Když Jamie Leigh Jonesová z Texasu před čtyřmi lety pracovala jako smluvní zaměstnankyně v Iráku, skupina jejích spolupracovníků ji čtvrtého dne po příletu omámila narkotiky, vysvlékla, zbila a znásilnila. Tehdy dvacetiletou Jonesovou její zaměstnavatel, průmyslová společnosti KBR (posléze společnost Halliburton), držel v přepravním kontejneru, odkud se jí nakonec podařilo zatelefonovat otci.

Po tomto hovoru následoval telefonát texaskému republikánskému kongresmanovi Tedu Poeovi a záchrana Jonesové poté, co se ji ministerstvu zahraničí podařilo nalézt. Snahu Jonesové zaměstnavatele zažalovat však blokovala klauzule o obligatorním rozhodčím řízení ve smlouvách zaměstnanců soukromých firem, které pracují jako dodavatelé federální vlády.

Minulý týden však americký Kongres zavedl opatření iniciované demokratickým senátorem z Minnesoty Alem Frankenem, které smluvním zaměstnancům zajistí právní oporu. Úpravě zákona už chybí jen prezidentův podpis.

„Toto ustanovení stojí za všechny těžkosti, kterými jsem si při zveřejnění své osobní tragédie prošla,“ uvedla Jonesová v říjnu, kdy se Senát začal návrhem zabývat. Opatření se Jonesové sice přímo netýká, po čtyřech letech bojů však letos v září uspěla u odvolacích soudů a svého zaměstnavatele a útočníky může zažalovat. Její případ soud pravděpodobně projedná v příštím roce.

Podle Kongresem schváleného nařízení federální vláda nebude moci uzavírat obchody se společnostmi s jměním ve výši jednoho milionu dolarů či vyšším, pokud pracovní smlouvy odepírají soudní projednání žalob obětí útočných napadení, nezákonného zatčení či emocionálního utrpení. Poškození tak kromě útočníků budou moci zažalovat i jejich zaměstnavatele.

Po vzrušené debatě v Senátu návrh v říjnovém hlasování prošel v poměru osmašedesát ku třiceti. Všech sedmnáct senátorek se vyjádřilo pro zavedení opatření.

Jonesová v současné době žije v Houstonu a pracuje jako učitelka. Je vdaná, svého potomka pojmenovala po kongresmanu Poeovi. Jonesová rovněž bojuje za práva obětí násilností prostřednictvím nadace, která nese její jméno.

Senátor Al Franken, který změny zákona navrhl, se stal členem Senátu až po takřka ročních průtazích od voleb. Svůj mandát nad republikánským obhájcem křesla, byznysmenem Normem Colemanem, totiž získal po 238 dní trvajícím přepočítávání o 312 hlasů.

Další informace:

Common Dreams Plight of Contractor Raped in Iraq Spurs Push in Congress