ve stavebnictví tvarem podobné sádrokartonům.

Podle zastánců má třídění nejen ekologický, ale i finanční rozměr. Na každé tuně odpadu, kterou město nemusí zpracovat jako směsný odpad, ale prodá ho odběratelům surovin, ušetří asi 3 000 korun. Úsporu pocítí rozpočet. Každý obyvatel Brna sice za likvidaci odpadu platí ročně 500 korun, příspěvek však skutečné náklady pokrývá asi z poloviny.

Naopak velký úspěch zatím nemá sběr biologického odpadu jako je listí a tráva ze zahrádek. Vybrané objemy za rok dosud dosahovaly stovek tun, přitom biologicky rozložitelný odpad tvoří asi třetinu obsahu popelnic. V Brně se vyprodukuje 1 500 tun odpadu za jediný týden.