Všechno to do sebe zapadá

Číňané se chovají, jako by byli pány světa, protože jim to mezinárodní společenství umožňuje.

Olga2

Olga Lomová

26.12.2009 10:00

Charter08anniversary

Na setkání k prvnímu výročí vzniku Charty 08 Liou Siao-po chyběl a Wen Tia-pao nepřišel. Foto Internet

Premiér Wen Ťia-pao potopil kodaňskou konferenci o změnách klimatu, soud v Pekingu 25. prosince odsoudil k jedenácti letům Dr. Liou Siao-poa za spoluautorství Charty 08, Čínská lidová republika zaznamenává i letos více než osmiprocentní hospodářský růst a proslulý britský investor a šéf Fidelity International Anthony Bolton, který původně hodlal odejít do důchodu, rozjíždí nový čínský fond – podle jeho slov „příležitost desetiletí“.

Mimo to 1. listopadu nad částí severní Číny včetně Pekingu bylo za pomoci jodidu stříbrného vystřelovaného do mraků (tzv. cloud seeding) vyvoláno jedenáctihodinové sněžení, jaké v této oblasti s chronickým nedostatkem vláhy již deset let nepamatují.

Po zveřejnění přímého svědectví Marka Lynase, účastníka závěrečných uzavřených jednání v Kodani, již nemůže být pochyb o tom, že právě ČLR má největší vinu na krachu konference OSN o změnách klimatu. Z Lynasových slov vyplývá, že premiér Wen Ťia-pao si dal záležet jedině na tom, aby ponížil amerického prezidenta a zároveň aby vytvořil dojem, že za neúspěch jednání mohou bohaté západní státy.

Z oficiálních čínských zpráv je zřejmé, jak důležité pro delegaci vedenou Wen Ťia-paoem bylo vytvořit dojem, že Čína je mocným ochráncem rozvojových zemí. Jeden čínský komentátor dokonce připomněl Mao Ce-tungovu doktrínu tří světů z r. 1974 a v Kodani prý premiér Wen Ťia-pao na ni navázal.

A ještě jednomu tématu věnovala Čína mimořádnou pozornost v souvislosti s kodaňskou konferencí – Taiwanu. Vynutila si nejen to, že Taiwan nedostal statut pozorovatele, za což se přimlouvala Kanada a další státy s poukazem na to, že Taiwan příkladným způsobem prosazuje opatření na ochranu klimatu a zároveň patří mezi nejohroženější ostrovní státy. Pod nátlakem Číny se delegace taiwanské vládní agentury pro životní prostředí nakonec musela registrovat jako nevládní organizace a organizátoři pak navíc jako zemi jejího původu uvedli ČLR.

Z výše uvedeného vyplývá, že čínská účast v Kodani měla především politické cíle, které s ochranou klimatu nesouvisejí – představit sebe samu jako velmoc, která rozhoduje o celosvětových otázkách, je vůdcem rozvojových zemí a je na ni krátký i prezident Spojených států. Čínský premiér si bezpochyby mohl dovolit aroganci především kvůli hospodářskému růstu své země, o němž se od počátku roku hovoří jako o záchraně před důsledky krize.

Je logické, že Liou Siao-po dostal jedenáct let. Byl odsouzen jako představitel skupiny, která vypracovala Chartu 08 coby obsáhlý program nenásilné proměny Číny v demokratickou zemi s vládou zákona; čínské vedení rozsudkem dalo najevo, že o žádných politických reformách neuvažuje a i nadále hodlá využívat výhod, které autoritářský režim poskytuje při získávání velmocenského postavení.

O výhodách autoritářského státu – tentokrát pro kapitalistické podnikání – hovořil koncem listopadu v rozhovoru pro Wall Street Journal překvapivě otevřeně i finančník Anthony Bolton. Čínské hospodářství, konkrétně jeho státní a polostátní firmy, má podle něj mnohem větší potenciál k dalšímu dynamickému růstu než Indie nebo Indonésie, kde prý věci komplikuje demokratické zřízení a není tam tak snadné něčeho dosáhnout. Diplomaticky pak dodává, že čínský politický systém má “své výhody i nevýhody“.

Po skončení kodaňské konference se komentátoři přeli, kdo je největším viníkem jejího neúspěchu. Obávám se, že strůjcem neúspěchu je sice Čína, ale svůj díl viny mají i západní státy, když od sebe oddělují zisky podnikatelů ze svých zemí na jedné straně a lidská práva (či právo Taiwanu na existenci) na straně druhé.

Jednání Číny je přitom logické a snadno předvídatelné. Čínská vláda nemá důvod zavazovat se k opatřením na obranu klimatu, která zpomalí tempo hospodářského růstu země a oslabí její mocenské pozice, a to jen proto, aby zachránila například necelých 360 000 obyvatel Malediv před ztrátou domova.

Není to jen sobectví, čínští politici žijí ve víře, že člověk může poručit větru dešti a problémy vyvolané změnami klimatu lze vyřešit technickými prostředky. Ve své zemi třeba bojem proti suchu střelbou do mraků. Do mraků se v Pekingu poprvé masivně střílelo loni během olympiády, tenkrát proto, aby na sportovce nepršelo, vzpomínáte?


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Neděle, 27.Prosince 2009, 06:09:30

Bezděčně se člověku vybavuje Wittfogelova teorie orientálních despocií, kdy autoritativní státní byrokracie (samozřejmě vedle zdanění a potírání banditismu) sloužila budování a udržování velkých vodohospodářských systémů.
O Číně toho víme hanebně málo a tak doufám, že budete psát častěji. Děkuji za velice dobrý a kompaktní článek.

Milan Štěpánský - Praha 4 - Modřany

Pondělí, 28.Prosince 2009, 18:09:53

Také mě potěšilo objevení se dokonale erudované sinoložky Olgy Lomové známé ze starých Literárek na této publicistické platformě. Jak je dokládáno v jejím článku o postojích čínské delegace na kodaňském summitu s příznačnými konsekvencemi - je to pravé komunistické a navíc opřené o krizí ještě posílenou velmocenskou strukturu. Jak se konečně však v odezvu uzpůsobí evropská zahraniční politika vůči Číně - teď v poněkud efektivnějším organizačním uspořádání? Budou nadále stejně zastiňovat české až evropské hospodářské zájmy v čínském subsvětě nejen étos lidských práv (atd.), ale nyní už i existenční problémy lidských komunit na planetě?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.