Na Západním břehu vyrůstá první palestinská „osada“

Petr Jedlička

Stavbu prvního samostatného a čistě arabského sídliště na Západním břehu provázejí komplikace, které umožňují nahlédnout do složitosti fenoménu osad v současné fázi mírového procesu i vztahů mezi Izraelci a Palestinci obecně.

O zajímavý vstup do současné debaty o moratoriu na výstavbu izraelských osad na okupovaných územích Západního břehu Jordánu, která oddaluje začátek mírových rozhovorů, se ve středu postaral Gilad Erdan, telavivský ministr životního prostředí. Na vlnách rozhlasové stanice izraelské armády prohlásil, že se pokusí zablokovat právě probíhající výstavbu palestinské osady Rawábí — prvního a jediného z nových samostatných sídlišť, které si na Západním břehu staví od základu Arabové, počítáno od osmého století našeho letopočtu. Vedou ho k tomu prý ekologické důvody.

Nové sídliště údajně nemá dopracovaný systém kanalizace, čističek vody ani hospodaření s odpadem. V Rawábí má podle plánu bydlet na čtyřicet tisíc lidí a zanedbání příslušným otázek by dle izraelského ministra mohlo vést k vážnému poškození životního prostředí.

Bašár Masrí, ředitel jedné z developerských společností, jež výstavbu financuje, však Erdanova tvrzení odmítá. „Životní prostředí je pro nás velmi důležité. Při budování kanalizační sítě přímo spolupracujeme s americkými poradci,“ uvedl pro Jerusalem Post a dodal, že o vybudování systému nakládání s odpady soupeřily v konkurzu tři firmy ze Spojených států.

„Rawábí je dobře naplánováno. Jsme připraveni na jakoukoliv inspekci,“ řekl Masrí.

Rawábí, česky Vrchy, se staví od prosince 2009 v zóně A okupovaného území, přibližně dvacet kilometrů na sever od Jeruzaléma. Podle mírových dohod z devadesátých let je tato oblast plně pod správou palestinských orgánů. Izraelské úřady však kontrolují příjezdové cesty, přívod plynu a elektřiny. Ty může nechat Erdan uzavřít a v důsledku výstavbu skutečně zablokovat.

Typický problém

Události nicméně dodává velký význam teprve to, v jakém kontextu se odehrává.

Na začátku září byly formálně zahájeny nové rozhovory o podobě budoucího palestinského státu a mírového uspořádání v regionu. Plánovaný sled schůzek mezi palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem byl ovšem záhy narušen Abbásovým požadavkem, aby izraelská vláda obnovila moratorium na výstavbu (resp. rozšiřování) osad právě na Západním břehu. Netanjahu tomuto odmítá vyhovět, neboť je po zkušenosti z posledního moratoria něco podobného ve vládě neprosaditelné.

To dle komentáře AFP pěkně ilustruje zrovna Erdanův přístup k případu Rawábí. Ministr byl totiž v minulosti znám jako vášnivý příznivec izraelské kolonizace a svými politickými postoji se netají ani dnes, i když je formuluje jinak.

„Na politické úrovni se mi ta myšlenka (že dnes Palestinci staví) na územích, která jsou předmětem právních a vlastnických sporů, vůbec nelíbí,“ vybírá AFP z Erdanova projevu.

„Mluvil jsem s ministrem obrany (Ehudem Barakem) a civilní správou (orgán izraelského dohledu nad Západním břehem) a řekl jim: ,Dobrá, tento vlak už je na cestě, a město se tudíž postaví, ale až do nejmenších detailů na ně tlačme, ať vyhoví ve věci ohledu na životní prostředí‘,” cituje francouzská agentura dále.

Izraelských sídlišť je přitom na Západním břehu přes sto dvacet (nepočítaje na černo postavené osady a prstenec sídlišť, jenž v posledních letech srostl s východním Jeruzalémem) a na jejich dopad na životní prostředí (zejména hospodaření s vodou) upozorňují už léta nejrůznější občanské organizace. Některé z nich vznikly dokonce proti vůli samotné izraelské vlády. K zablokování výstavby se však přistoupilo jen v zanedbatelném počtu případů.

Otázka míru?

Obhájci palestinských pozic pravidelně upozorňují na ilegální povahu veškeré izraelské výstavby na Západním břehu a s tím související zátěž jakéhokoliv mírového procesu. Odvolávají se přitom na rezoluce OSN. Palestinská výstavba v zóně A je naproti tomu právně v pořádku, a to i v případě, je-li okupace regionu považována za legitimní výsledek šestidenní války (1967).

Obhájci argumentů izraelské vlády naopak připomínají, že moratorium k žádné změně v přístupu palestinské strany nevedlo a že palestinští vyjednavači nepovažovali osady za zásadní po celá devadesátá léta, kdy proběhla poslední z velkých kolonizačních vln.

Již dlouho je nicméně zřejmé, že bez vyřešení osadnického problému (dle většiny předpovědí tak, že velké osady u hranice budou připojeny k Izraeli a ztráta Palestincům kompenzována jiným územím) se mírový proces do další fáze neposune. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že vyjednávání vede pouze OOP, přičemž islamistický Hamás ovládající Gazu její mandát neuznává.

Celý problém konečně provází i silně zabarvená medializace. Na rozdíl od podotknutí, že Gilad Erdan před dvěma lety prosazoval využití vězňů z Hamásu jako lidských štítů, se třeba ve zprávách o případu Rawábí vůbec neobjevila skutečnost, že jmenovaný ministr také proslul jako důsledný ekolog. Ve funkci rovněž zabránil realizaci desítek daleko nákladnějších projektů v samotném Izraeli.

Další informace:

Jerusalem Post Erdan threatens to block building of new Palestinian city

AFP Israel may halt new Palestinian city over 'green concerns'

Haarec 10 days after settlement freeze expires, 350 new units under construction

Haarec Netanyahu meets top ministers, but no mention of settlement freeze extension

Internetové stránky projektu Rawábí