Česká republika se v různých statistikách ve spotřebě alkoholu a dalších látek ovlivňujících psychiku pravidelně umísťuje na předních místech žebříčků a oslavy svátku svatého Silvestra na konci starého a začátku nového roku přispějí k celoročnímu skóre jistě významně. Pražská městská vyhláška dokonce pro tento den povoluje pít alkohol v ulicích, což je jinak zakázáno — jak ve zprávách dojemně upřímně sdělili: hlavně kvůli bezdomovcům. Takže díky našemu osvícenému magistrátu tuto jednu noc v roce mohou i lidé bez domova vylézt ze svých úkrytů a opíjet se společně s řádnými občany a turisty. Zkrátka: Šťastný nový rok všem a druhého ledna zase zalezte!

Římský biskup (papež) Silvestr I. byl na začátku čtvrtého století důležitou postavou. Sám ještě zažil pronásledování, ale podle legendy to byl právě on, kdo pokřtil císaře Konstantina, který z náboženství pronásledovaného udělal náboženství státní, které hned začalo pronásledovat ta ostatní. Křesťanství se z toho úplně nevzpamatovalo dodnes.

Silvestrovi už jako svatému se po smrti dostalo cti stát se patronem „dobrého nového roku“ a také ochráncem domácích zvířat. To se docela hodí: domácí zvířata, která k smrti děsíme rachejtlemi k oslavě nového roku, mají přece jen zastání. Není ovšem jisté, zda jejich cit pro metafyziku je natolik vyvinutý, aby to dokázala ocenit, asi to nakonec zůstane na lidech, jak se jim podaří miláčky zvukově izolovat nebo zklidnit sedativy.

Nedá se čekat, že by v dohledné době uspěly kampaně proti zábavné pyrotechnice, které se někde organizují. Německá církevní akce Brot statt Böller  například navrhuje, aby lidé místo utrácení za rachejtle podpořili rozvojové projekty. Jistě ušlechtilá myšlenka, ale osloví se vší pravděpodobností hlavě ty, kdo stejně už jsou vůči tématu chudoby citliví a kdo mají sklon k tišším oslavám.