Od roku 1998 je lokalita u Nadějkova v úzkém výběru osmi nejvhodnějších míst pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních radioaktivních odpadů. Jak se žije tolik let s vyhlídkou na možné umístění úložiště? Neotupí už člověk, neunaví se?

Zatím jsem neotupěl. Jako starosta jsem na množství různých vyjednávání zvyklý, toto je zkrátka jen otrava navíc.

Jak se problém hlubinného úložiště projevuje v komunálních volbách?

Ani bych neřekl, že se nějak projevuje. Odpor k úložišti je naprosto všeobecný.

Jakou roli v jednáních hraje kraj? Změnilo se to nějak po výměně hejtmana a rady v roce 2008?

Kraj má k úložišti stejné stanovisko jako obce: na svém území ho nechce, je to usnesení zastupitelstva kraje. Po poslední změně krajského zastupitelstva však došlo ke změně postoje k rozšíření Temelína. To je pro nás nepříjemný šok, protože by to znamenalo dvakrát víc odpadu.

Jak vnímáte problémy kolem úložiště propojené se samotnou produkcí vyhořelého paliva? Souhlasíte s dalším rozvojem jaderné energetiky v ČR, zejména s případnou výstavbou dalších reaktorů v Temelíně?

Jak už jsem řekl, produkce dalšího vysoce radioaktivního odpadu jen prohlubuje už tak dost vážné problémy. Za sebe odpovídám, že s rozšiřováním stávajících nebo stavbou nových elektráren nesouhlasíme, což jsme vyjádřili mj. v Božejovické výzvě i v  poslední petici adresované vládě.

Co je silnější, zájmy ČEZ nebo orientace (konstelace, koalice) vlády?

Je mi známo, že žijeme v ČEZské republice, ale neumím posoudit, kdo komu velí.

Pozorujete nějaký praktický vliv přípravy úložiště na rozvoj obce?

Dosavadní přípravy zatím neškodí moc silně, ale již několik případů bylo: ústup od záměru stavby penzionu nebo přestěhovat se sem či kupovat nemovitost. Ceny nemovitostí zatím snad ovlivněny nejsou, ale to by musel posoudit odborník. Kdyby se pravděpodobnost vybudování úložiště zvýšila, nejspíš by se situace zhoršila.

Jak moc a v čem spolupracujete s občanskými iniciativami?

Nejdůležitější je pro nás spolupráce s jihočeskými iniciativami, se sdružením Calla a s Ekologickým právním servisem. Jejich pomoc je naprosto neocenitelná. Calla je pro nás spolupracovník a hlídač, včas se dozvíme, když se něco důležitého děje.

Jakou změnu zákonů by podobně „postižené“ obce nejvíc potřebovaly?

Určitě právo veta, a to již v prvních, předběžných fázích procesu výběru lokality. Nevím, jestli by ho všechny dotčené obce využily, ale vím, že je to potřeba z principu. Aby nás státní úřady respektovaly a aby s námi jednaly jako s rovnocennými partnery.

Nezvažujete bohaté zkušenosti z jednání na celostátní úrovni zúročit politicky — kandidovat do zastupitelstva kraje nebo do Sněmovny?

Zastupitelstvo kraje bych neodmítal, ale i tam je potřeba být straník, což nejsem.  Ale parlament? Brrr. Průběžně zjišťujeme, jak je naprosté většině poslanců i senátorů lhostejné naše neustálé snažení, jak o „lid" politici stojí pouze před volbami. Nemáme v nich zástupce či zastupitele občanů, ale otroky politických stran. V lepších případech zbabělce nebo hlupáky a v horších cyniky a prospěcháře. Výjimky se dají spočítat na prstech dvou rukou.