Socialistické školství v USA

„Nic není bezplatné, za všechno musí někdo zaplatit“, slýcháme v debatách o financování vysokého školství. V USA to trh vyřešil. Za vzdělání všech dostatečně talentovaných platí studenti z nejbohatších rodin. A co vyjít trhu naproti a podobný systém zavést rozhodnutím shora?

P

Petr Gočev

23.11.2010 09:00

Související

Odborné diskuse o ekonomické politice v České republice a na Slovensku mají jednu výhodu a jednu nevýhodu. Výhodou je, že když jednou něco napíšete, můžete to používat dalších deset let, neboť máte garantováno, že diskuse se celou tu dobu bude točit na místě. Této výhody si teď dovoluji využít a dávám zde k dispozici text k problematice odloženého školného, který jsem napsal před pěti lety, a který je stále aktuální.

Nevýhodou je to, že ať už má odborná diskuse jakékoliv vyznění, ať už poradci nakukají do programů politických stran cokoliv, politici nakonec uskuteční něco zcela jiného.

Takže namísto odloženého školného leží na stole návrh zápisného, které nemá žádnou odbornou podporu, neboť zcela jednoznačně zvyšuje bariéry přístupu ke vzdělání. A nemá ani oporu ve volebních programech pravicových stran vládní koalice, které podmiňovaly zavedení školného účinným systémem úvěrů a stipendií.

Občas slýcháme argument, že zápisné v částce několika tisíc Kč je směšně zanedbatelnou položkou ve srovnání se zeměmi, kde se platí tržní školné. Jako např. v USA. Vskutku, školné kolem 40 tisíc USD ročně se na první pohled zdá být astronomické. Podívejme se tedy, jak to tu s financováním vzdělání chodí.

Jednou variantou jsou státem garantované a dotované půjčky. Ovšem daleko zajímavější je skutečnost, že studenti z chudších a průměrných rodin se zadlužit nemusí vůbec. Více než polovina studentů nejlepších univerzit totiž pobírá přímo od univerzity stipendium, které hradí nejen školné, ale často i náklady na ubytování a stravu. Konkrétní čísla jsou k dispozici např. zde, zde, či zde.

Např. Harvard hradí veškeré školné a náklady na ubytování a stravu všem studentům, jejichž rodiče pobírají méně než 60 tisíc USD ročně, což je více než mediánový příjem v USA. Pouze studenti z nejbohatších rodin hradí plné školné, ze kterého jsou dotovány studijní a životní náklady většiny jejich spolužáků.

Představte si, že by byl podobný systém zaveden v České republice nebo na Slovensku. Už slyším kvikot novinářů z Mladé fronty nebo ze SME, jak jsou nevinné děti trestány za úspěch svých rodičů. Už slyším rozčileného podnikatele bouchat pěstí do stolu, že své ratolesti nechá radši vyučit na řezníky, než by skrze jejich školné dotoval nějaké socky.

Pro ty, kdo by chtěli ušetřit za studium na předražených českých univerzitách, připojuji seznam amerických univerzit, které uplatňují tzv. need-blind admission i pro zahraniční uchazeče. Nevím tedy, kam se čeští a slovenští politici jezdí učit, ale do USA to nebude. Spíš do Afriky.

P.S. Samozřejmě ani v USA není situace úplně růžová. Problém je především v tom, že děcka z ghetta, které zde představuje překvapivě rozsáhlou oblast, se na lepší či horší univerzity nemají příliš šanci dostat. Ale i v tomto ohledu je situace u nás výrazně horší.


Text vychází v rámci projektu Kritická ekonomie, jehož je Deník Referendum partnerským médiem.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Jak jsou financovány univerzity, které školné nepoužívají na financování vlastního provozu? Středa, 24.Listopadu 2010, 05:25:12

Velmi zajímavý příspěvek do diskuse o školném!
To tedy znamená, že v USA univerzity (státní, nebo jen jejich určitá část?), které školné vybírají od majetných a věnují na podporu nemajetných, školné nepoužívají k financování vlastního chodu, ale jsou plně financovány státem?

Bila

Vít Janeček - Praha

Středa, 24.Listopadu 2010, 13:08:1

Většina těch nejlepších (soukromých - o těch je v obecné rovině řeč i výše) amerických univerzit jsou vlastně bohaté korporace, které vlastní množství pozemků a nemovitostí, z jejichž pronájmů financují svůj provoz, nemalá část rozpočtů jde i z kapitálových obchodů a jiných aktiv - sekce, které se zabývají touto činností jsou někdy bezmála stejně rozsáhlé, jako ty pedagogické. Velkou roli hraje také tradice sponzoringu ze strany absolventů, kteří když zbohatnou, věnují často pravidelné příspěvky na provoz univerzity, nebo konkrétní programy či stipendia. Založení amerického vysokého školství je s naším systémově zcela nesouměřitelné, jak ostatně ukazuje i skvělý text (včetně důležité poznámky úplně v závěru, která sama exponuje samostatné téma).

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Nesouměřitelné je zase moderní slovo Středa, 24.Listopadu 2010, 20:00:58

A samozřejmě, že například autoři bílé knihy z těchto srovnání vydedukovali mnohá zajímavá moudra nedbaje poučky, že korelace nemusí znamenat příčinnou souvislost.
Pro trošku jiný, ale snad také ilustrativní pohled na americké vysoké školství doporučuji shlédnout film "Social Network".

Čtvrtek, 25.Listopadu 2010, 10:21:12

Obávám se, že s tou finanční podporou zahraničních studentů v USA to nebude zase až tak horké. Moje zkušenost je asi z pol. 90. let, kdy jsem se ucházel o studium na několika univerzitách v USA. (To tedy ještě o nějakém need-blind admission nebylo slechu: ale i z příspěvků na odkazovaném webu vyplývá, že tyto prostředky - koneckonců jako všechny prostředky - budou omezené.)
Skutečně i tehdy jsem dostal od jedné veřejné!! VŠ částečné roční stipendium na 3000$, ale musel bych ještě doplatit 5000$, což se rodičům v dané situaci zdálo moc peněz, tudíž jsem vystudoval VŠ v ČR. (Což bylo sice "zadarmo", ale zase se to podobalo spíše blázinci než jakékoliv škole.)

Ad Petr Gočev Čtvrtek, 25.Listopadu 2010, 11:26:18

Ten původní text o odloženém školném na VŠ je také velmi podnětný. Možná by bylo dobré vědět, protože tento systém funguje v Anglii, jaké procento absolventů (a ještě složitěji: ne všichni VŠ dokončí) nakonec dosáhne na takový plat, že školné splácí. Pokud takové číslo je významné, potom vlastně není splněn záměr, že „každý platí přímo tomu, kdo mu vzdělávací služby poskytl.“ Další věc je ale také ta, že ten studentský dluh v Anglii vlastně roste (jako top-up fees), což by mohlo být hypoteticky pro VŠ výhodné - ale pokud zase i při patřičném příjmu je dluh natolik velký, že se nedá splatit (a pro jeho splácení existuje věkový limit), potom zase nula od nuly pochází. To by museli ten dluh platit doživotně, a ještě případně by musel přecházet na potomky - podobně jako u normálního zadlužení, čímž by se ovšem roztočila dluhová spirála, ze které by opět - kromě bank a exekutorů - nikdo nic neměl.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.