Celkem 308 poslanců dolní komory německého parlamentu se při čtvrtečním hlasování vyslovilo pro vládní plán na revitalizaci a prodloužení životnosti sedmnácti jaderných elektráren v průměru o dvanáct let. Samo hlasování ovšem provázely velké demonstrace a ani kabinetní koalice křesťanských a liberálních demokratů (CDU/CSU a FDP), jež drží v Bundestagu 332 mandáty, nehlasovala jednotně. Plán musí navíc schválit ještě horní komora (Bundesrat), v níž jsou členové vládních stran od května v menšině.

Podle komentátorů je možné, že se kabinet Angely Merkelové pokusí Bundesrat obejít. V takovém případě chce ale opozice předložit celou věc ústavnímu soudu.

Kancléřka záměr obhajuje argumentem, že energetické potřeby německé ekonomiky stále rostou, a proto není možné naplnit závazek vlády Gerharda Schrödera z roku 2000. Ten počítal s postupným odstavováním jaderných elektráren do roku 2020, respektive 2022.

Dle nově přijaté koncepce by měl být poslední jaderný reaktor vypnut přibližně v polovině třicátých let. Podle některých kritiků by se ale jaderné lobby mohlo podařit prosazení dalších odkladů.

Odpůrci rozhodnutí navíc obviňují Merkelovou, že podlehla tlaku lobbistických skupin velkých energetických koncernů, které na nutné revitalizaci vydělají miliardy eur na úkor malých firem, specializovaných na alternativní energetiku.

Pro a proti

Podle kancléřky nejsou alternativní energetické zdroje zatím na takové technologické úrovni, aby mohly jádro plně nahradit. Také při parlamentní rozpravě zástupci vlády uvedli, že odklad naplnění závazku poskytne zeleným technologiím dostatek času na potřebný rozvoj.

Odpůrci jaderné energetiky ale vládní argument zpochybňují. Podle nich naopak odklad technologický pokrok ohrozí, jelikož ustane dosavadní tlak na příslušné investice a výzkum. Německá média zároveň upozorňují na zákulisní povahu nových dohod s energetickými koncerny a dále nedořešenost otázky likvidace vyhořelého paliva.

Z lavic obsazených poslanci německé sociální demokracie (SPD) byla při jednání též slyšet kritika sociálních důsledků, které rozhodnutí způsobí. Podle předsedy SPD Sigmara Gabriela vláda podlézá „čtyřem energetickým dinosaurům“ — Eonu, RWE, EnBW a Vattenfallu, kteří jediní na plánu získají. Tratit bude dle Gabriela naopak celé Německo, protože koncepce ohrožuje nejen tisíce míst, která v oblasti zelené energetiky vznikla, ale i na tři sta tisíc dalších, jež měla původní záměry přinést.

„Rozdělujete společnost tam, kde se již jednou sjednotila,“ uvedl v rozpravě Gabriel.

Vláda nicméně trvá na obecné prospěšnosti svého rozhodnutí a dušuje se, že je v zásadě ekologické. „Plán je součástí širší koncepce, dle které bude Německo v roce 2050 vyrábět z alternativních zdrojů osmdesát procent energetické produkce,“ řekl zahraničním novinářům Norbert Röttgen, ministr životního prostředí za CDU.

Zelení mobilizují

Jednání Bundestagu předcházelo několik protestů a přímých akcí, které podnikla různá ekologická sdružení. Již ráno demonstrovala velká skupina lidí před berlínským sídlem kancléřčiny CDU. Aktivisté Greenpeace následně vyšplhali na skleněnou střechu parlamentní budovy a rozvinuli tematický transparent.

U budovy Bundestagu se také v průběhu dopoledne sešlo na dva tisíce lidí, kteří ji obepnuli protestním řetězem ze svých těl.

Mezi politickými stranami se vůči vládnímu plánu nejhlasitěji vymezuje Bündnis 90/Die Grünen — německá strana zelených. Její poslanci dorazili na čtvrteční jednání v černých oblecích a s odznaky se žlutým „X“ na znamení zásadního nesouhlasu, přičemž v následné debatě vznesli celkově sedmadvacet zákonných připomínek.

Němečtí zelení již na konci léta vyzvali celé protiatomové hnutí k protestní kampani s cílem vládní plán zastavit. Kancléřce přitom slíbili „horký podzim“. Dosud největší tematická demonstrace proběhla 18. září v Berlíně. Její část je zachycena v úvodním klipu.

Kromě občanských organizací již zelené podpořilo i padesát německých měst, která dle listu Der Spiegel investovala do nákupu alternativních zdrojů v minulých letech na šest miliard eur.

Jaderná energie dnes tvoří asi čtvrtinu německé produkce elektřiny, obnovitelné zdroje patnáct procent. Zbytek pochází z fosilních paliv jako je uhlí nebo plyn.

Další informace:

Deutsche Welle German parliament passes law to extend use of nuclear power

Der Spiegel German Parliament Extends Nuclear Plant Lifespans

The Local — Germany Vote to extend nuclear power sparks protests