Scheer byl světoznámý bojovník za úplnou energetickou proměnu do obnovitelné formy a jeho neúnavná čtvrtstoletí trvající odhodlaná práce byla vyznamenána mnoha světově proslulými cenami. V roce 1999 obdržel alternativní Nobelovu cenu, časopis TIME jej ocenil titulem „Hero of Green Century“ a byl laureátem světových cen za sluneční a větrnou energii i nositelem čestných doktorátů mnoha univerzit.

Od roku 1980 až do své smrti byl poslancem Bundestagu a v letech 1993 až 2009 členem předsednictva německé sociální demokracie (SPD).

Byl spoluautorem a motorem německého zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů — EEG, který se stal právní normou pro zavádění obnovitelných zdrojů energie v 45 zemích světa — ve většině evropských zemí, ale i například v Brazílii a Indii. Vedle obnovitelné energie se zasazoval za občanská práva, mírová řešení a odsoudil například intervenci NATO do Jugoslávie, za což jej tehdejší předseda SPD Gerhard Schöder navrhoval vyloučit.

Jeho angažmá bylo neuvěřitelné — pořádal několik konferencí ročně, napsal téměř deset knih na téma energetické proměny a občanské společnosti a pár dní před jeho smrtí vyšla kniha pod názvem „Das energetische Imperativ“.

Předseda SPD Sigmar Gabriel se vyjádřil, že dříve než ostatní rozeznal Scheer nebezpečí, která plynou ze současného způsobu energetické spotřeby pro životní prostředí i to, že pokračování této praxe bude znamenat konec lidské civilizace. Gabriel řekl, že“ Hermann Scheer byl vizionář, ale nikoliv snílek“. Předsedové německých zelených Claudia Rothová a Cem Özdemir prohlásili, že „Scheer byl průkopníkem a architektem sluneční doby“ a byl tím silně spojen se zelenými. Vedoucí frakce zelených v Bundestagu Renate Künastová a Jürgen Trittin při této příležitosti ubezpečují, že „budou dál usilovat o Evropskou unii pro obnovitelné zdroje“.

Bez Hermanna Scheera by mnoho věcí, které dnes máme, nebylo možné — například světová organizace IRENA, která byla založena v loňském roce po dvacetileté, především Scheerově práci. Smrti průkopníka želí také německé svazy pro životní prostředí a zdůrazňují, že Scheerovo angažmá ve věci energetické proměny ve prospěch klimatu bylo příkladné, a že z jeho plánů nesleví.

Hermann Scheer se narodil 1944 in Wehrheimu u Frankfurtu/ Main a vyrostl v Berlíně. Po důstojnické škole studoval v Heidelbergu a Berlíně do roku 1972 politické, hospodářské a sociální vědy. Po promoci byl vědeckým asistentem univerzity ve Stuttgartu a v letech 1976 až 1980 v jaderném výzkumném centru v Karlsruhe v oblasti systémové analýzy. Poslanec za volební okresek Waiblingen se v tomto létě rovněž podílel na protestech proti stavbě nádraží „Stuttgart 21“ a proti linii své strany požadoval občanské referendum ke spornému projektu.

Jeho pevný cíl — urychlení energetické proměny se stal skutečností, navzdory zájmům energetických gigantů. Svými znalostmi, logickým uvažováním a svým nadšením přesvědčil a strhl na cestu energetické proměny mnoho lidí.