Stěží tomu lze uvěřit, ale s největší pravděpodobností se v České republice příští rok neuskuteční žádné volby. Funkční období krajských zastupitelů se přehouplo do své druhé poloviny, obce, Evropský parlament a Sněmovna si počkají až do roku 2014 (v případě Sněmovny doplňme pravděpodobně), třetinu senátorů vyberou voliči až za dva roky. Budeme-li volit prezidenta přímo, tak až za tři roky. S největší pravděpodobností nás další nevolební rok čeká až za pět let. Luxusu, že nemusíme volit, bychom měli využít. Například k malému zamyšlení, kam vlastně směřujeme.

Ačkoli bude příští rok nevolební, nejspíše bude bouřlivý. Plnění programového prohlášení vlády vyvolá v řadě profesí a sociálních skupin neklid. Rok 2011 bude dokonalým testem občanské společnosti, ať už v projevu vůči vládě, nebo ve vzdělávání a posilování občanských aktivit. Právě z toho důvodu, že jde o nevolební rok, nemohou politici projevy občanské angažovanosti obviňovat z jakýchsi politických úmyslů. Jejich kritika totiž velice často začíná slovy „vy stejně sloužíte straně XY“.

Občanské vzdělávání je potřeba. Pravidelně s kolegy i postgraduálními studenty přednášíme na středních školách, ale i vysokých školách, kde není politická věda hlavním oborem. Neopomíjíme téma participace, což je mnohem širší pojem než samotná volební účast. Jak uspořádat referendum, jak sepsat petici, k čemu lze využít zákon o svobodném přístupu k informacím, kdy a jak vystoupit na zastupitelstvu obce, to vše by mělo patřit k základní občanské vybavenosti. Bohužel naše zkušenost je s povědomím o těchto záležitostech u studentů minimální.

Příští rok je také ideální dobou pro Člověka v tísni, aby uspořádal své Volby nanečisto. Zcela jistě tak nezpolitizuje středoškolské prostředí a s vynaložením poněkud většího úsilí se dobere kýženého výsledku.