Konec Západní civilizace podle Oswalda Spenglera

Jakub Vaníček

Oswald Spengler se po jistou dobu těšil přízni nacistické propagandy. Jeho pesimisticky laděné dílo vyvrcholilo knihou Zánik Západu — Spengler v ní popsal morfologii světových dějin.

V nakladatelství Academia vyšla rozsáhlá práce německého filosofa Oswalda Spenglera Zánik Západu — podtitul Obrysy morfologie světových dějin. Spengler (1880—1936) byl kontroverzním myslitelem, který ve svém díle mimo jiné volal po nahrazení demokracie silným diktátorem. O jeho dílo se zajímala nacistická propaganda, když však později Spengler přirovnal německý nacismus k ruskému bolševismu, stal se rychle nepřítelem Třetí říše. Ve svém díle byl Spengler ovlivněn sociálním darwinismem Ernsta Haeckela, Nietzschem a Goethem.

Zánik Západu bývá považován za jednu z nejpozoruhodnějších knih 20. století. Ve své strhující a zároveň vyhroceně kontroverzní filosofii dějin popisuje německý učenec způsob, jakým probíhají jednotlivé fáze světových dějin, chápané nikoli lineárně, ale cyklicky jako procesy vzestupů a pádů. Podle těchto železných zákonitostí Spengler předpověděl konec západní evropské civilizace. Spenglerova extrémní kritičnost a pesimismus našly v historii 20. století velkou odezvu a Zánik Západu dodnes představuje klíčový text pro chápání dějin naší civilizace.

Rozsáhlou předmluvu ke knize napsal Martin C. Putna.

Oswald Spengler: Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin. Academia, Praha 2010.