Britští studenti se vzbouřili proti školnému, vtrhli i do sídla konzervativců

Petr Jedlička

Středeční protest několika desítek tisíc studentů přerostl v radikální přímou akci. Dvě stovky demonstrantů vpadly do sídla Konzervativní strany a menší část z nich jej několik hodin okupovala. Policie získala plnou kontrolu nad situací až v průběhu večera.

V dlouho nevídanou bouři přerostl ve středu studentský pochod Londýnem, jenž byl zorganizován na protest proti kabinetní reformě školství. Velká skupina radikálních demonstrantů vzala v půl třetí odpoledne útokem sídlo Konzervativní strany ve Westminsteru, k němuž se odchýlila od plánované trasy průvodu.

Podle posledních zpráv vtrhly do budovy původně dvě stovky protestujících, většina se ale po několika desítkách minut vrátila ven. Asi jen dvacet či třicet z nich vybudovalo na schodech ve foyer provizorní barikádu z nábytku a proniklo na střechu. Přibližně tisícový dav současně rozdělal před budovou dva velké ohně a zasypal přítomné policisty vejci.

Před sedmou hodinou večerní vytlačily policejní posily dav z prostoru před sídlem směrem k řece.

Okolo půl osmé středoevropského času dorazilo k budově sedm policejních dodávek. Zvláštní oddíly vnikly dle očitých svědků dovnitř, ale oproti původním zprávám zřejmě nenarazily na žádný odpor.

Není doposud jasné, kolik studentů v sídle Conservative Party vlastně zůstalo. Dle zpráv z desáté hodiny lze usuzovat, že s pokročilým večerem získala policie nad budovou plnou kontrolu a zůstavší demonstranty už jenom vyslýchala.

Kolem budovy se od pozdního odpoledne vytvořil kordon policistů, za nějž nebyli vpuštěni ani novináři, ani kdokoliv jiný.

Řady demonstrantů vytlačených k řece po deváté hodině večerní výrazně prořídly. Zájemce začaly pořádkové síly propouštět po malých skupinkách domů.

Mluvčí policejního štábu odpovědného za situaci kolem půl desáté uvedl, že přivolané jednotky zadržely pětatřicet lidí. Měli se dopustit různých forem kriminálního jednání, většinou poškozování cizího majetku.

Podle reportéra listu The Guardian Matthewa Taylora se na blízkém Parliament Square zároveň shromáždila skupina studentů s dekami, stany a spacími pytli, kteří zde chtěli přečkat noc. Krátce po deváté hodině je ale obklopil početný oddíl, jehož velitel vyjednal se studenty odchod.

Jedna z demonstrantek, které se v pozdním odpoledni podařilo proniknout policejními kordony, odmítla pro deník Guardian dohady, že útok nevedli studenti, ale levicoví radikálové. „Jsou tam dva starší muži, kteří vypadají jako anarchisté ze staré školy. Jinak jsou v budově jenom studenti,“ uvedla doslova.

„Tohle jsme nechtěli“

Protestního průvodu se původně zúčastnilo až padesát tisíc lidí. Britští reportéři připomínají, že tato většina se do akce u sídla toryů nezapojila.

„Tohle jsme nechtěli,“ řekl agentuře předseda britských studentských odborů (NUS) Aaron Porter. „Někteří zneužili poklidný protest k projevům násilí a my to považujeme za opovrženíhodné.“

Právě NUS protestní pochod organizovaly. Podle informací BBC svezlo protestující několik stovek autobusů z celé Anglie a Walesu.

Podle komentáře britské agentury byl útok na budovu překvapením pro všechny. Na celý průvod dohlíželo jen 225 policistů bez výzbroje, a když se dav přiblížil k sídlu, neměli mu jak bránit. Najatá bezpečnostní agentura se ihned po útoku stáhla do pater, ve kterých zůstalo několik funkcionářů strany. V rozporu s původními zprávami ochránci objektu neutekli, ale zprostředkovali evakuaci funkcionářů bočními východy.

První těžkooděnci dorazili až kolem čtvrté středoevropského času.

