Železnice by měla sloužit lidem

K železniční dopravě se novináři i laická veřejnost rádi vyjadřují. Bez konkrétních znalostí se však pouze staví pro, anebo proti železnici. V ustálených schématech se však ztrácí snaha o funkčnost tohoto způsobu dopravy.

Někdy mám pocit, že v českých médiích existují tři témata, o kterých nedokáží psát objektivně. Nazývají se Polsko, Venezuela a železniční doprava. Tématům Polska a Venezuely se nebudu ve větší míře věnovat, zde neobjektivita českých médií vzniká z velké části v návaznosti na přístupy obecně rozšířené v zahraničí. Samozřejmě, v českém prostředí je „obohacena" naprosto nesmyslným přirovnáváním tamních subjektů k některým českým, ale to je jediný, i když podstatný rozdíl.

Oproti tomu neobjektivní psaní o železnici je spíše věcí vnitrostátního charakteru, nesmysly se většinou šíří titul od titulu a často jejich šíření napomáhají samotní železniční dopravci, konkrétních příkladů bych mohl uvést mnoho, nejkřiklavější byl případ RT Expres, kdy podnikatelé v oblasti železniční dopravy do poslední chvíle udržovali veřejnost v domnění, že skutečně vyjedou se svými expresními vlaky, ačkoli neměli ani vhodná vozidla, ani dostatek personálu.

Jednou ze stránek neobjektivního informování o železniční dopravě je popisování železnice jako takové trochu větší hračky, která je pro hospodářský život a bezpečnost země zcela nepotřebná, ale přežívá, protože je v populaci příliš mnoho lidí, kterým se líbí a chtějí si s ní hrát. Do jisté míry se o to přičinili i dva významní podnikatelé, kteří do oblasti železniční dopravy vstoupili až v době, kdy již uspěli v jiných oborech, a sami to zdůvodnili svým dětským sněním, konkrétně Warren Bouffet a Radim Jančura.

Ostatně, pokud jde o jízdy historických vlaků, informují média zásadně v dobrém, a přečíst si kritický článek na toto téma je v celoplošných médiích prakticky nemožné, i když ti, kteří se na podobných akcích pohybují, vědí, že by jistě bylo co kritizovat.

Jakmile jde o praktické využití železnice, zvláště v osobní dopravě, to už články často tak milé nejsou. V takovém případě se největší hračka mění ve zlou černou díru, která požírá peníze daňových poplatníků bez ohledu na to, zda ji využívají, a zvláště ožebračuje ty, kteří pravidelnými vlaky, zvláště dominantního dopravce České dráhy a. s., stále jezdí. Nebýt ministra Víta Bárty, ke kterému bych měl jinak mnoho výtek, dodnes by se veřejně nemluvilo o tom, že v nákladní dopravě jsou podmínky nastaveny nepřiměřeně výhodně pro silniční dopravce, což vede k poškozování silnic a dálnic v míře mnohem větší než sebeintenzivnější osobní doprava.

Ondřej Vaculík v Deníku Referendum napsal: „Kdo jezdí v pohodlném autě, jež si pořídil podle své libosti, už nikdy nepřesedne do erárního vlaku, i kdyby tento létal. Naopak pro nás, kteří vlakem jezdíme, není čtvrthodina tak rozhodující, i když jezdíme třeba denně." Touto svou formulací existující mediální stereotypy dále posílil. Jistěže se najdou lidé, kteří by vlakem nejezdili v žádném případě, ale nejsou to všichni majitelé osobních automobilů, ani většina. Ostatně stejně tak by bylo možné napsat, že přestavbou a napřimováním silnic mizí romantika starých alejí a že kdo chce cestovat skutečně rychle, má využít Pendolino nebo leteckou dopravu.

Ne pro každého je využití individuální automobilové dopravy z různých důvodů snadno dostupné, například pro nemožnost zaparkovat v cíli cesty a v budoucnosti také kvůli tzv. nízkoemisním zónám, které budou znamenat omezení pro majitele starších nebo terénních vozů. Pokud porovnáváme jízdní doby vlaků a autobusů, potom je relací, kde vyjde vlak rychleji, nemálo, problém je dnes spíše v tom, že cestujícím bez různých slev nedokáží České dráhy a. s. (nikoli železniční dopravci obecně) nabídnout přijatelnou cenu jízdného.

