Vláda asi podpoří návrh na uznání protikomunistického odboje

Senátní návrh zákona o uznání protikomunistického odboje vzbudil v době jeho projednávání řadu kritických reakcí. Ve středu by měla návrh projednávat vláda, která jej pravděpodobně podpoří. Definitivně o návrhu rozhodne Parlament.

Vláda patrně podpoří senátní návrh zákona o uznání protikomunistického odboje. Předloha má umožnit aktivním účastníkům třetího odboje získat postavení válečných veteránů. Senát ji schválil navzdory kritice levicových zákonodárců, podle nichž jde o další pokus o politický výklad dějin. Kabinet návrh projedná ve středu, definitivně o návrhu rozhodne Parlament.

V době, kdy byl projednáván návrh v Senátu, vzbudil řadu kritických ohlasů. Ve svých projevech se proti návrhu zákona vyslovili i někteří senátoři. Petr Pithart například mimo jiné uvedl:

„Ve svobodném státě žádná politická autorita nemá právo definovat formou zákonů pravdu o minulosti, a omezovat tak nejen historiky, ale vůbec kohokoliv ve svobodném bádání a souzení minulosti.“

„Vláda považuje potvrzení legitimity protikomunistického odboje a odporu proti komunistickému režimu formou zákona za potřebné k důslednému vyrovnání se s komunistickým režimem," uvádí se v návrhu stanoviska kabinetu na webu.

Senátní předloha počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry svého zapojení nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě kladného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů. Účastníci třetího odboje by postavení válečných veteránů mohli získat stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války, ne jako vojáci.

Vláda v návrhu stanoviska upozorňuje na některé nejasnosti zákona, které by bylo potřeba při projednávání ve Sněmovně odstranit. Ze zákona například vyplývá, že osvědčení by mělo mít charakter správního rozhodnutí, nikoliv deklaratorního aktu, proto by se měl upřesnit postup ministerstva i ústavu. Předloha by také neměla obsahovat neurčité pojmy, které by mohly ústavu ztížit přezkum dokladů k vydání osvědčení.

Senátní návrh kritizuje mimo jiné i novinář Petr Uhl, který již dříve Deníku Referendum sdělil, že sice souhlasí s uznáním protikomunistického odporu. „I když v mých očích to nebyl odpor proti komunismu, ale odpor proti diktatuře a v 50. letech odpor proti státnímu teroru. Sám jsem byl za takový nenásilný odpor devět let vězněn,“ uvedl pro Deník Referendum Petr Uhl.

Protikomunistický odboj ale podle něj neexistoval. „Oficiální nebo jednotné uznání odporu či odboje, zejména pak zákonem, je právní nesmysl. A je to cesta k nějakému novému totalitarismu,“ uzavřel Petr Uhl.

K senátnímu návrhu zákona se v minulosti pro Deník Referendum vyjádřil i filozof Erazim Kohák, který se domnívá, že každá legitimizace násilí v míru ohrožuje právní základ občanského soužití, podle něj bychom o odboji mohli hovořit, kdyby tehdy vypukla válka a takové akce představovaly pokus o posílení úsilí druhé strany, ne však v míru.

„Samozřejmě při posuzování jednotlivých činů má soud morální povinnost vzít v potaz všechny okolnosti a především založit svůj rozsudek na tehdy platných zákonech jen potud, pokud tyto zákony nebyly v rozporu s Listinou práv a svobod,“ uvedl Kohák a dodal, že legitimizovat násilí zpětně s odvoláním na politické přesvědčení nepovažuje za slučitelné s demokratickým soužitím.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.