Chci přispět X

Český technologický optimismus

Češi z nového průzkumu Eurobarometru vyšli jako národ s mimořádně pevnou vírou v technologie, ochotou delegovat rozhodování na odborníky a důvěrou ve zodpovědnost průmyslu. To vše při pouze průměrných znalostech daných technologií a podprůměrné ochotě riskovat vlastní kůži a přijmout osobní zodpovědnost.

Pozoruhodný výzkum veřejného mínění publikoval v říjnu Eurobarometr. V prvním plánu se sice zaměřuje na biotechnologie, ale při zkoumání toho, jak jsou jim občané naklonění, je porovnává s několika dalšími moderními obory. Sem zahrnuje informační technologie, kosmický výzkum, větrnou, solární a jadernou energetiku, nanotechnologie a neurokognitivní zdokonalování mozkové činnosti.

Kromě zmapování současné situace používá Eurobarometr i časové řady, což umožňuje srovnávat vývoj postojů veřejnosti k jednotlivým oblastem za uplynulých dvacet let. Snad nejzajímavější je pak sledovat rozdíly v převažujících názorech mezi obyvateli jednotlivých evropských států.

Optimismus vůči jednotlivým oborům zjišťoval výzkum položením otázky, zda si tázaný myslí, že daná technologie v příštích dvaceti letech zlepší jejich život, nebo zda spíš povede k horšímu.

Zdá se, že v uplynulé dekádě zůstal optimismus vůči biotechnologiím na stejné úrovni (53 %), zato narostl počet lidí, kteří si myslí, že naší situaci uškodí. Z biotechnologií mají obzvláště nízkou a v čase klesající podporu geneticky manipulované potraviny (27 % pro v roce 2005 a 23 % pro v roce 2010; 57 % proti před pěti lety a 61 % proti dnes).

Ze zkoumaných technologií chovají lidé největší naději v solární energetiku, kterou považuje za užitečnou 87 % respondentů, zatímco jen 4 % obyvatel si myslí, že škodí (5 % má neutrální postoj a 4 % nemají názor). V závěsu za slunečními jsou elektrárny větrné, které se těší podpoře 84 % lidí (4 % ji mají za špatnou). Třetím oborem s největší podporou jsou výpočetní a informační technologie (podpora 77 %, odpor 11 %).

Jako zdaleka nejkontroverznější a nejméně oblíbená vyšla z výzkumu jaderná energetika – ačkoliv je na ní zvláštní už to, že ve srovnání s ostatními posuzovanými obory nejde o novou, ale více než půlstoletí starou technologii. Podporuje ji 39 % dotázaných, stejné procento ji odmítá, 10 % lidí nemá vyhraněný postoj a dalších 13 % neví. Viz též následující graf:



Celkově jsou novým technologiím nejvíce naklonění obyvatelé Norska, Estonska, Finska, České republiky, Dánska a Slovenska. Naopak největší skepsi naměřil výzkum v Rakousku, Švýcarsku, Slovinsku, Řecku, Chorvatsku – a velice překvapivě v Německu, které je tradičním tahounem technologických inovací. Zajímavé je zjištění, že míra technologického optimismu prakticky nezávisí na náboženské víře nebo na typu náboženského vyznání.

Česká republika – často spolu se Slovenskem a dalšími státy východního bloku – se v Evropě jeví jako ostrůvek mimořádného nadšení pro nové technologie. Týká se to nejen jaderné energetiky, kde je míra optimismu na úrovni 58 % nejvyšší v celé Evropě, ale i dalších potenciálně rizikových oborů. Kupříkladu v oblasti geneticky manipulovaných potravin je naše podpora ve výši 41 % druhá nejvyšší hned za Velkou Británií a dvojnásobná oproti průměru EU27.

Naše vlast se v průzkumu dostala na první příčku v celé Evropě také v podpoře potravin z klonovaných zvířat. Biotechnologickému průmyslu celkově důvěřují z celé Evropy nejvíce Slováci (78 %) a Češi (76 %) – přitom v míře znalosti této problematiky patří k průměru. Když to trochu vyhrotíme, lze říci, že vynikáme v poskytování neinformovaného souhlasu.

V poněkud paradoxním kontrastu s obecně větším optimismem vůči biotechnologiím jsou občané východní Evropy nejméně ochotni poskytovat osobní vzorky do biobank. Přitom na otázku, zda mají na tento obor dohlížet nezávislé instituce, nebo se má regulovat sám, mu východoevropané projevují velkorysou důvěru, když nejméně z Evropanů vyžadují nezávislý dozor.

Další otázky se týkaly toho, zda mají o biotechnologiích rozhodovat experti nebo veřejnost a zda se má klást větší důraz na pragmatický přístup nebo etické a morální ohledy. Ukazuje se, že polovina Evropanů je ochotná delegovat na vědce a rozhodovat podle pragmatických kritérií, zatímco čtvrtina chce mít na rozhodování podíl a upřednostňuje etický pohled.

Největší ochotu delegovat rozhodnutí mají opět Češi, spolu s Finy a Nizozemci (shodně 77 %), rozhodovat sami chtějí především Němci, Rakušané a Bulhaři.

Fakt, že z hlediska technologického optimismu jsou Češi a Slováci na čele Evropy spolu se Skandinávií, mne překvapil. Podezření, že jde o velmi nesourodou skupinu, se potvrdí u otázky, zda problém klimatických změn vyřeší spíše technologie, nebo změny životního stylu. Zde drtivá většina (84 %) technologiím příznivých Finů a Dánů volí druhou možnost, což můžeme patrně označit za projev osobní zodpovědnosti. Naopak měnit životní styl se nechce lidem zejména v nových členských zemích: vedle Lotyšska a Malty jsou to opět Češi a Slováci, kdo nejvíce podporují tezi, že klimatické změny zvládneme pomocí technologií.

Když shrnu, co jsem si z prolistování studie Eurobarometru odnesl: Češi z něj vyšli jako národ s mimořádnou vírou v technologie, ochotou delegovat rozhodování na odborníky a důvěrou ve zodpovědnost průmyslu. To vše při pouze průměrných znalostech daných technologií a podprůměrné ochotě riskovat vlastní kůži a přijmout osobní zodpovědnost.

Můžeme si klást otázky, jaké to má příčiny. Jednou z rozhodujících bude převaha technického a přírodovědného vzdělání nad humanitními obory. Snaha vlády reformovat školství tak, aby ještě více vycházelo vstříc pragmatickým zájmům průmyslu a byznysu, se z tohoto pohledu jeví jako krajně znepokojivá.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.