Skutečně není možné provozovat současnou železniční síť proto, aby se v ní mohla určitá část populace, kterou baví jezdit vlakem, dobře vyžít. Pro tento účel se hodí takové tratě, na kterých byla již ukončena osobní a veřejná nákladní doprava nebo tam hraje pouze doplňkovou roli.

Železnicí jezdí mnoho lidí, kteří auto vlastní. Znám i autora zajímavých článků o železniční dopravě a vlastníka luxusního BMW v jedné osobě. U mnoha lidí, pokud zvažují, jaký dopravní prostředek použijí, hraje rychlost jistě významnou roli, neboť jsou časově velmi vytížení.

Nepravdivé a předpojaté články samozřejmě publikuje i opačná strana, tedy lidé, kteří by železnici nejraději zrušili, nebo ponechali pouze pro nákladní a příměstskou osobní dopravu. Typicky třeba v tomto článku, kde se tvrdí, že jezdit autem je ekologičtější nežli jezdit vlakem. Pro lidi s technickými znalostmi není třeba komentář a ostatním připomenu skutečnost, že autor porovnává nejvyšší možný příkon lokomotivy s ideální spotřebou osobního auta. To je zvlášť směšné v souvislosti s tím, že na železnici lze v mnohem větší míře využít setrvačnosti a lokomotivy jezdí na plný výkon vždy pouze zlomek jízdní doby (např. při rozjezdech nebo větších stoupáních). Však také autor dostal od diskutujících, na daném individuální dopravě silně nakloněném serveru, studenou sprchu.

Vytvářet zde nějaký ideový boj mezi kolejovou a silniční dopravou je nesmyslné, železnice by v takovém boji byla bez šance na vítězství. Česká republika potřebuje zdravou kooperaci všech druhů dopravy s tím, že role železniční dopravy by měla být rozhodně posílena. K tomu je však potřebná její údržba a v některých případech i modernizace spojená s přetrasováním. Zda a do jaké míry je potřebný konkrétně tunel před Plzní, o kterém píše Ondřej Vaculík v článku zde na Deníku Referendum, si netroufám posoudit.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

2004_se_spolchemii

Marian Páleník - Ústí nad Labem

Internalizace externalit apod. Pátek, 29.Října 2010, 19:16:25

Souhlasím, že se v médiích referuje o železnici jednostranně, některá klišé jsou asi nezničitelná. Když jste se ale v článku zmínil o tom, proč lidé (ne)jezdí vlakem / autem, dovolím si jednu poznámku.
Auto nemám a nikdy jsem neměl, neměl ho ani nikdo v naší rodině, když jsem tedy autem jel, buď stopem nebo jako víceméně náhodný spolujezdec, naopak ve vlacích (a na nádražích) jsem strávil velký kus svého života a po pravdě jsem motoristy nějak v lásce neměl.
Má (nová) přítelkyně je majitelkou automobilu a je to pro mne velmi zajímavá (nová) zkušenost. Ona snadnost a pohodlnost ježdění autem je, domnívám se, až ďábelsky návyková - návykovější než alkohol, málokdo si to ale připustí.
Kritérií, podle nichž lidé volí, jaký prostředek využít, je více. Nikoli jedinou, ale asi nejdůležitější je cena paliva. Obávám se, že dokud budou nafta a benzin skoro "zadarmo", nemá železnice moc šanci.
Druhou věcí je, že se železnice málo snaží. Když jí někdo ztrátu pokryje, co by se namáhala? Snaha zlepšit ono informování nulová, snaha přetáhnout lidi z aut do vlaků rovněž skoro nulová. České dráhy udělaly ve vztahu ke svým klientům opravdu OBROVSKÝ posun, obrovskou rezervu vidím ve snaze pochopit, proč lidé jezdí či nejezdí vlakem či autem.
Zkrátka, pokud se o železnici informuje neobjektivně, proč s tím železnice nic nedělá?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.