Podle předběžných výsledků prvního kola chorvatských prezidentských voleb, které po sečtení 99,45 % volebních okrsků krátce po půlnoci oznámila chorvatská Státní volební komise, získal Ivo Josipović 32,44 % a Milan Bandić 14,84 % hlasů. Oba tak postoupili do druhého kola, které se uskuteční v neděli 10. ledna 2010.

Na dalších místech se dle předběžných výsledků umístili kandidát vládnoucího Chorvatského demokratického společenství (HDZ) Andrija Hebrang (12,01 %), prezident Chorvatské obchodní komory Nadan Vidošević (11,33 %), kandidátka proevropské Chorvatské národní strany — liberálních demokratů Vesna Pusić (7,25 %) a nezávislý kandidát a exministr školství Dragan Primorac (5,93 %). Žádný ze zbývajících šesti kandidátů nezískal více než pět procent hlasů.

Poslanec Sociálnědemokratické strany Chorvatska (SDP) Ivo Josipović se narodil v Záhřebu v roce 1957, je profesorem právnické fakulty záhřebské univerzity a hudebním skladatelem. Od roku 1980 byl členem Svazu komunistů Chorvatska (vlivnější obdoby Komunistické strany Slovenska v našem kontextu), na počátku devadesátých let se podílel na jeho transformaci do podoby dnešní sociální demokracie.

Ve svém politickém programu Ivo Josipović akcentuje především boj proti korupci a organizovanému zločinu. V tom smyslu chce reformovat také tajné služby a usilovat o posílení občanské a odborné kontroly jak nad tajnými službami, tak i nad armádou.

Část programu věnuje specifickým otázkám souvisejícím s jugoslávskou občanskou válkou z první poloviny devadesátých let. Chce například odtajnit seznam obránců vlasti z té doby, aby bylo možné odlišit ty, „kteří pro Chorvatsko umírali v zákopech“, od těch, „kdo bojiště ani neviděli“.

V pátém bodu svého programu Josipović píše, že vstup do Evropské unie je hlavním zahraničně-politickým cílem Chorvatska. V programu se věnuje otázkám sociálního zabezpečení a ekonomické krizi.

Z historických důvodů souvisejících s druhou světovou válkou v jeho programu nacházíme antifašismus „ne výhradně jako ideologii, ale především jako výlučně civilizační hodnotu“. Antifašisty dnes podle Josipoviće jsou „bojovníci proti homofobii, sexismu, rasismu, úzkoprsému nacionalismu stejně jako bojovníci za svobodu slova, svobodu shromažďování a právo na protest“.

Milan Bandić se narodil v roce 1955 v malém městečku na jihu Bosny a Hercegoviny a stejně jako Josipović byl i on členem Svazu komunistů Chorvatska. Od počátku devadesátých let byl členem Sociální demokracie Chorvatska a od roku 2000 až do minulého měsíce starostou Záhřebu. Když 5. listopadu oznámil svou kandidaturu na prezidenta, byl ze strany obratem vyloučen.

Třetím chorvatským prezidentem by se mohl stát díky národněji pojaté kampani. Podle chorvatských médií už v prvním kole voleb získal podporu 20—30 % voličů Chorvatského demokratického společenství.

Dá se také očekávat jeho podpora ze strany zahraničních Chorvatů. Mimo jiné i proto Bandić ve svém programu akcentuje regionální politiky. Pro Chorvaty v Bosně a Hercegovině například v rámci sousední země požaduje samostatnou správní jednotku.

Mezi zajímavosti voleb patří očekávané vítězství Milana Bandiće mezi chorvatskými voliči v Bosně a Hercegovině. Bandić zde získal 57,19 % z odevzdaných hlasů. Ivo Josipović v Bosně a Hercegovině zcela propadl, porazil ale Milana Bandiće poměrem 34,57 % k 15,64 % hlasů v „jeho“ Záhřebu.

Hlavním poraženým chorvatských prezidentských voleb se stal kandidát vládní HDZ Andrija Hebrang. Pro tuto stranu se tím otevírá otázka, koho podpořit ve druhém kole voleb.

Další informace:

HRT Sraz Josipovića i Bandića

HRT U BiH najviše glasova Bandiću

RTS Јосиповић и Бандић у другом кругу