Bible alkoholiků na vlnách Vltavy

Jakub Vaníček

Venedikt Jerofejev ani dnes ještě není řazen mezi klasiky ruské poválečné literatury. A to i přesto, že jeho nejznámější text Moskva — Petuški zpáteční patří k tomu známějšímu, co v Rusku v závěru 20. století vyšlo. Četbu z této novely uvede Český rozhlas.

Český rozhlas 3 Vltava bude od 24. října pravidelně uvádět rozhlasovou četbu z novely ruského autora Venedikta Jerofejeva Moskva — Petuški zpáteční. V celkem pětidílném pokračování toto pozoruhodné dílo novodobé ruské literatury přečte herec Národního divadla moravskoslezského Tomáš Jirman.

Jerofejevova novela si svého času získala velkou pozornost čtenářů. Autor ji dokončil v samém závěru šedesátých let. O tři roky později byla publikována na stránkách izraelského almanachu Ami. V SSSR text samozřejmě vyjít nemohl — s nebývalou přímočarostí totiž zachycoval ne zrovna růžovou realitu komunistického Ruska. Prvního vydání v zemi vzniku se autor dočkal teprve v prosinci 1988, kdy Moskva — Petuški začala vycházet na pokračování v časopise Trezvosť i kultura. Ani toto pozdní vydání se neobešlo bez péče cenzorů — text vyšel bez vulgárních výrazů, a to i přesto že právě vulgarity se podílejí na estetické výjimečnosti tohoto díla.

Jerofejevův text byl do češtiny přeložen několikrát. Podle dramaturga rozhlasového čtení se s ním nejlépe vypořádal Leoš Suchařípa, jenž novelu přeložil pro účely dramatizace v HaDivadle.

Moskva — Petuški zpáteční bývá někdy označována za „bibli všech ruských alkoholiků“. Jerofejevovi však šlo o víc než jen o to zachytit jeden den ze života ruského jurodivého pijana. Do krátkého příběhu zakomponoval mnoho odkazů na ruské, sovětské a světové dějiny a asociačně je propojil s jinými uměleckými díly.

Venedikt Vasiljevič Jerofejev (1938—1990) prožil většinu svého dětství v dětském domově, jeho otec byl totiž neprávem vězněn za špionáž. Díky výbornému prospěchu byl přijat ke studiu filologie na Lomonosově univerzitě, později studoval i na pedagogických školách. Ani jednou však nemohl svá studia uzavřít — ze všech vzdělávacích ústavů byl vyloučen jako neponaučitelný absentér. Pracoval tedy jako topič, zedník, závozník nebo montážní dělník.

Své první dílo, nazvané Zápisky psychopata, Jerofejev napsal již ve svých sedmnácti letech. Dále byl autorem několika divadelních her nebo eseje věnovaného dalšímu nepříliš známému ruskému autorovi Vasiliji Rozanovovi — text nese název Vasilij Rozanov očima excentrika. Dále pak sestavil vlastní výbor z citátů Lenina (Moje malá leniniáda). Sporný je fragment románu Šostakovič, který byl Jerofejevovi údajně ukraden ve vlaku. Vzhledem k autorově náruživé potřebě mystifikace je tento fragment považován za podvrh.

V ostravském studiu pětidílnou četbu z překladu Leoše Suchařípy připravil režisér a zároveň autor úpravy Marek Pivovar.

Venedikt Jerofejev: Moskva — Petuški. Od 24. do 29. říina v 18:30 na ČRo 3 — Vltava.