Britské škrty: armáda 8 %, zahraničí 24 %, kultura 30 %

Britská koaliční vláda ve středu zveřejnila komplexní rozvrh úspor, jež mají ušetřit třiaosmdesát miliard liber ze státního rozpočtu. Jsou trochu mírnější než se očekávalo, přesto však jenom ve státní správě povedou k zániku půl milionu pracovních míst.

(rbs)

21.10.2010 19:00

Aktualizováno: 22.10.2010 03:29

A1

Premiér Cameron (zde na podstavci) i George Osborne se hájí argumentem nevyhnutelnosti. Alternativní možnosti ale existují vždycky. Foto Andrew Parson

Britská vláda představila sérii nejtvrdších úsporných opatření za několik desetiletí. Slibuje si od nich, že ulehčí státnímu rozpočtu po příští čtyři roky o devatenáct procent. Ministr financí a hospodářství George Osborne přímo při středeční prezentaci prohlásil, že v důsledku škrtů bude zrušeno na půl milionu pracovních míst ve státní správě.

Úsporná opatření se výrazně dotknou také poměrně rozsáhlého systému sociálních dávek a v roce 2020 zvýší minimální věk pro odchod do důchodu na šesedeát šest let. Osborne uvedl, že úspora třiaosmdesáti miliard liber (přibližně 2,2 bilionu korun) je zásadní proto, aby Británie nespadla do propasti.

„Koaliční vláda zdědila zemi v nejhorší ekonomické situaci v moderní historii,“ dodal. „Zde začíná nová Británie.“

Proti škrtům v úterý v londýnském Westminsteru protestovaly tisíce odborářů a aktivistů. Podle zástupců odborů dostanou Brity úsporná opatření do spirály zoufalství. „Pravda je, že je skutečně nezajímají žádné alternativy. Nezajímá je, zda se chudí, staří nebo jinak potřební stanou oběťmi škrtů,“ prohlásil Dave Prentis, generální tajemník odborové centrály Unison, která sdružuje zaměstnance ve veřejných službách.

Osborne ve středu přiznal, že úsporná opatření povedou ke ztrátě 490 tisíc pracovních míst ve veřejném sektoru z celkového počtu přibližně šesti milionů a dodal, že takové ztráty jsou nevyhnutelné, pokud jejich zaměstnavateli dojdou peníze.

Škrty jsou ale nicméně nižší než se původně očekávalo. Vláda plánovala ze státního rozpočtu po čtyři roky ušetřit rovnou čtvrtinu, což představuje o šest procent více, než navrhuje Osbornův plán.

Co bude uchráněno?
Úsporná opatření se prakticky nedotknou rezortu zdravotnictví, jehož rozpočet by se měl v následujících čtyřech letech o něco málo navýšit. Stejně na tom budou základní školy, kterým bude každoročně navyšován rozpočet kvůli zlepšení vzdělání pro nejchudší vrstvy obyvatelstva. Kabinet se ale chystá z šedesáti procent omezit program na výstavbu nových škol, který schválila minulá labouristická vláda. Místo toho bude podporovat rekonstrukci starších zařízení.

Prakticky bez zásahu poté zůstane také rozpočet pro vědu a výzkum, který však bude po další čtyři roky zmrazen na dotaci mírně přesahující 4,5 miliard liber. Při započítání inflace tak věda prakticky přijde o přibližně deset procent dosavadních příjmů.

Podobně je na tom ministerstvo pro energetiku a klimatickou změnu, jehož rozpočet stejným mechanismem klesne o pět procent. Vláda se nicméně chystá přehodnotit strategii pro snižování uhlíkatých emisí, což může ztrátu dále ovlivnit.

Armáda, kultura, univerzity
Rozpočet britské armády by se měl snížit o osm procent. Ušetří se asi čtyři miliardy liber, což odpovídá částce, již britská vláda každý rok vynakládá na válku v Afghánistánu. Rozpočet tajných služeb, který v posledních letech soustavně narůstal, by se měl zmrazit a zvyšovat se pouze podle inflace. Celkově by mělo být ze služeb armády propuštěno přibližně sedmnáct tisíc lidí.

Velké škrty čekají sport a kulturu. Státní financování umění by mělo poklesnout o třicet procent, sportovních organizací dokonce až o čtyřicet procent. Podobně vysoké škrty by měly čekat také administrativní výdaje jednotlivých ministerstev a místních samospráv.

Na sociálních dávkách by chtěl Osborne ušetřit sedm miliard liber, a to díky přepracování systému benefitů a snížení objemu státní podpory. Naopak zvýšit by se měl rozpočet pro sociální péči, který bude ale rozdělován místními samosprávami, a podle deníku Guardian by mohl skončit v jejich pokladnách, protože vláda neurčuje, jak s těmito penězi nakládat.

Velkým škrtům bude také čelit britské vysoké školství. Nedávno zveřejněný plán jeho reformy počítá s posunutím stropu povoleného školného na dvojnásobek, přizpůsobením vysokého školství trhu a omezením státní podpory pouze na takzvané prioritní obory: medicínu, přírodní vědy či inženýrské specializace. Některé univerzity by podle nových pravidel mohly přijít až o osmdesát procent zdrojů. Implementací konkrétních opatření se ale bude britská vláda teprve zabývat.

Celkově by měl britský veřejný sektor v příštím roce utratit 702 miliardy liber, což je o 83 miliardy méně než letos. Vláda Davida Camerona chce za pět let dovést veřejné finance do stavu, díky němuž bude moct stát hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

Další informace:
The Guardian Spending review 2010: key points at a glance
AFP UK unveils deep spending cuts
The Guardian Spending review: thousands join anti-cuts rally in Westminster
BBC News Spending Review 2010: George Osborne wields the axe
The Independent Main points from the Comprehensive Spending Review


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Ještě horší, než myslelo Pátek, 22.Října 2010, 14:32:10

Jan Jůn v aktuálním komentáři pro Čro6 doplňuje další redukce výdajů, které naše zpráva neobsáhla. Pro náležitou představu o drastičnosti škrtů je myslím důležité je připomenout:

"Rozpočet pro ministerstva bude snížen o 19 procent, pro policii a soudy o 20 procent, pro úřady monarchie a královskou rodinu o 14 procent, pro sociální sféru, včetně různých podpor o 11 procent"

(...)

"Podpora v nemoci bude vyplácena jen rok; mladí nezaměstnaní svobodní jedinci do 35ti let nebudou moci žádat o dotované sociální byty a sociální činže budou zvýšeny na 80 procent tržních nájmů s tím, že sociální byty nebudou už dál přidělovány permanentně"

(...)

"jedna z letadlových lodí objednaných předchozí vládou kontraktem, od kterého nelze odstoupit, bude sloužit bez letadel a má být prodána do zahraničí. Nynější letadlová loď Ark Royal a 80 letounů Harrier budou příští rok vyřazeny ze služby; počet vojáků a námořníků poklesne o 12.000 a civilních zaměstnanců sektoru o 25.000 osob a obnovení obranného systému Trident bude odloženo o šest let."

(...)

"Vzrostou také o 30 procent ceny jízdenek městské dopravy v Londýně a jinde, i když zdražení na železnicích bude omezeno na šest procent"

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.