Během útoku na sídlo Conservative Party bylo rozbito několik oken a skleněných stěn. Ve vstupní místnosti zničili útočníci stůl, sedačku a bezpečnostní kameru. Další škody nejsou prozatím hlášeny. Mluvčí metropolitní policie potvrdili zprávu, že celkem čtrnáct lidí bylo se zraněními převezeno do nemocnice.

Mezi zraněnými jsou údajně jak demonstranti, tak policisté.

Mluvčí odborového svazu městských policistů označil ve večerním prohlášení protest za jasné varování vládě, aby neškrtala v policejních rozpočtech.

Proč se protestovalo?

Učitele a studenty přiměl k protestu nesouhlas s reformou vyššího vzdělávání, kterou minulý týden představil ministr pro univerzity a vědu David Willets. Podle tematických vyjádření pro média jim vadí zejména ztrojnásobení povoleného školného a také škrty v dotacích univerzitám.

Hranice povolených poplatků za studium je nyní stanovena na tři tisíce liber ročně. Vláda Davida Camerona ji plánuje od roku 2012 zvýšit na devět tisíc, tj. 270 tisíc korun za každý rok.

Do uvedené hranice si mohou univerzity určit výši školného samy teoreticky tak nemusí vybírat vůbec nic. Kabinet se ale zároveň chystá seškrtat dotace vyššímu vzdělávání o čtyřicet procent a radikálně omezit počet grantových programů. Školy tak budou nuceny výpadek kompenzovat.

Většina zbylých dotací má navíc směřovat do přírodovědných disciplín a technických specializací.

Nový způsob vybírání poplatků by měl dle kabinetu vytvořit v britském vysokém školství tržní prostředí tak, aby nejkonkurenceschopnější a nejlepší univerzity mohly svým studentům účtovat vyšší školné. V druhém sledu poté budou méně kvalitní vzdělávací instituce, které budou lákat nižší cenou.

Reformu nicméně doposud neschválil parlament. V tom má sice vláda pohodlnou většinu, jenomže poslanci menší z koaličních stran Liberálních demokratů dali před volbami studentským odborům explicitní slib, že případné zvýšení školného nepodpoří.

Část z nich již oznámila, že slibu dostojí a bude hlasovat proti vlastní vládě. Studentské odbory se nyní snaží přesvědčit zbytek.

Zátěž na celý život

Pokud parlament reformu přeci jen schválí, bude se školné vybírat v odloženém režimu absolventi jej mají splácet až poté, co dosáhnou platu jednadvaceti tisíc liber (necelých šesti set tisíc korun) ročně, a to odvodem devíti procent z toho, co vydělají nad uvedenou částku každý rok.

Kritikové reformy ale namítají, že velká část absolventů této platové hranice nikdy nedosáhne, a ponese celý život ohromný dluh. Ten jí znemožní například získat výhodnější hypotéku na bydlení.

Školné by se i nadále nemělo vybírat na univerzitách ve Skotsku, kde je dík národní autonomii studium stále bezplatné. Místní vláda jej dotuje ze zisků z těžby ropy z mořského dna.

Reformu naopak přivítalo vedení elitních univerzit jako Cambridge či Oxford. Podle deníku Guardian ale přijelo na středeční demonstraci i několik stovek studentů a učitelů z těchto škol.

Na serveru YouTube se během večera objevilo ne moc kvalitní, ale ilustrativní video z průběhu celého incidentu. Hudební doprovod byl součástí nahrávky.

    Diskuse
    FJ
    November 11, 2010 v 11.51
    No teda....
    Myslím, že naši studenti už by taky měli přemýšlet, jak zareagují na školné. Ne vše za ně budou moci platit rodiče a než se nadějí půjdou beznadějně do důchodu a ten taky nebude.
    November 13, 2010 v 21.49
    Odkaz Davida Lobpreise
    Vysoká škola webdesignu? Není lepší hamburgerová univerzita?
    https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Hamburger_University
    November 14, 2010 v 7.20
    @Honza Macháček
    Ten odkaz měl poukázat spíš na snahu po analýze hodnoty (ceny) vysokoškolského vzdělání. Zejména ve srovnání s kratšími (a levnějšími) kurzy.